„Vidím tě.“ Jak dají samořiditelné automobily najevo, že o chodci ví?

25. 1. 2019

Sdílet

 Autor: © Google
Nejde o bezvýznamnou otázku. Od velmi útlého věku jsme učeni se dívat na chování řidiče a ujistit se, že opravdu můžeme přejít silnici.

Nejednou se člověku stane, že stojí u přechodu a do poslední chvíle neví, zda tedy bude moci přejít, nebo ne, obzvláště u automobilů, kdy není na řidiče vidět, nebo v noci. Je dobrým zvykem, že v noci dávají někteří řidiči vědět už z dálky, že chodec může přejít, třeba krátkým probliknutím světel.

Jenže jak toho samého docílit u strojů, u autonomních vozidel? Potřeba to je, protože jinak budou v prvních letech osvojování technologie chodci notně vyplašení a zmatení – právem. Vozidlo se může zrovna chovat zmateně, poruchově, a ani nemusí mít okna jako klasické automobily.

Chodec si ale musí být jistý tím, že je vozidlo „vidí“, přesněji zaznamenalo snímači jeho polohu a ví, že tam je a že se chystá přejít silnici. Otázka se stává s vývojem autonomních systémů stále důležitější a je v hledáčku i těch největších hráčů na trhu.

 

Chodec potřebuje vědět, že o něm auto ví

Nabízí se řada řešení, jejichž konkrétní podoba zatím jasná není.

Firma Drive.ai, která v americkém Texasu provozu dvě služby s částečně autonomními taxíky, nad touto otázkou důkladně přemýšlela.

Zářivě oranžová barva vozidel spolu s nápisem „samoříditelný vůz“ na všech stranách je základním řešením – chodec alespoň pozná, že nejde o běžné auto. „Externí komunikační panely navíc efektivně komunikují s chodci a předávají jim zprávu o chystaném úmyslu vozidla,“ popisuje firma.

Na tomto panelu se také kupříkladu ukáže, že auto čeká, než chodec přejde. O jednoduchosti rychlého přečtení displeje na větší, a vlastně i menší vzdálenosti, lze však s úspěchem pochybovat. Podobné řešení si však v USA patentoval i Google, údajně s „tablety“ připevněnými na vozech pracuje i Nissan.

Studie Duke University ze Severní Karolíny tento názor potvrzuje: jen 12 % chodců displej reálně využilo – zbytek se řídil věcí typu rychlost jízdy (zpomalování v blízkosti přechodu) a podobně.

Jiná metoda je zaměřená spíše na upozornění chodce, že je vidět, než na sdělení, že je bezpečné přejít silnici (kteréžto řešení s sebou nese právní a etické komplikace).

 

Tablety, světelné signály nebo obří oči?

Bizarní řešení představila firma Aurrigo a její samořiditelné… nazvěme to buňkami. Společnost JLR na ně totiž připevnila oči. „Buňky chodce vyhledají a pak na ně oči upřou: vypadá to tedy tak, že přímo chodce sledují. Tím signalizují, že o něm ví,“ popsala JLR.

Vzhledově jde o opravdu velmi zvláštní řešení problému a o jeho účinnosti jde pochybovat, minimálně zpočátku – pokud se totiž na chodce najednou začne dívat auto, jeho první reakce bude pravděpodobně spíše zmatení a úlek. Zatím je však vše pouze ve fázi laboratorního testování.

Zdánlivě smysluplnější řešení nabízí Nissan. LEDkové světelné pruhy na předku auta, které se rozsvítí, když vidí chodce nebo cyklistu, působí esteticky přijatelně, jsou dobře vidět i pro starší osoby a jsou snadno zaznamenatelná.

bitcoin_skoleni

Problém ovšem v redakci vidíme v tom, že automobil stejně bude muset v noci svítit a rozpoznat standardní svícení od tohoto reakčního nemusí být úplně jednoduché. Řešení spočívající v projekci světla na silnici před vozidlo zase představily JLR a Mitsubishi.

Vývojáři mají přinejmenším nad čím přemýšlet, protože žádná dosud představená řešení problému nejsou dokonalá.

Autor článku