Veřejný sektor nezvládá využít AI

19. 11. 2020

Sdílet

 Autor: Fotolia @ willyam
Už 30 % západoevropských organizací veřejného sektoru používá AI řešení. Ve střední a východní Evropě jsou to ale pouhá tři procenta. Průzkum European Tech and Industry Pulse Survey provedla společnost IDC.

Skoro každá třetí západoevropská organizace veřejného sektoru používá řešení, která ve své každodenní činnosti využívají algoritmy umělé inteligence a dalších 20 % plánuje implementovat řešení na bázi AI (Artificial Intelligence) do konce roku 2020. Ve střední a východní Evropě využívá umělou inteligenci každý den ve svých procesech pouze 3 %, respektive 8 % institucí.

Důkazem zvětšující se propasti mezi dvěma částmi starého kontinentu z hlediska úrovně technologického pokroku svědčí i postavení jednotlivých zemí v Indexu digitální ekonomiky a společnosti 2020, v němž medailové pozice obsadily skandinávské státy Finsko, Švédsko a Dánsko, zatímco poslední příčky Rumunsko, Řecko a Bulharsko. Česká republika obsadila 18. místo za Francií a Slovinskem. Výjimkou ve východoevropských zemích je Estonsko, tato pobaltská republika je ale celkově jedním z lídrů digitalizace v Evropě.

Privátní sektor již dnes umělou inteligenci běžně využívá k automatizaci manuálních úkolů, k lepšímu rozhodování i pro zlepšování kvality služeb zákazníkům. Uživatelé považují za samozřejmost služby, které jim nabízí předvýběr vhodné hudby či filmů, aplikace upozorňující na blížící se schůzku nebo na optimální cestu v dopravní špičce. Ti samí lidé očekávají, že i veřejné služby budou stejně přátelské, podporované inteligentními nástroji. Veřejný sektor disponuje obrovským množstvím dat o občanech, díky čemuž je potenciál pro využití AI výrazně vyšší než v privátní sféře.

Využití umělé inteligence ve veřejném sektoru je dosti různorodé. Respondenti IDC napříč Evropou uvedli, že nejčastěji používají umělou inteligenci k odhalování a potírání podvodů (28 % odpovědí) a ke zlepšení efektivity výběru daní (27 % odpovědí). Následují:

  • personalizace služeb pro občany (26 % odpovědí);
  • sledování a hlášení nehod v reálném čase (26 % odpovědí);
  • stanovení optimální úrovně sociálních výdajů (25 % odpovědí).

„Organizace veřejného sektoru v České republice jsou si vědomy potenciálu AI technologií. Všichni respondenti z řad českých institucí potvrdili vysokou důležitost dat v rozhodovacích procesech, rozcházejí se ale v odpovědi na dotaz, zda je deklarovaná důležitost promítnuta v reálné praxi,“ uvádí Jan Alexa, Research Manager, Government and Future of Work, IDC Insights Europe ze společnosti IDC a dodává, že z výzkumu vyplývá též fakt, že tam, kde jsou data sbírána v rámci plnění základních úkolů rezortu a existuje dlouhodobý plán tvorby statistických reportů, se data daří sbírat a jsou reportována včas.

Odlišná situace je v případě, že sběr dat probíhá ad hoc nebo v případě nutnosti mezirezortní spolupráce.

ICTS24

„Většina respondentů se shodla na důležitosti a dobré funkčnosti registrů a spolupráce s Českým statistickým úřadem. Diametrálně odlišný pohled mají ale zástupci jednotlivých organizací na schopnost data analyzovat a interpretovat,“ doplňuje Jan Alexa. Ministerstva a úřady s dedikovanými útvary pro analýzu datových zdrojů jsou při mezirezortní spolupráci pružnější. Tam, kde chybí samostatné analytické oddělení, je často problém v koordinaci předání dat v odpovídající kvalitě a formátu.

Průzkum identifikoval také hlavní bariéry pro zlepšení využití dat ve státní správě České republiky, kterých je bohužel relativně mnoho. Jsou jimi:

  • nevhodně zvolená problematika k vytěžení dat či špatně nastavené procesy;
  • těžko vytěžitelná Business inteligence vrstva;
  • limitace zákonných zmocnění – problémem není GDPR, ale obava z anonymizovaných dat;
  • preference papírové stopy u některých procesů či dat;
  • nedostatek interních zaměstnanců disponujících odpovídajícím know-how.