Dokončení včerejšího článku...
2. Nepřetržitě monitorujte výkon
Ve firmě Network Data Center Host, která je poskytovatelem webových služeb v kalifornském San Clementu, tamější tým IT rychle zjistil, že při virtualizaci klíčových aplikací je nutno zohlednit více než jen operační paměť. „Původně jsme si podle dostupné paměti mysleli, že bychom mohli nechat 40 malých zákazníků sdílet jeden fyzický server. Zjistili jsme však, že při intenzivněji používaných aplikacích jsou I/O operace důležitější než paměť RAM,“ vzpomíná technologický ředitel Shaun Retain.
Poměr 40:1 tak musel být snížen na hodnotu maximálně 20:1. Tým vyvinul pro podporu této činnosti ovládací panel, který umožňuje zákazníkům přihlásit se a u svých virtuálních strojů vidět metriky týkající se čtení, zápisů, využití disku a dalších činností ovlivňující výkon. Navíc firma NDC Host používá vlastní monitorovací nástroje, aby zajistila, že dosažené poměry nebudou degradovány nějakými extrémy v přenosech některého individuálního virtuálního stroje.
3. Testujte stabilitu aplikací
Podle Kinga by společnosti měly také provádět důkladné testy svých virtualizovaných klíčových aplikací před nasazením a také po něm. „Musíte zajistit, aby ohledně využití paměti a šířky pásma sítě byly všechny aplikace za všech okolností stabilní. Pokud například víte, že aplikace je v určitá období v roce více zatížena, budete s tím muset počítat při stanovení svých poměrů,“ uvádí.
Testování také pomůže týmům IT zjistit, které virtuální zátěže mohou nejlépe koexistovat na fyzickém hostiteli. „Musíte zajistit, aby fyzický server nespouštěl více virtuálních strojů se stejnou zátěží. Například jedná-li se o webové servery, budou tyto aplikace soupeřit o stejné prostředky ve stejnou dobu – a to omezí konsolidační poměr,“ říká Nelson Ruest, zakladatel společnosti Resolutions Enterprises a spoluautor dokumentu Virtualization: A Beginner's Guide (Virtualizace: Příručka začátečníka). Namísto toho by měl personál oddělení IT zajistit, aby pracovní zátěž na jednom fyzickém serveru byla naopak heterogenní a dobře vyvážená na základě časů maximálního využití a požadavků na prostředky.
Ruest také upozorňuje týmy IT, aby nezapomněly na rezervní prostředky, které hostitelské servery potřebují nejen ke zvládnutí podpory vlastních virtuálních strojů, ale aby také dokázaly převzít zátěž při případném selhání jiného hostitele. „Pokud všechny servery poběží na 80 %, nebudete schopni podporovat potřebnou redundanci,“ varuje Ruest.
„Většina organizací také potřebuje vyhradit minimálně jeden měsíc na plánování kapacity a fáze testování, aby zjistily odpovídající poměr virtuálních a fyzických serverů pro své prostředí,“ uvádí Ruest.
4. Získejte výsledky zátěžových testů z reálného provozu od podobných subjektů
Mann z firmy EMA radí, aby se IT oddělení zapojila do místních uživatelských skupin nebo se zúčastnila velkých výročních konferencí, jako jsou VMworld od VMwaru nebo Synergy od Citrixu, kde se mohou setkat se zástupci organizací s podobným aplikačním prostředím jako je to jejich.
„Většina účastníků je více než nakloněna ke sdílení informací o svých prostředích a svých zkušenostech,“ uvádí. Lepší než na zátěžové testy dodavatelů je spoléhat se na příklady z reálného světa – co fungovalo a co ne u firem, které se svým profilem podobají té vaší. „Získáte tak lepší příležitost vytvořit si realistická očekávání.“