Vystudoval matfyz a kariéru začal jako Java vývojář. Na kontě má i několik mobilních aplikací a webových projektů, takže sám sebe vnímá jako full-stack developera. Vývoj front-endu měl na starosti i ve fintechu Twisto, kde se později stal šéfem celého IT oddělení. Zažil tady převzetí australskou firmou Zip a následný odkup investory z Turecka, kteří mají naprosto odlišný styl řízení, než je v Evropě zvykem.
„Byl to doslova střet kultur,“ vzpomíná Michal Černý, který od konce loňského roku vede vývoj ekonomického softwaru ABRA Flexi. Tým dvaceti lidí je rozdělený mezi Prahu a Plzeň, což je v rámci řízení trochu oříšek. „Potkáváme se on-line a snažíme se vymýšlet i off-line akce, abychom kvůli odlišným lokacím nebyli odcizení,“ vysvětluje. Když má například cestu do Plzně, osloví i pražské zaměstnance, jestli nechtějí jet s ním. A v brzké době plánuje alternativní formu teambuildingu „Poznej Plzeň“.
Dobré zkušenosti s komunikací v týmu i mimo pracovní záležitosti má právě z Twista. „I když nejsem zastáncem tvrdých nástrojů, nekompromisně jsem nařídil, že se lidé alespoň jednou týdně potkají naživo nebo on-line u kafe/čaje a proberou věci nad rámec každodenní rutiny. Třeba používané technologie, jestli by se nehodilo je upgradovat, nápady a klidně i věci spojené s rodinou,“ říká. Varianta švédské fiky, kdy si zaměstnanci povídají u sladkostí a kávy na různá témata, přinesla své ovoce. „Najednou měli pocit, že patří do nějaké skupiny, a když někdo do té doby zvažoval odchod, najednou si uvědomil, že tu chce zůstat i kvůli lidem, kteří tu pracují. Začalo to být důležitější než peníze,“ popisuje manažer.
Ze všeho nejvíc ale zafungoval zdejší leadership kolem top managementu. Vedení vědělo, co chce, a dokázalo to dobře vykomunikovat. „A to je ze všeho nejdůležitější. Lidé musejí vědět, proč se co dělá, a sami k tomu cíli v každodenní aktivitě trendovat,“ upřesňuje Michal. Zůstává však na nich, jak dané mety dosáhnou. „Kladu důraz na otevřenost a velkou dávku zodpovědnosti. Lidé s vlastní zodpovědností rostou, a tím pak roste i samotný produkt. Kontrola jejich dílčích kroků nebo lpění na dodržování konkrétního času na pracovišti většinou nikam nevede. Ne v případě, že pracujete s lidmi, kterým jde o věc. A právě takové do týmu hledáme,“ vysvětluje Michal.
Sám se snaží programátorům odstranit pomyslné balvany z cesty, aby měli co nejlepší podmínky pro práci. Klíčové je také vědět, kam se chtějí v práci posunout a co všechno se mají zájem naučit. „Někdy se chce někdo zlepšit v něčem, kde to nemá úplně smysl, a je pak na mně vysvětlit, že bude lepší zvolit jiný směr. Práce musí každého především bavit. I mě samotného,“ uzavírá s úsměvem.
„Fungují nám osvědčené metody, jako je retrospektiva, kdy si vývojáři pravidelně shrnují, na čem pracovali a co by se dalo zlepšit.“
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU