Google, Facebook a Microsoft by měli v rozvojových zemích platit vyšší korporátní daň. Tvrdí to nezisková organizace ActionAid bojující proti chudobě. Odhaduje, že chudé země přicházejí až o 2,8 miliardy dolarů na daních, které by mohly v současnosti využít v boji proti pandemii. Vyzývá proto k tomu, aby velké společnosti platily určitou globální minimální daňovou sazbu. Jak informuje BBC, Facebook a Microsoft se k tématu odmítli vyjádřit, Google na požadavek vůbec nereagoval.
V současnosti přitom mezinárodní korporace nemusejí v některých rozvojových zemích zveřejňovat, kolik v nich odvádějí na daních. Dle ActionAid jde o miliardy, které by mohly být v těch nejchudších zemích využity k proměně podfinancovaného zdravotnictví či vzdělávacích systémů. Zvlášť v době, kdy některé z těchto firem i během pandemie zaznamenávají prudký růst tržeb.
ActionAid navrhuje zřízení nového daňového systému, který by platil globálně, ideálně v režii Organizace spojených národů. V rámci tohoto systému by korporace platily v zemích minimální korporátní daň, která by odrážela jejich „skutečné ekonomické působení“. Z uvedených 2,8 miliard dolarů by prý šlo až ve dvaceti zemích napříč Afrikou, Asií a Jižní Amerikou uhradit roční mzdu až 729 010 zdravotních sester, 770 649 porodních asistentek nebo 879 899 učitelů základních škol. Největší „daňové výpadky“ z uvedených korporací prý dopadají na Indii, Indonésii, Brazílii, Nigérii a Bangladéš.
„Ženy a mladí lidé doplácejí na zastaralý systém, který umožňuje velkým technologickým společnostem, jako jsou Facebook, Alphabet a Microsoft dosahovat obřích zisků i během pandemie, zatímco jejich příspěvek veřejným službám v zemích globálního jihu je nulový nebo minimální,“ uvádí David Archer, mluvčí projektu globálního zdanění v ActionAid.
„Ty skoro tři miliardy jsou jen špička ledovce. Náš výzkum se zabývá jen uvedenými třemi firmami. Ovšem i jen jejich spravedlivější zdanění by mohlo zlepšit veřejné služby pro miliony lidí.“
Téma zdanění těch největších korporací přitom není nijak nové a nerezonuje jen v rozvojových zemích. Novou digitální daní pro technologické giganty se koneckonců letos zabývali také čeští poslanci.
„Frustraci pramenící z toho, jak jsou technologické firmy v Evropě daněny, rozumím,“ komentoval situaci v únoru šéf Facebooku Mark Zuckerberg.
Připustil, že firmy by mohly v budoucnu na daních odvádět víc, přičemž na novém systému prý pracují ve spolupráci s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Google ale mezitím vyvolal kontroverze zavedením nových příplatků inzerentům v zemích, jako jsou Velká Británie, Rakousko nebo Turecko, které jsou reakcí právě na novou digitální daň.
V Česku má příslušný zákon začít platit od 1. ledna 2021, přičemž pětiprocentní sazba bude platit pro internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur a ročním obratem v Česku dosahujícím minimálně 100 milionů korun.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU