Pod pojmem „Wiki“ se označují ty internetové stránky, na nichž mohou návštěvníci vytvářet a uveřejňovat obsah. Mezi nejznámější internetové stránky tohoto typu patří bezesporu online encyklopedie Wikipedia. Pojem „Leak“ se dá do češtiny přeložit slovem „netěsnost“. Oba pojmy dohromady pak zřejmě nejlépe vyjadřují princip Wikileaks. Přes tento internetový portál mohou tzv. whistleblowers, česky upozorňovatelé, zveřejňovat tajné materiály z jejich osobního a pracovního prostředí, aby tak upozornili na nejrůznější nekalé praktiky.
O tom, kdy takové zprávy budou zveřejněny, však rozhoduje provozovatel stránek. Identita přispěvatelů do Wikileaks však zůstává skryta, snad až na Juliana Assange. Wikileaks se již nejednou postaraly o náplň novinových titulků. Naposledy to bylo kvůli zveřejnění tajné korespondence diplomatických úřadů USA s ministerstvem zahraničí. Wikileaks předtím přivodily potíže mimo jiné třeba armádě USA, a to kvůli videím válečných zločinů v Íránu a Afghánistánu či pořadatelům Loveparade v Duisburgu.
Bezpečný přenos dat
Každý, kdo by chtěl službě Wikileaks poskytnout nějaké zajímavé informace, se v žádném případě nemusí obávat odhalení. Tato internetová služba totiž má všechny soubory šifrovány a rozděleny na části. Kupříkladu tajné služby by tak neměly být schopny vysledovat cestu, odkud na server Wikileaks příslušné materiály či dokumenty přišly. Pro anonymizaci Whistblowerů se používají služby, o nichž jste s největší pravděpodobností již někdy slyšeli – kromě sítě Tor se využívá například anonymní burza pro výměnu dat s názvem Freenet (nezaměňovat se stejnojmennou internetovou službou). Kromě toho provozovatelé Wikileaks doporučují ukládat na server přes veřejná připojení k internetu. V poslední době se na server dostávalo každý den okolo 25 příspěvků, nicméně nyní je příjem dokumentů pozastaven.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU