Videokonference objevuje stále více českých firem

Vidíme se, mluvíme spolu, ale přesto jsme každý někde jinde – takovou zkušenost měli lidé už v první polovině minulého století. Mohli spolu takto komunikovat pomocí videofonu: dvou televizních systémů propojených kabelem nebo rádiovým signálem.

Síť těchto zařízení měla třeba říšská německá pošta už na konci třicátých let a s videofony experimentovaly i agentura NASA během prvních vesmírných letů či zpravodajská média, která tak mohla vysílat zprávy ze vzdálených míst přes satelit.

První systémy pro videokonference ale měly několik nevýhod: byly drahé, kvalita obrazu byla slušně řečeno mizerná a využitelnost jen minimální.

Velkou změnu přinesly až v osmdesátých letech digitální telefonní sítě, a to hlavně ISDN. Díky nim začaly být videokonferenční systémy zajímavé i komerčně. Změna byla i ve velikosti – místo padesátikilového monstra uvedla tehdejší společnost Concept Communication na trh obvodovou desku, která šla zabudovat do běžného PC a stála „jen“ 12 tisíc dolarů.

Internetové videokonference oživují trh
Teprve pak přišel v devadesátých letech ke slovu internet. A tak na olympijských hrách v Naganu v roce 1998 mohl Seiji Ozawa dirigovat „Ódu na radost“ na pěti kontinentech zároveň, a to téměř v reálném čase.

Původně se videokonference využívaly hlavně pro interní potřeby velkých firem. Jeden ze systémů vznikl už na začátku devadesátých let z partnerství IBM a PictureTel. Na začátku našeho tisíciletí zpopularizovaly videohovory bezplatné služby typu Skype či iChat a až v roce 2005 se dostal ke slovu první HD videokonferenční systém od firmy LifeSize Communications, tj. systém nabízející vysoké rozlišení obrazu, které se zanedlouho stává vyžadovaným standardem.

Od té doby můžeme sledovat skutečný konkurenční boj na trhu. Společnost Cisco kupuje v roce 2007 za 2,5 miliardy dolarů WebEx Communications, jednoho z hlavních poskytovatelů cloudových služeb v oblasti on-line spolupráce i videokonferencí. A pár let na to přidává do své sbírky i dalšího z největších výrobců hardwarových řešení – norskou společnost Tandberg.

Naproti tomu společnost Polycom získává Vivu, on-line aplikaci pro videokonference, a pak také Accordent Technologies i s jejich řešením pro velké firmy. Pozadu nezůstávají ani další velcí hráči jako Avaya, Salesforce.com (koupil DimDim) atd.

A trend získává na jednoznačnosti – nabídnout zákazníkovi jak vysokou kvalitu hardwarové videokonference, tak i flexibilitu poskytovanou ideálně jako cloudová služba, která je přístupná kýmkoliv a odkudkoliv z běžného počítače i z mobilního zařízení.

Když máte rádi Skype…
Jaké jsou současné reálné možnosti firem využívání videokonferencí, tedy řešení, kdy se do hovoru mohou připojit více než dva lidé a zároveň mohou v mnoha případech sdílet plochu, dokumenty, posílat vzkazy, spouštět prezentace, virtuální tabule apod.

Využití videokonferencí pak začíná u běžných pracovních schůzek, například kolegů ze vzdálených poboček. Hodí se i pro obchodní jednání se zákazníky či obchodními partnery a v neposlední řadě je to velice účinný nástroj vzdělávání, kdy se celý pracovní tým může učit z libovolného místa, aniž se musí osobně setkat s lektory. Není sporu o tom, že jde o významný zdroj úspor – času i prostředků vynaložených na cestování.

Poptávce po videokonferencích se přizpůsobil i známý poskytovatel videochatu, firma Skype. Virtuální setkání až pro deset lidí může uspořádat kdokoliv, kdo si zaplatí prémiový účet (asi 100 Kč měsíčně), ostatní si bohatě vystačí se svou bezplatnou verzí.

Výhodou Skypu je kromě nízké ceny i jeho všeobecná oblíbenost. Mezi přídavné funkce patří chat, posílání dokumentů a sdílení plochy. Zvlášť pro menší firmy může být právě Skype ideálním řešením. Podobnou službu také nedávno spustil Google v podobě bezplatného plug-inu Google+ Hangouts.

A co cloud?
Jsou ale firmy, kterým svým pojetím Skype prostě nestačí. Těm jsou určena řešení ušitá na míru firemním účelům. Může jít jak o aplikace pro čistě interní využití s instalací na vlastní server, tak i kompletní cloudová řešení bez nutnosti instalace, ke kterým uživatel přistupuje pomocí webového prohlížeče.

Anebo to může být „něco mezi“, čili v podstatě cloudová služba vyžadující instalaci jednoduché aplikace. Cena takové on-line aplikace se pak pohybuje mezi několika stovkami až několika tisíci korun měsíčně podle maximálního počtu účastníků. K těmto službám patří už zmiňovaný WebEx nebo Microsoft Lync Online, který je součástí balíčku kancelářských aplikací Office 365.

Kromě většího počtu účastníků lze od těchto služeb čekat také třeba virtuální tabuli. Konkrétně jde o to, že v průběhu setkání můžete jakoby na tabuli psát poznámky pro ostatní a kurzorem místo popisovače označovat místa, o kterých mluvíte.

Lze i snadno sdílet dokumenty, ovládat vzdáleně jiný počítač nebo spustit prezentaci. A při využití prémiového účtu dosáhnete i na HD rozlišení. V nabídce trhu najdeme ovšem i specializovanější programy, například WizIQ pro on-line vzdělávání. Cloudová řešení (ale i klasický software) nabízí i česká firma Onif.

Systémy instalované na vlastní server jsou určeny zejména k interní komunikaci ve větších firmách a tam, kde je například kladen extrémní důraz na bezpečnost. Jinak má jejich využití oproti cloudovým službám několik nevýhod – vyšší vstupní investicí počínaje a sníženou mobilitou konče.

Autor pracuje jako konzultant na portálu Worklinesluzby.cz