Pod pojmem „Wiki“ se označují ty internetové stránky, na nichž mohou návštěvníci vytvářet a uveřejňovat obsah. Mezi nejznámější internetové stránky tohoto typu patří bezesporu online encyklopedie Wikipedia. Pojem „Leak“ se dá do češtiny přeložit slovem „netěsnost“. Oba pojmy dohromady pak zřejmě nejlépe vyjadřují princip Wikileaks. Přes tento internetový portál mohou tzv. whistleblowers, česky upozorňovatelé, zveřejňovat tajné materiály z jejich osobního a pracovního prostředí, aby tak upozornili na nejrůznější nekalé praktiky.
O tom, kdy takové zprávy budou zveřejněny, však rozhoduje provozovatel stránek. Identita přispěvatelů do Wikileaks však zůstává skryta, snad až na Juliana Assange. Wikileaks se již nejednou postaraly o náplň novinových titulků. Naposledy to bylo kvůli zveřejnění tajné korespondence diplomatických úřadů USA s ministerstvem zahraničí. Wikileaks předtím přivodily potíže mimo jiné třeba armádě USA, a to kvůli videím válečných zločinů v Íránu a Afghánistánu či pořadatelům Loveparade v Duisburgu.
Bezpečný přenos dat
Každý, kdo by chtěl službě Wikileaks poskytnout nějaké zajímavé informace, se v žádném případě nemusí obávat odhalení. Tato internetová služba totiž má všechny soubory šifrovány a rozděleny na části. Kupříkladu tajné služby by tak neměly být schopny vysledovat cestu, odkud na server Wikileaks příslušné materiály či dokumenty přišly. Pro anonymizaci Whistblowerů se používají služby, o nichž jste s největší pravděpodobností již někdy slyšeli – kromě sítě Tor se využívá například anonymní burza pro výměnu dat s názvem Freenet (nezaměňovat se stejnojmennou internetovou službou). Kromě toho provozovatelé Wikileaks doporučují ukládat na server přes veřejná připojení k internetu. V poslední době se na server dostávalo každý den okolo 25 příspěvků, nicméně nyní je příjem dokumentů pozastaven.
Na portál Wikileaks se nyní ale přes jeho hlavní adresu www.wikileaks.org nedostanete. V době uzávěrky tohoto článku bylo možné se dostat na stránky Wikileaks nejsnáze přes internetovou adresu www.wikileaks.ch. Na této stránce je sice pod odkazem Mirrors uvedena řada alternativních adres, na druhou stranu jejich životnost je poměrně malá. Jde o to, že příznivci i odpůrci Wikileaks proti sobě navzájem vedou na Internetu skutečně vášnivé potyčky formou útoků DDoS. Z pohledu příznivců Wikileaks jde o to, že provozovatel internetového obchodu Amazon Wikileaks odmítl poskytnout prostor na svých serverech a že různé finanční instituce zmrazily poskytování finančních darů všem, kdo Wikileaks poskytnou nějaké materiály.
Soubor jako životní pojistka
Jak velký je strach provozovatelů Wikileaks z represí státních orgánů či tajných služeb, to ukazuje nejlépe 1,4 GB velký zašifrovaný soubor s názvem Insurance.aes256, jenž se dnes šíří přes síť pro výměnu souborů Bit Torrent. Tento soubor má údajně obsahovat několik nashromážděných odhalení. Heslo pro tuto „životní pojistku“ se má zveřejnit v okamžiku, pokud se některému ze spolupracovníků Wikileaks něco přihodí.
V souboru se přitom má vyskytovat skutečně výbušný materiál. Jde o to, že i když by heslo pro přístup k obsahu tohoto souboru nikdo neznal, dalo by se s největší pravděpodobností na rychlejších počítačích toto 256bitové šifrování AES na rychlejších počítačích za několik let prolomit.
Chcete vědět více?
Útoky typu DDoS: Útoky typu Denial of Service používají hackeři k tomu, aby internetový server ochromili zasíláním velkého množství dotazů z různých adres. Tyt útoky se obvykle provádí pomocí škodlivých programů (virů), které proniknou na špatně zabezpečené počítače.