Vyberte si čipovou sadu

1. 1. 2004

Sdílet

V tomto čísle PC WORLDu vám přinášíme rozsáhlý přehled čipových sad, kterémůžete nalézt v současných základních deskách. Snažili jsme se do něj zakomponovat jak naprosté novi...
V tomto čísle PC WORLDu vám přinášíme rozsáhlý přehled čipových sad, které
můžete nalézt v současných základních deskách. Snažili jsme se do něj
zakomponovat jak naprosté novinky, tak i relativně výběhové modely, s nimiž se
však mohou setkat zákazníci hledající ty nejlevnější motherboardy. Jednotliví
výrobci strukturují jejich nabídku podle požadavků zákazníků a tak i pokud máte
zhruba jasno, v jakém výkonovém a v podstatě také cenovém segmentu se chcete
pohybovat, stále ještě lze vybírat z několika podvariant čipových sad.
Na samotných základních deskách se ale mimo čipové sady dodané velkým výrobcem
velmi často vyskytují další dodatečné obvody, jež přímo uskutečňují nějakou
činnost, pro kterou jim originální čipset dá pouze základy a příslušné
rozhraní. Tímto způsobem je realizován například zvukový výstup, který se často
skládá z dodatečného šestikanálového výstupního čipu, například ALC650.
Podobným způsobem mohou být i desky s vývojově staršími čipsety obohaceny o
nové technologie (USB 2.0, Serial ATA apod.), právě tak, že výrobce desky přidá
na motherboard oddělený čip pro zmíněnou funkci. Nezřídka je tato možnost
dostupná u desek s integrovaným grafickým kontrolerem, které se pak stávají
ideální platformou pro kancelářské počítače.
Také možnosti uvedené v tabulce jsou pouze maximem, které čipová sada
podporuje, ale výrobce desky nezřídka skutečně dostupné možnosti omezuje.
Dobrým příkladem jsou třeba počty PCI slotů, počet USB portů a podobně. V
případě desek formátu micro ATX jsou redukovány šance na rozšiřování počítače
prostřednictvím slotů na základní desce proto, aby se celý návrh motherboardu
vešel do relativně omezeného prostoru skříně standardu micro ATX.
V tabulkách nenaleznete přímo podporované typy procesorů a jejich frekvence.
Důvod je jasný pouhou změnou BIOSu je možné začít podporovat frekvenci čipu,
která na desce původně nepracovala. Jediným vodítkem v tomto směru může být
kmitočet FSB (Front Side Bus), jenž se musí shodovat s frekvencí sběrnice FSB u
procesoru. Také v případě paměti je výhodné, když její frekvence buď přímo
odpovídá, nebo je celistvým násobkem či podílem právě frekvence FSB. V takové
případě totiž mohou data z procesoru do paměti proudit plynuleji a celý
paměťový subsystém je dobře využit.
U procesorů Athlon 64 a Athlon 64 FX je nutné si uvědomit, že paměťový řadič už
není součástí northbridge základní desky, jako je tomu u ostatních procesorů,
ale místo toho jej má vestavěn v sobě přímo samotný procesor. Proto zde také
nenajdete FSB, a místo ní plní úlohu spojení čipové sady a procesoru sběrnice
HyperTransport. Díky tomuto řešení se mohou někteří výrobci uchýlit také k
jednočipové variantě, kdy veškeré funkce jak AGP tunelu, tak i periférního
kontroleru zajišťuje jediný integrovaný obvod.
Zvláštností jsou desky v počítačích typu SFF (Small Form Factor), resp.
barebone systémy typu XPC (Shuttle, Soltek, MSI, Abit a další). Přestože
používají čipsety známé z běžných motherboardů, jejich možnosti rozšiřování i
integrované funkce jsou velmi odlišné. Kvůli malému prostoru uvnitř příslušných
skříní je totiž třeba co nejvíce řadičů a obvodů integrovat přímo na desku, a
ze stejného důvodu ani nezbývá příliš možností na další rozšiřování těchto
miniaturních počítačů.