Určení potřebných dioptrií pro korekci zraku v rozvojových zemích typicky vyžaduje objemnou sadu zkušebních čoček a očního lékaře, Massachusettský technický institut však přišel s novým postupem dosahujícím stejných výsledků pomocí mobilního telefonu a malé plastové součástky.
„Představte si, že by vám stačilo uchopit mobilní telefon, přidržet jej u oka, zmáčknout pár tlačítek a dozvědět se, jaké dioptrie potřebujete. Důvodem, proč jsme vůbec schopni něco takového provést, je výrazně rostoucí rozlišení mobilních telefonů, které běžně používáme. Rozměry pixelů celé řady nových mobilních telefonů dosahují 30 mikrometrů, což nám umožňuje vytvořit křivku vycházející z vašeho displeje pouhým přiložením malého optického filmu, který lze vyrobit za pár korun. Jeho přicvaknutí na displej umožňuje, aby mohlo být se křivkou manipulováno, což vede ke zjištění potřebné korekce očí uživatele,“ říká Ramesh Raskar, profesor univerzity.
Na mobilním telefonu běží software pojmenovaný Perfect Sight, který vyžaduje, aby uživatelé dívající se skrz film přemístili dvě linky tak, aby se překrývaly. Jakmile se jim to povede, program vyhodnotí vadu jejich očí. Vědci se domnívají, že by tento postup mohl zjišťovat počet dioptrií potřebných ke korekci mnohem přesněji, než tradiční metoda zkušebních čoček.
„Snažíme se říct, že stanovení počtu dioptrií na základně toho, kdy je čtený obraz zřetelnější, není zrovna objektivní zjištění, mnohem přesnější je podle nás zařízení, které přeměňuje problém s rozostřením do nutnosti překrýt dva objekty. V našem prototypu přeměňujeme softwarově zobrazený vzor do úkolu, jehož cílem je umístit dva vzory tak, aby se překrývaly. Navíc je to úkol snadný a dobře proveditelný. Jakmile je optická vada vykompenzována, jeví se obě linky uživateli jako jedna. Proces probíhá v osmi opakovaných krocích a nezabere více, než dvě minuty,“ dodáva.
Plastové součástky stojí v přepočtu 20-40 Kč za kus, jejich masová produkce by však cenu mohla snížit na pouhých pár korun. Výzkumný tým MIT Media Lab na projektu zatím pracuje necelý rok a na ostro jej začne testovat letos v létě v Bostonu a následně v rozvojových zemích. Vědci chtějí systém zpeněžit a zpočátku jej dodávat hlavně do Afriky a Asie.