Virtualizací serverů to nekončí...

Agentura IDC ve své studii Worldwide Server Virtualization Shipment Forecast, která byla uveřejněna v srpnu 2009, předpokládá, že do roku 2012 utratí firmy za správu virtuálních serverů částku 100 miliard dolarů. Zároveň ve své vizi očekává, že do konce roku 2009 počet nových instalací virtuálních serverů převýší dodávky fyzických serverů.

Podobný růstový trend lze vysledovat i v oblasti virtualizace desktopů, jež se již vyléčila ze svých dětských nemocí a nyní značně nabírá na síle. Firmy, kterým se virtualizace osvědčila u serverů, se tak na tomto poli pouštějí dále a hledají úsporné a progresivní řešení, které by dokázalo virtualizovat IT infrastrukturu jako celek, a to pokud možno bez nežádoucích vedlejších efektů.

Představa virtuální aplikace, běžící na virtuálním desktopu, jehož zázemí tvoří virtualizovaný server, je sice na první pohled poněkud komplikovaná, ale za předpokladu využití správných nástrojů může být pro správce IT prostředí zároveň velice lákavá - virtualizace například umožňuje spravovat na serveru jen jednu instanci operačního systému nebo aplikace, kterou lze následně virtualizovaně poskytnout na vyžádání libovolnému počtu uživatelů. Dopad takového řešení na kapacitu IT prostředí je tedy naprosto zjevný.

Změní se poměry?
Příchod nových Windows 7 na trh vybízí k zamyšlení nad tím, zda bude možné udržet dosavadní politiku vedení IT i ve střednědobém či dlouhodobém horizontu.  Právě zamýšlená migrace desktopů na novou verzi Windows totiž může být potřebným impulzem k tomu, aby společnost přehodnotila svůj dosud konzervativní přístup k IT a odhodlala se k malé revoluci vedoucí ve výsledku k virtualizaci.

Propočet návratnosti zamýšlené investice může napovědět, zda má smysl ji v podniku realizovat, nebo ne. Přistoupit k aktu virtualizace desktopů má pro organizaci smysl zejména v situaci, kdy díky tomuto kroku dokáže vykázat finanční úspory plynoucí ze snazší správy takto koncipovaného řešení a z nižších pořizovacích nákladů na pořízení hardware jednotlivých klientských stanic. Hardware v serveru nebo dostupná kapacita v datovém centru navíc obvykle bývají mnohem lépe výkonově škálovatelné.

Progresivní řešení dnes již umožňují využití virtualizovaných desktopů a aplikací i v off-line módu - zaměstnanec na pracovní cestě v Číně pak tedy disponuje stejnými pracovními nástroji jako kdyby seděl ve své kanceláři. Ani vytvoření pracoviště pro nového zaměstnance firmy nebo založení nové pobočky firmy na druhém konci republiky již díky virtualizaci nemusí znamenat složitý IT problém zahrnující výpadek poloviny klíčových IT pracovníků firmy z důvodu 14denního výjezdu, v podstatě vše je možné spravovat a konfigurovat na dálku.

V případě havárie klientské stanice lze díky virtualizaci obvykle dosáhnout nápravy za mnohem kratší dobu než při použití konvenčních desktopových řešení – v podstatě stačí přejít k jinému volnému počítači a zde pokračovat v započaté činnosti.

Možná úskalí
Problémem, na který může v průběhu virtualizačního úsilí společnost narazit, je rigidní organizační struktura. Ne vždy jsou totiž lidé od serverů titíž, co mají na starosti správu desktopů a aplikací – pokud budete chtít k virtualizaci přistupovat na jednotné bázi, přičemž pouze tento postup dává reálné naděje na konzistentní výsledek, budete je muset nejprve naučit vzájemně komunikovat a pracovat na společném projektu. Je třeba mít také na paměti, že ne vždy v sobě musí přídavné jméno „virtualizovaný“ nést výhradně pozitivní konotaci. Více než kde jinde zde totiž platí okřídlené rčení „jak si kdo ustele, tak si lehne“ – v tomto případě použité ve smyslu, že skutečně efektivní přístup k virtualizaci vyžaduje použití sofistikovaného řešení od silného partnera, který skutečně „ví, co dělá“.

Mnoho firem se v souvislosti s virtualizací také obává snížení dosažitelné míry informační bezpečnosti, většina odborníků se však shoduje na faktu, že je mnohem snazší fyzicky před krádeží dat ochránit jednu místnost, v níž jsou umístěny servery, než desítku kanceláří, kde se v podstatě volně nacházejí notebooky a stolní počítače, na jejichž pevných discích mohou být uložena nedostatečně chráněná data, mající pro společnost hodnotu bytí a nebytí. A proti pokusům o útoky zvenčí je server obvykle chráněn tak dobře, že jeho napadení je sice možné, ale pravděpodobnost tohoto ataku je velmi malá.

Autor pracuje jako regionální marketingový manažer ve společnosti Citrix Systems.