Výdaje na cloudy ve východní Evropě raketově rostou

18. 3. 2013

Sdílet

 Autor: Alexander Orlov - Fotolia.com
Globální výdaje na veřejné cloudy letos přesáhnou 130 miliard dolarů. To je téměř o pětinu více než vloni. V roce 2016 by to mělo být už 210 miliard.

Tvrdí to studie Gartneru, podle které největší dynamiku vykázal segment IaaS (Infrastructure as a Service), kam spadají například cloudové výpočetní služby, ukládání dat či cloudová tisková řešení.

U IaaS letos příjmy dodavatelů stoupnou meziročně o téměř polovinu, a dosáhnou tak výše 9 miliard dolarů.  Největším zdrojem příjmů u veřejných cloudových služeb je však příslušná reklama. V roce 2012 byl podíl tohoto segmentu na celkových příjmech providerů zhruba 48 procent a ze 677 miliard dolarů, které se globálně vynaloží na veřejné cloudové služby do roku 2016, má na reklamu připadnout až 310 miliard.

„Pokračující růst trhu s cloudovými službami povede k tomu, že se kromě klasických testovacích a vývojářských projektů ve stále větší míře dostanou do veřejného cloudu i různé produkční systémy nebo jiné provozní zátěže,“ říká Ed Anderson, šéf výzkumu v Gartneru.

Důkazem tohoto stavu je podle něj nejen rychle rostoucí zájem běžných organizací o cloudy, ale i vyšší objem služeb, které příslušní provideři poskytují.

Ačkoliv se různé segmenty cloudových služeb od sebe liší, Gartner předpokládá, že k silnému vzestupu příjmů dojde u všech. Kromě již zmíněné reklamy jsou to cloudové služby spojené s obchodními procesy (BPaaS, Business Process as a Service), které se vloni na celkovém trhu podílely 28 procenty, následují služby poskytování aplikací (SaaS, Software as a Service), jež přinesly poskytovatelům 14,7 % veškerých příjmů z veřejných cloudů, a systémové infrastruktury s 5,5procentním podílem na trhu. 

Další segmenty – cloudové služby pro zabezpečení a správu, respektive služby aplikační infrastruktury (PaaS, Platform as a service) – měly v roce 2012 podíl nižší než 3 %.

Největší nárůst, co se týče regionů, je vidět u těch, kde se ekonomika teprve rozvíjí, i když celkové příjmy z těchto zemí nejsou příliš vysoké. Patří sem mimo jiné i střední a východní Evropa. Výjimku tvoří Čína: tam je vysoká dynamika i objem výdajů. Jen mírný vzestup je vidět například u západní Evropy nebo v Severní Americe – přitom jde o největší trhy. V letech 2013–2016 poskytovatelé v Severní Americe získají až 59 % všech vydaných peněz na veřejné cloudy, západní Evropa pak téměř čtvrtinu (24 %).

Anderson však podotýká, že prognóza růstu se liší v závislosti na jednotlivých zemích. I když prý země mají podobné ekonomické charakteristiky, není u nich adopce cloudů stejná. Podle něj silně závisí na lokálních tržních podmínkách, na regulačních faktorech, politickém klimatu i charakteru příslušných poskytovatelů.

 

Globální výdaje na veřejné cloudy

Vývoj mezi roky 2010–2016 (v miliardách dolarů)

2010      77

2011      93

2012      110

2013      131

2014      155

2015      181

bitcoin_skoleni

2016      210

Zdroj: Gartner, únor 2013