Co všechno mohou přinést pokusy výzkumníků o propojování biologie a neživé techniky? Jedním z prvních úspěchů je vývoj čichového analyzátoru – „umělého nosu“. Živé počítače jsou jedním z témat nového Computerworldu.
Podíváme se i na hybridní kybernetické války a budoucnost velkých globálních konferencí technologických firem.
Osmistránková příloha nás provede základními taji nasazení umělé inteligence ve firmě. Začít musíte se stanovením strategie pro nasazení AI v organizaci. Firmy se snaží obvykle plout vodami ověřování konceptů nebo nasazování v malém měřítku a využívat nabídek dodavatelů, jako jsou třeba nové funkce jejich existujících platforem SaaS.
Pokud vše probíhá dobře, rozjedou další projekt a poté ještě další – brzy se ale mohou dostat do změti nekompatibilních systémů, neslučitelných datových jezer, do problémů s překročením nákladů, zbytečně duplicitního úsilí a nemožnosti zvětšovat rozsah nasazení, a to vůbec nemluvě o problémech se zachováním soukromí, plněním požadavků legislativy či s etickými problémy. Jak se tomu vyhnout poradíme v našem speciálu. Posvítíme si i na robotickou automatizaci procesů za pomoci umělé inteligence.
Věnujeme se i správě datových center, kdy stále více organizací na provoz vlastního datového centra zcela rezignuje a spoléhá se na jeho zajištění formou služby od externího poskytovatele.
A nakonec si posvítíme na hybridní cloud, který může v mnoha podnicích přinést řadu výhod, ale současně roste i složitost a obtížnost zvládnutí jeho prostředí. Osvojitelé se to snaží obvykle řešit pomocí nějakého typu softwaru pro správu, ale často vychází najevo, že nástroje pro správu hybridního cloudu mohou být stejně složité a matoucí jako platforma, kterou mají podporovat. Co s tím udělat?