Většina oslovených organizací tvrdí, že plánují výdaje na informační a kybernetickou bezpečnost zvýšit. Až 9 z 10 dotázaných očekává růst příslušných rozpočtů ještě v tomto roce. Téměř všichni zúčastnění (87 %) počítají se zvýšením výdajů až o polovinu, což by jim mělo umožnit reagovat na vývoj relevantních hrozeb.
Tři čtvrtiny dotázaných však zároveň pokládají za nejpravděpodobnější impuls k posílení těchto nákladů výskyt incidentu, který napáchá zjevné škody. Naproti tomu 64 % je přesvědčeno, že kvůli narušení kybernetické bezpečnosti bez prokazatelných dopadů by se příslušný rozpočet neměnil, přestože ve skutečnosti nebývají důsledky kybernetického napadení často bezprostředně očividné.
„Studie ukázala, že společnosti jsou stále ještě v reaktivním módu a nepřistupují ke kybernetickým hrozbám aktivně a strategicky,“ říká Petr Plecháček, ředitel oddělení IT poradenství EY v České republice. „S navýšením rozpočtu čekají na kybernetickou událost, která ohrozí celou společnost. Ani dramatický dopad útoků prostřednictvím tzv. ransomware v minulém roce není pro řadu společností motivací pro větší investice či revizi plánů obnovy,“ dodává.
Společnosti si přitom uvědomují, že nedostatek odpovídajících prostředků je vystavuje vyšší míře rizik a v 56 % případů proto hodlají svou strategii kybernetické bezpečnosti revidovat, resp. alokaci prostředků ověřit. Celá pětina však zároveň připouští, že pro podrobné vyhodnocení veškerých dopadů nemá k dispozici dostatek potřebných údajů.
„Dnes je potřeba lépe a rychleji chápat, co se děje a snažit se útoky předvídat. Patrně jedinou správnou cestou jsou investice do bezpečnostních nástrojů pro zrychlení a zkvalitnění datové analytiky a do konvergence bezpečnostních technologií,“ komentuje Plecháček.
Organizace se obávají především malware a nedbalého přístupu zaměstnanců
Malware (64 % oproti 52 % v roce 2016) a phishing (64 %, resp. 51 %) vycházejí z průzkumu jako hrozby, v jejichž důsledku expozice organizací vůči rizikům v uplynulých dvanácti měsících vzrostla nejvíce. Mezi nejpravděpodobnější příčiny, resp. původce kybernetických útoků se pak dle oslovených společností řadí nedbalý přístup pracovníků (77 %), organizovaní kyberzločinci (56 %) a záměrné jednání vlastních zaměstnanců (47 %).
„Zaměstnanci jsou svazováni bezpečnostními pravidly a mohou tím získat pocit falešného bezpečí,“ analyzuje výsledky studie Petr Plecháček, ředitel oddělení IT poradenství EY v České republice. „Kybernetické události jsou dnes častěji zmiňovány v mediích a je možné dojít k závěru, že se jedná o skutečnost, které nelze zabránit. Adaptace jedince, potažmo celé organizace na nové a měnící se vektory a formy útoků je však nikdy nekončící proces,“ dodává.
Vrcholovému managementu pravidelně reportuje zhruba polovina firem. Osoba odpovědná za kybernetickou bezpečnost je členem vedení ani ne ve čtvrtině případů a pouze 17 % řídících pracovníků má dostatečné odborné znalosti k tomu, aby účinnost preventivních bezpečnostních opatření dokázali náležitě posoudit.
Ve spojitosti s potlačováním pokročilých kybernetických útoků – tedy takových, které lze připisovat sofistikovaným útočníkům nebo organizovaným skupinám – si je mnoho organizací vědomo možných limitů vlastních bezpečnostních opatření. Tři čtvrtiny respondentů hodnotí účinnost metod, jejichž prostřednictvím by měl podnik případné slabiny odhalit, jako „velmi nízkou až střední“. Varovným signálem jsou i některé další výsledky: 12 % společností údajně nedisponuje žádným formalizovaným programem detekce bezpečnostních incidentů, 35 % aplikuje nedůsledné nebo vůbec žádné zásady ochrany dat, a 38 % nevyužívá řádné, resp. pouze případné procesy pro správu identity či řízení přístupu uživatelů.
Schopnost čelit kybernetickým útokům mají zajišťovat tzv. centra bezpečnostního provozu (SOC). Ty by zároveň měly fungovat jako centralizovaná, strukturovaná a koordinační střediska veškerých aktivit organizace v oblasti kybernetické bezpečnosti. Zhruba polovina respondentů nicméně přiznává, že žádné takové služby nevyužívají, ať už interně nebo formou outsourcingu. Celkem 57 % nevyužívá takřka žádné analytické nástroje pro odhalování relevantních hrozeb. Pouze desetina dotázaných se domnívá, že by dokázali odhalit důmyslný kybernetický útok na jejich organizaci.
Všudypřítomné volání po konektivitě a rozmach internetu věcí (IoT) poskytují stále sofistikovanějším pachatelům kybernetických útoků nové možnosti, jak tyto moderní technologie zneužít. Ve výrobní sféře je však využití propojení strojů a technologií za využití IoT stále ještě nedoceněno. Polovina respondentů uvádí, že hlavní brzdou pro širší využití IoT je nedostatek kvalifikovaných lidí a financí.
„Jako zásadní brzdu rozvoje IoT řešení ve výrobních firmách považujeme obavu z možného napadení technologií či zneužití dat uložených na cloudu. Firmy tak často volí přístup‚ lepší nedělat nic‘, než aby čelili hypotetické hrozbě,“ říká Jan Burian, senior manažer oddělení podnikového poradenství společnosti EY. „Přitom právě využití cloudových IoT platforem umožňuje efektivní sběr, analýzu a vizualizace komplexních dat v reálném čase napříč technologiemi či jinými datovými vstupy,“ dodává.
Podle respondentů GISS je největší výzvou v oblasti bezpečnosti IoT mít přehled o všech použitých aplikacích a zařízeních, a zajistit jejich pravidelnou aktualizaci.
„IoT hraje významnou roli v rámci vytváření nových obchodních modelů, zejména u firem vyrábějící technologie, které lze na dálku monitorovat, aktualizovat jejich software či dodávat nové služby v celém průběhu životního cyklu. Tento záměr však vede k uzavírání systémů jednotlivých výrobců technologií vůči jiným IoT platformám, což v důsledku zvyšuje nároky na orientaci mezi jednotlivými platformami a významně ztěžuje orientaci potenciálním zákazníkům či uživatelům,“ uzavírá Burian.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU