obzvláště v případě firmy Microsoft, není třeba zdůrazňovat. Jedním z
nejoblíbenějších zaklínadel loňského roku, a to nejen u gigantu z Redmondu,
byly a stále zůstávají tzv. webové služby. I u nás představil Microsoft, a to
osobně prostřednictvím Billa Gatese, svou vizi, jak tento pojem bude
realizován. Pokud chcete mít jasno, co se pod nánosem propagačních hesel a
obchodních lákadel ukrývá, zůstaňte u tohoto článku.
1. Co vlastně chceme?
Dobře rostlé podhoubí
Bezesporu jedním z největších impulsů pro další rozvoj výpočetní techniky byl
vznik a vývoj počítačových sítí, počínaje těmi lokálními a konče internetem.
Znamenal nejen úžasnou možnost výměny dat jinak než pomocí jakýchkoliv
přenosných médií, ale také potenciál pro vznik nejprve modelů a poté zcela
konkrétních, tzv. distribuovaných aplikací. Protože se jedná o zásadní pojem,
podívejme se na tuto záležitost blíže.
Tradičním modelem provádění programu bylo jakési dávkové zpracování vytvořili
jste program, umístili jej na určený počítač, z média či jiného vstupu do něj
"napumpovali" data, spustili jediný programový soubor, a poté si zase
"vyplivnutá" data přebrali. Jedním z dalších vývojových stupňů bylo rozdělení
programu na několik souborů, takže došlo k distribuci určité funkcionality do
vícera modulů, avšak stále na jediném stroji, jehož operační systém nad těmito
stavebními kostkami bděl. Koneckonců, např. knihovny DLL u systémů Windows
jistě dobře znáte. Následoval další stupeň, a jak správně předpokládáte,
programové moduly byly rozmisťovány na různé počítače spojené sítí. Jste-li
hlubšími znalci, technologie COM+ či CORBA vám jistě něco říkají.
Právě distribuce programových částí s sebou přinesla zásadní otázku, jak spolu
komponenty budou komunikovat, neboť si potřebují vyměňovat jednak "provozní"
informace o vlastní spolupráci, jednak zpracovávaná data. A zde se již
dostáváme k současné situaci máme počítače, jež mohou spolupracovat ne v
místnosti či v budově, ale napříč zeměkoulí, a potřebují si vyměňovat vlastní
režijní informace a data. Internet dozrál do dalšího stadia, poskytl zázemí a
umožnil další vývojový stupeň. O tom, jak to lze provádět a čeho lze dosáhnout,
je .NET, a také náš článek.
Vynoření z temnot
To, že v internetovém rozjezdu počátku devadesátých let Microsoft dosti zaspal,
je známo, a poznámka redaktorů z naší veřejnoprávní televize, že Bill Gates je
jedním z duchovních otců internetu, jistě vzbudila oprávněný shovívavý úsměv,
neb v časech pro internet dřevních malý Bill zhruba navštěvoval základní školu.
Přesto se v Redmondu včas vzpamatovali a začali brát počítačové sítě vážně, ač
se tomu zpočátku (zcela oprávněně, ale nepříliš prozřetelně) příznivci UNIXu
pošklebovali (jak by ne, tento systém se spolu se sítěmi narodil). Dnes je
zřejmé, že Microsoft účinně použil tradiční zbraně a náskok prakticky
zlikvidoval (viz např. MS Internet Explorer). Zvolil, jak bývá zvykem, svou
cestu, a realizoval distribuované technologie pomocí původního modelu, jejž
bychom mohli shrnout pod přibližné označení COM (znalci odpustí, ale nebudu
zbytečně probírat všechny vývojové fáze). Dvě vlastnosti byly klíčové a ryze
"microsoftí" vše fungovalo jenom na Windows a rozhraní pro komunikaci komponent
bylo značně svérázné.
Jenže ostatní nezaháleli a vynořily se okolnosti, jež redmondským nedávaly
spát. Jednou z nich bylo znovuzrození jazyka XML (podíváme se na něj dále), což
znamenalo zásadní krok vpřed v oblasti výměny dat mezi různě vzdálenými
(fyzicky i platformově) systémy, a druhou pak bezesporu úspěch programovacího
jazyka Java firmy Sun Microsystems. Ačkoliv byla "horká káva" (toto původně
java označuje) na počátku zamýšlena pro chytré ledničky či mikrovlnky, nakonec
se z ní stal skvělý nástroj právě pro tvorbu distribuovaných a vůbec na
komponentách založených aplikací. Rozhodně smekám (a nejen já) nad genialitou
jejích tvůrců.
A právě firma, jež dala světu Javu, patřila mezi průkopníky s vizemi o
"webových službách". Myšlenka je následující: nezáleží na tom, kde jsou data a
programové moduly, klidně všechno propojte a výsledky využijte tam, kde je
potřebujete! A tohle samozřejmě ani Microsoft nemohl ignorovat. Zhruba v téže
době (na přesném čase nesejde) proto vzešla z Redmondu vize s názvem .NET, a
dnes je znát, že tvůrci si rozhodně nechtějí nechat ujet vlak. Proto se
podívejme blíže, co vlastně Microsoft vytvořil.
Vize a cíle
Výše jsme již naznačili, jaké důvody vedly ke vzniku platformy .NET autoři
chtějí nabídnout tvůrcům a uživatelům komplexní prostředí, jež umožní vytvářet
a provozovat kvalitní životaschopné aplikace bez ohledu na fyzické umístění a
formát dat a programových součástí. Představa (a dnes již také realita) jde tak
daleko, že předpokládá vznik zcela nového způsobu obchodování s daty a
aplikacemi právě formou tolik omílaných webových služeb. Příklad vše objasní:
máte firmu, jež sleduje atmosféru a umí předpovídat počasí. Řízení letového
provozu od vás chce tuto službu kupovat, a proto se dohodnete vy vytvoříte
fungující aplikaci, jež potřebná data ve standardním formátu zpřístupní,
letiště budou čerpat váš zdroj a integrují jej do svých komplexnějších
nástrojů, a vám za službu budou platit. Tedy nikomu nepošlete hotovou aplikaci,
nikomu nebudete posílat surová data, ale vystavíte rozhraní na serveru v
internetu, jež na konkrétní otázku podá konkrétní odpověď v dohodnuté formě.
Letový provoz pak odpovědi může "nasávat" do svých aplikací a dále s nimi
kouzlit dle libosti. A právě to vše od filosofie vzájemné spolupráce přes zcela
konkrétní vývojový balík, jejž si můžete zcela normálně nainstalovat, až po
serverový operační systém, na němž poběží odpovídající webový server, shrnuje
Microsoft pod propagační označení .NET.
Důležitá je šíře, jíž se tvůrci jali postihnout zahrnuje zásadně inovované
vývojové nástroje, nejhlubší změny v samotné technologii provozování aplikací v
prostředí operačního systému a rovněž nový pohled na formát přenosu dat.
Microsoft se tedy snaží zabít několik much jednou ranou a přináší velmi
komplexní řešení, na němž si najde každý něco, počínaje programátory a konče
všemi uživateli. Ačkoliv se propagační kampaně snaží naznačit, že buďto vše
budete provozovat jako webovou službu, nebo bídně zhynete pod drtivým tlakem
konkurence, buďte bez obav např. klasickou desktopovou aplikaci stále bez
problémů můžete vyrobit, a ani zbytek kaše není tak horký, jak se jeví. V
následujících odstavcích si rozebereme novinky po částech a objasníme si, co se
vlastně změnilo a co budete potřebovat, aby "to jelo".
2. Jak toho dosáhneme?
Jak vyměňujeme data
Již dříve jsme se zmínili o fenoménu, který způsobil menší revoluci, ačkoliv
byl vlastně znovuobjeven. Správně, řeč bude o XML, jenž představuje pilíř
architektury .NET, neboť jeho prostřednictvím jsou vyměňována data. Dávno před
vznikem služby World Wide Web a s ní spjatého značkovacího jazyka HTML totiž
existoval mnohem sofistikovanější systém SGML. Byl však docela složitý (a za
dané situace jej šlo těžko implementovat v plné šíři), a proto se sahalo k jeho
použitelnějším potomkům, mezi něž mimo HTML patřil právě i XML. Zásadní význam
XML spočívá v tom, že stanovuje, popisuje a realizuje obecné šablony pro přenos
a ukládání strukturovaných dat. Tedy jeho prací není (jako u velmi primitivního
HTML) např. formátovat vzhled, ale definovat kostru, v níž budou data
rozmístěna, a následně je přenést v určené struktuře. A to vše v obecném
textovém formátu. Tedy, v jednom souboru můžete vytvořit jakési schéma, jež
např. popisuje obyčejnou fakturu a definuje, jak budou označena pole se jménem
firmy či číslem účtu v bance. A v jiném souboru můžete tuto fakturu poslat s
tím, že právě ta která reálná faktura dodrží dané schéma. Takže když na "druhém
konci drátu" někdo fakturu obdrží, koukne se na veřejné (či vzájemně dohodnuté)
schéma a vše v pohodě rozluští, resp. naučí to svou aplikaci, jež to bude dělat
rutinně. Prosté, ne? V dnešní době již existují řady méně či více rozšířených
šablon a schémat, popisujících všelicos od formátu pro sazbu odborných
publikací přes struktury organických molekul po zmíněné faktury. Jak jinak, i
Microsoft provozuje iniciativu, jež takové "šablonové" úsilí koordinuje a
zviditelňuje, a to pod názvem BizTalk.
Myšlenka XML je hluboce zakořeněna v celé architektuře .NET. Buďme
konkrétnější: vývojové nástroje umožňují relativně pohodlně tvořit aplikace,
jež budou umět s XML nakládat všemožnými způsoby, aniž by se tím programátor
musel nějak hlouběji zabývat. A uživatel? Vůbec nic nepozná, vše bude ukryto
"pod kapotou". Jeden důležitý fakt na závěr "datové" stati: XML je definován
nezávislými institucemi, nepatří Microsoftu a je veřejný. Uznejte sami, to se v
Redmondu nestává často.
Jak si aplikace povídají
Druhou klíčovou problematikou je způsob vzájemné komunikace v různých místech
lokalizovaných aplikačních bloků. I zde Microsoft sáhl ke standardům, jež
vznikly mimo jeho dílny a jsou poměrně kvalitní. Jeden netřeba představovat,
neboť je jím klasický http, jenž zajišťuje službu WWW. Označení druhého SOAP se
rovněž stalo jedním ze zaklínadel, takže si zdůrazněme hlavní fakta.
SOAP je protokol, zajišťující přístup k programovým modulům na dálku, po
internetové síti. Jedná se opět v jádru o textové soubory, obsahující potřebné
instrukce a specifikace, jež si aplikace vyměňují. Netřeba zabíhat do
podrobností vězte, že umožňuje aplikacím si na dálku povídat. Důležitá je
forma, jak toto probíhá: pro přenos textových instrukcí je použit právě zmíněný
protokol http, což zajišťuje, že korespondence aplikací projde přes různá
bezpečnostní zařízení (firewally apod.) stejně snadno jako webové stránky. A
to, jak správně tušíte, je klíčové. Samozřejmě, i tato schopnost komunikace
mezi distribuovanými systémy je plně zabudována do nových vývojových nástrojů,
takže programátor nebude mít větších problémů.
Jak a kde to poběží
Na tomto místě si povíme o zásadní myšlenkové změně, jež .NET provází v oblasti
provozu aplikací. Důsledky se mimo jiné velmi těsně dotýkají každého běžného
uživatele.
Dosud platil na platformách Microsoftu (MS DOS, všechna MS Windows) následující
hrubý model: napíšu aplikaci (v jakémkoliv programovacím jazyce), spustím
překladač (je-li pro daný jazyk k dispozici) a vypadne mi spustitelný soubor,
jenž si musí s daným operačním systémem rozumět, jinak nepoběží. Výhodou je, že
kompilovaný kód je velmi rychlý, nevýhodou pak naprostá svázanost s cílovou
platformou. Chcete-li program provozovat na jiné platformě, musíte mít
specifický překladač a kompilaci opakovat.
V .NET architektuře je tomu jinak. Autoři zavedli zcela novou "mezivrstvu",
nazvanou Common Language Runtime (jakési univerzální běhové prostředí). Kdo
znáte Javu a její "runtime", víte bezpečně, o co jde. Aplikace nejsou přeloženy
do cílového kódu platformy, ale do nějakého mezijazyka (např. u Javy tzv.
bytecode), jehož spuštění právě zajistí univerzální běhové prostředí na cílové
platformě. Takto budou v principu pracovat i nové .NET aplikace, tzn. že budou
vyžadovat ono "prováděcí zázemí". Jedinou výjimkou budou aplikace napsané
speciálně pro web, jimž bude stačit MS Internet Explorer (bude samozřejmě také
zjednodušenou běhovou podporu obsahovat).
Na rozdíl od zmíněné Javy je CLR v řadě ohledů odlišné: nabízí např. řadu
funkcí pro tvůrce aplikací, avšak především při spouštění či instalaci
jakékoliv aplikace provede přeci jen její "poctivou" kompilaci. Důsledkem je
opět žádoucí zvýšení rychlosti.
Zásadní je však následující skutečnost: ačkoliv CLR je vůči aplikaci zcela
univerzální a nabízí tak nezávislost na operačním systému, prozatím existuje (a
dost možná vždy existovat bude) pouze pro různá Windows. Tedy v podání
Microsoftu znamená nezávislost na platformě přesně to, že verze CLR existují
pro ta zařízení, jež "umí" nějaký klon Windows, např. klasická 98, CE pro
Pocket PC či 64bitovou variantu. O běhovém prostředí pro Linux či MacOS si (asi
hodně dlouho) můžeme nechat zdát.
Zmíním ještě jednu klíčovou vlastnost nového pojetí spouštění aplikací.
Programátor nově není nucen pro zdárný provoz na cílové platformě zapisovat do
registru a "přihlašovat" tak různé komponenty, např. knihovny. Kdo máte
zkušenost s tímto faktem u dosavadních aplikací, bezesporu tušíte, o jak
skvělou novinku se jedná.
Pro všechny uživatele je klíčový následující důsledek: při instalaci či
spouštění první .NET aplikace dojde k automatickému zavedení tzv. .NET
Frameworku. Jedná se o rámec, jenž umožní provoz nových aplikací (obsahuje mimo
jiné zmíněný CLR), a celá tato komponenta je velká zhruba 20 MB. Pakliže ji
však nebudete mít již v novém operačním systému.
Víte, co je to vlastně MS NET? II.
Jak to vytvoříme
Další malou revoluci nalezneme právě v této oblasti, neboť vývojové nástroje
doznaly zásadních změn. Možná víte, že tradičním kompletním balíkem pro
vývojáře od Microsoftu je Visual Studio. Z historických důvodů se v poslední
verzi 6 jednalo o dosti nesourodý, i když velmi silný tvůrčí prostředek na
jedné straně zde je sofistikovaný jazyk C++ pro opravdové programátory, na
straně druhé např. mnohými zatracovaný Visual Basic se svou snahou o
jednoduchost či Visual FoxPro pro čistokrevnou databázovou řeholi. A samozřejmě
InterDev pro internetové aplikace a nástroje pro týmovou spolupráci a J++ s
"poupravenou" Javou.
Nyní je vše jinak. Visual Studio .NET je integrovaný nástroj, pro nějž jsou
jednotlivé programovací jazyky pouze osobní volbou programátora, jež nijak nemá
ovlivnit celkovou práci. Jak jsem zmínil výše, výsledkem překladu je specifický
mezijazyk (konkrétně MS Intermediate Language), jejž na cílové platformě
provede prostředí CLR nezáleží tedy na původním programovacím jazyce, neboť při
vytvoření aplikace bude vše přetaveno do potřebné univerzální formy. Rovněž IDE
(vývojové prostředí) je jediné, bez ohledu na to, zda vytváříte klienta webové
služby v jazyce Visual Basic či serverovou komponentu v C++.
I v samotných programovacích jazycích došlo k výrazným změnám. V první řadě byl
Visual FoxPro vyčleněn jako samostatný produkt (je opravdu velmi specifický),
dále byl zásadně upraven zmíněný Visual Basic (stal se z něj opravdový
objektově orientovaný jazyk), a především byly přidány C# a překvapivě též J#.
K oběma posledním trochu více.
K tvorbě jazyka C# se Microsoft bezesporu nechal inspirovat i donutit Javou.
Inspirací jsou některé dobré vlastnosti, jež Java zavedla a které
neoddiskutovatelně vedly k jejímu velkému úspěchu. Nutností pak prohraný soud s
firmou Sun, jež sveřepě bdí nad čistotou Javy, což Microsoft v minulosti
nerespektoval, když si ji "přihnul" k obrazu svému (právě v onom J++).
Důsledkem je tedy zcela nový jazyk C#, silně připomínající Javu, avšak jinak
zcela původní a hlavně zcela "microsoftí". Útok z Redmondu však pokračuje:
specifikace jazyka byla předložena k mezinárodní standardizaci a pokud jej
budou implementovat další výrobci, např. na unixových platformách, bude souboj
s Javou velmi zajímavý.
Ještě překvapivější byla implementace jazyka J#. Jedná se o "čistou" Javu dle
veřejně dostupné specifikace, a Microsoft jejím zavedením sleduje jediné:
umožnit všem přechod z aplikací v Javě na platformu .NET a do jiného jazyka.
Aby toho nebylo málo, tvůrci se rozhodli přiměřeně zveřejnit určité specifikace
(CLS), jež umožní jiným výrobcům připravit pro Visual Studio .NET další
programovací jazyky. V nedaleké budoucnosti je tedy zcela reálná představa, že
část aplikace bude třeba v C#, další kus např. v oblíbeném Perlu, a jiný díl
zase v Cobolu. Napříč všemi částmi budete moci debuggovat, vše budete moci
přetavit do jediné aplikace, a umístit na server jako službu či předat klientu.
Nezní to přinejmenším zajímavě? Na závěr dodám, že pravověrným "céčkařům" bude
nadále k dispozici opravdové "dělo" v podobě C++, a to se všemi klady i zápory.
3. Jak to pořídíte?
Pevně věřím, že po přečtení předchozích odstavců máte přesnou představu, jaká
je filosofie .NET a jak vše zhruba funguje. V této části se podíváme, co a jak
vlastně Microsoft zabalil a co si k čemu potřebujete koupit.
- provoz klientských aplikací .NET
Pro tuto vlastně nejjednodušší variantu potřebujete .NET Framework, tedy
rámcové prostředí k provádění programů nového typu. V případě, že půjde o ryze
webovou aplikaci, může vám stačit prohlížeč MS Internet Explorer. Podporovány
jsou platformy Windows 98 a vyšší, a také Windows CE na Pocket PC. Klient tedy
nemusí nic kupovat!
- vývoj aplikací .NET
Pro tvorbu vlastních aplikací a komponent pro libovolné webové služby
potřebujete Visual Studio .NET. Obsahuje pochopitelně .NET Framework, jejž
můžete "přibalit" ke každé nové aplikaci, aby uživatelé neměli problémy s
provozováním .NET aplikací. Visual Studio .NET bude prodáváno jako samostatný
produkt v několika distribučních formách, z nichž ta nejvyšší bude zahrnovat i
dále uváděné "aplikační" servery, včetně vývojářské licence pro testování
nejnáročnějších vyvíjených aplikací. Plánované datum uvolnění finální verze již
prakticky proběhlo, takže se podívejte na internet, zdali už "je to venku".
- vývoj v dalších programovacích jazycích
V budoucnu bude jistě možné zakoupit od dalších výrobců implementace
programovacích jazyků, které Visual Studio .NET primárně neobsahuje. Půjde o
komponenty, jež jednoduše rozšíří potenciál vývojového nástroje o nový jazyk
při zachování veškeré funkčnosti. Podrobnosti obchodního charakteru nejsou
prakticky známy.
- provoz serverů s webovými službami
Pro poskytování samotných služeb budete potřebovat jednak serverové operační
systémy, jednak tzv. serverový aplikační software. V prvním případě jde o v
současné době vyvíjené nástupce Windows 2000 Server či Advanced Server, jež
budou představovat sourozence desktopových Windows XP. Jejich dohotovení je
plánováno zhruba na polovinu letošního roku a prozatím to vypadá velmi slibně,
obzvláště po stránce bezpečnosti.
Do druhé kategorie patří výkonné serverové aplikace, jimiž jsou např. SQL
Server (databázové centrum), BizTalk Server (integrace výměny dat mezi procesy
pomocí XML), Commerce Server pro tvorbu a správu portálů, Application Server
pro správu řady webových sídel či Mobile Information Server pro integraci
mobilních zařízení. Tyto aplikace jsou dostupné jako samostatné produkty již
dnes pro serverový OS Windows 2000.
- webové služby z dílny Microsoftu
Samotný tvůrce myšlenky i .NET reality samozřejmě nezůstane pozadu a začal již
připravovat některé aplikace ve formě webových služeb. Jednou z
nejzajímavějších a také nejdiskutovanějších je tzv. MS Passport jedná se o
systém pro autentifikaci na internetu. Hlavní obavou (o jejíž oprávněnosti zde
nechci polemizovat) ze strany uživatelů je nebezpečí monopolizace služby ze
strany Microsoftu a jeho partnerů, a případné "všelijaké" zacházení s
poskytnutými důvěrnými daty. Systém je obsažen v nových Windows XP.
4. Suma sumárum
Věřím, že článek vás naprosto vyčerpal, a proto se pokusím o stručné shrnutí,
jež by mělo upozornit na nejzásadnější vlastnosti ".NET reality".
-.NET je úhrnné obchodně-marketingově-vizionářské pojmenování pro novou vizi
tvorby a používání softwaru dle Microsoftu prostřednictvím sítě internet
-.NET zahrnuje jak koncepci, tak zcela hmotné vývojové nástroje, konkrétní
operační systémy a robustní serverové aplikace pro realizaci nového typu
provozování aplikací. Stejně tak obsahuje některé konkrétní webové služby z
dílny Microsoftu.
-.NET přináší zcela nové, na platformách Microsoftu univerzální běhové
prostředí pro aplikace, zahrnuté v tzv. .NET Frameworku.
-.NET přináší zcela novou generaci vývojového balíku Visual Studio .NET, jenž
zahrnuje značně inovované i zcela nový programovací jazyk, a stejně tak skýtá
prostor pro implementaci jakýchkoliv dalších programovacích jazyků díky
zveřejněné specifikaci. Mimo jiné je umožněna migrace aplikací, jež byly dříve
napsány v jazyce Java.
-.NET i nadále umožňuje vytvářet a provozovat klasické desktopové aplikace pro
platformy Windows.
-.NET nevyžaduje u běžných uživatelů žádný nový operační systém a ani jiné
nestandardní zásahy.
-.NET není momentálně nezbytností ani spásou pro každou situaci.
-.NET je architektura (prozatím bezvýhradně) vázaná na platformu Windows.
Pevně věřím, že předchozí stránky vám byly alespoň trochu nápomocny ve snaze
pochopit, co že to vlastně Microsoft uvařil. Na závěr bych chtěl zdůraznit
jednu věc: řešení, i když takto komplexní, v podání tvůrců z Redmondu je
jedním, nikoliv jediným provedením téhož záměru. I když v podání Microsoftu se
jedná o opravdu zajímavou a poměrně převratnou záležitost.
Víte, co je to vlastně MS NET? III.
Mýty, pověry a omyly
Vize webových služeb je vynálezem Microsoftu
Nic takového není pravdou, i když tento dojem není těžké získat. Koncepty
tohoto druhu jsou rozhodně širšího původu a aplikace na těchto principech
začala vyvíjet řada výrobců, velmi často s použitím kvalitního jazyka Java.
Takto uceleně realizovanou koncepci nabízí pouze Microsoft
Nic takového, nenechte se zmást. Na stejných filosofických základech jsou
postaveny reálné architektury jiných výrobců, z nichž zmíním např. dobře známou
Sun ONE, samozřejmě postavenou na jazyce Java. Výhodou je v tomto případě např.
větší platformová nezávislost tohoto jazyka.
Dřívější investice do Javy jsou s příchodem .NET ztraceny
Firma Microsoft zřejmě usoudila, že něco takového nechce či nemůže svým
zákazníkům (prozatím) udělat. Nové Visual Studio .NET obsahuje příslušné
technologie, jež dovolují např. projekty napsané v J++ úspěšně migrovat do nové
podoby.
Nové .NET aplikace musím psát v novém jazyce C#
V žádném případě to není potřeba. Zcela nově navržený jazyk C# je vytvořen jako
optimální, nikoli jako jediný nástroj pro psaní .NET aplikací. Stále jsou zde
C++ či VB a předpokládá se, že další výrobci připraví implementaci dalších
jazyků.
.NET aplikace mi na stávajících Windows nepoběží
Nebojte se, žádný upgrade (kromě Windows 95 a nižších) není nutný. Samotné nové
aplikace s sebou mohou přinést potřebné běhové prostředí, jež zajistí následné
bezproblémové spouštění.
Důležité pojmy a zkratky
XML - eXtensible Markup Language, rozšiřitelný značkovací jazyk univerzální
systém pro popis strukturování dat, základní pilíř nejen architektury .NET.
Veřejný standard, definovaný konsorciem W3C.
SOAP - Simple Object Access Protocol, protokol pro snadný přístup k objektům
systém pro vzájemnou komunikaci mezi komponentami aplikací, zapouzdřený do
aplikačního protokolu HTTP. Veřejný standard, definovaný konsorciem W3C.
HTTP - Hypertext Transfer Protocol, protokol pro přenos hypertextových
dokumentů jeden z nejrozšířenějších protokolů na internetu, zajišťující službu
World Wide Web, tedy přenos webových stránek. Veřejný standard, definovaný
konsorciem W3C.
Webová služba - Forma provozování aplikace, kdy žádaná funkcionalita je
dohodnutou formou vystavena a poskytována do internetového prostředí a tvoří
jednu z mnoha složek distribuovaných aplikací.
CLR - Common Language Runtime, prostředí společného jazyka speciální
mezivrstva, zajišťující v architektuře .NET běh veškerých aplikací pomocí
provádění společného mezijazyka, do nějž jsou veškeré zdrojové kódy přeloženy.
MSIL - MS Intermediate Language, mezijazyk specifický univerzální jazyk, do
nějž jsou z důvodu univerzální kompatibility překládány veškeré aplikace,
vytvořené ve Visual Studiu .NET.
CLS - Common Language Specification, specifikace společného jazyka závazná
norma, podle níž mohou další výrobci připravit implementaci jakéhokoliv
programovacího jazyka pro použití ve Visual Studiu .NET.
.NET Framework - Aplikační rámec zcela nové prostředí, jež v architektuře .NET
zajišťuje tvorbu a provozování aplikací. Jeho součástí je mimo jiné CLR.
Aplikační server - Robustní aplikace či integrovaný balík aplikací, typicky
provozovaný v systému klient-server jako centrum pro vyřizování specifických
požadavků klientů. Typickými příklady jsou např. databázový či webový server.
Některé důležité novinky ve Visual Studiu .NET
- jediné IDE pro veškerou práci
- zcela nový jazyk C#
- implementace čisté Javy v podobě zcela nového J#
- zásadně přepracovaný Visual Basic .NET lmožnost psaní jedné aplikace ve více
jazycích zároveň
- přístup ke třídám napříč všemi jazyky a komponentami
- debuggování napříč různými jazyky a komponentami
- zcela nový .NET framework pro vývoj a běh aplikací
- připravenost pro implementaci dalších jazyků jiných výrobců
- modelování UML s generováním programových kódů
- mizí J++ (zcela zaniká)
- mizí Visual FoxPro (nově jako samostatný produkt)
- mizí InterDev (jeho možnosti integrovány jinak)
Důležité odkazy
http://www.microsoft.com/cze/net/
http://www.microsoft.com/net/
http://msdn.microsoft.com/net
http://msdn.microsoft.com/vstudio/
http://msdn.microsoft.com/visualj/
http://msdn.microsoft.com/visualc/
http://msdn.microsoft.com/vstudio/nextgen/technology/csharpintro. asp
http://www.gotdotnet.com/
http://www.devx.com/
http://www.biztalk.org
http://www.fawcette.com/vsm/
http://www.asp.net/
http://www.w3.org/2000/xp/
http://www.w3.org/XML/
Zajímavé knihy v češtině
Programujeme .NET aplikace ve Visual Studiu .NET Dalibor Kačmář, Computer Press
2001
Začínáme programovat v C#, Eric Gunnerson, Computer Press 2001
XML a SOAP. Programování serverů BizTalk Brian E. Travis, Computer Press 2001
XML kompletní průvodce, Neil Bradley, Grada 2000
XML pro každého. Kompletní průvodce, Jiří Kosek, Grada 2000
Programovací jazyk Visual Basic .NET, Jan Pokorný, Kopp 2001
Řešené úlohy z Visual Basic .NET, Jan Pokorný, Kopp 2001
Úvod do použití Visual Basic .NET Jan Pokorný, Mobil Media, UNIS Publishing, PC
WORLD edition č. 12
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU