Nejedná se o nic nového. Apple udržuje přísnou kontrolu nad všemi aplikacemi a bere si konzistentních 30 % z jejich zisků. Aplikace navíc nemohou používat vlastní platební metody.
Apple argumentuje, že vývojářům poskytuje jak platformu, tak i digitální obchod, který pro ně navíc spravuje. Dále poukazuje na fyzické obchody, které také prodávají zboží ostatních značek za podíl na zisku. Domnívá se proto, že má právo vybírat určité poplatky.
Vývojáři s tím však ne vždy souhlasí. Někteří chtějí své aplikace nabízet na App Storu, ale nechtějí za to Applu platit.
Mohou mít pravdu ohledně 30% poplatků, nemohou však realisticky očekávat bezplatný přístup k zákazníkům, které jim Apple poskytuje.
Všechno je o kompromisu
Vždy se najdou vývojáři, kteří považují platformy Applu za pouhé nástroje, které by měly být k dispozici zadarmo. To bohužel není realistické, protože provoz App Storu něco stojí. Při vyjednávání tak budou muset někde ustoupit.
Apple však také nemá nejsilnější pozici. V minulosti nebyl příliš konsistentní v dodržování svých vlastních pravidel. S video aplikacemi se dohodl na speciálních podmínkách a u dlouhodobých předplatných si účtuje sníženou sazbu. To není příliš spravedlivé, protože menší vývojáři nemají možnost si vyjednat výhodnější podmínky.
Vývojáři také poukazují na některá vyšetřování a tvrdí, že se Apple chová monopolně. Jejich argument spočívá v tom, že pokud chtějí prodávat své aplikace, tak si musí vybrat mezi Applem a Androidem a obě strany si za tento přístup nechají zaplatit.
Dalším argumentem je, že když vývojáři nabízí podobnou službu jako Apple, tak mu stále musejí odvádět 30 % svých příjmů, což dává Applu příliš velkou konkurenční výhodu.
Apple může naopak trvat na tom, že utrácí peníze za provoz a vývoj svých platforem, a proto musí vybírat poplatky od těch, co je používají. Na tom také není nic nepřiměřeného.
Otázkou zůstává „kolik?“
Pokud vezme v úvahu, že provoz digitálního obchodu vyžaduje nějaké výdaje, a že má Apple určité právo na výdělky, tak dojdeme k finální otázce: „Kolik by měli třetí strany zaplatit za využívání App Storu?“
Jedno z možných řešení je, že Apple identifikuje náklady na App Store, přidá k nim marži a následně naúčtuje vývojářům měsíční poplatky podle jejich zisků.
Někteří vývojáři by však raději neplatili nic, k čemuž se Apple vyjádřil následovně: „Je zklamáním, že Evropská Komise postupuje na základě nepodložených stížností od hrstky vývojářů, kteří nechtějí hrát podle stejných pravidel jako všichni ostatní. Nemyslíme si, že je to správné. Chceme zachovat spravedlivé podmínky, ve kterých může uspět kdokoliv s odhodláním a dobrým nápadem.“
Na papíře to zní fér. Vyrovnané prostředí by však mělo být konzistentní a v této oblasti Apple pokulhává. Aby posílil svou vyjednávací pozici, tak musí ke všem přistupovat stejně.
Co bude dál?
App Store stále roste a Apple pracuje na zvýšení jeho efektivity. Třetím stranám se změnily podmínky a mnohé z jejich výdajů jsou jiné než dříve.
Toto měnící se prostředí je důvodem, proč by se 30% poplatek měl zrevidovat. Není však pravděpodobné, že by vývojáři mohli používat App Store zcela zdarma.
Evropská Komise pravděpodobně dojde ke stejnému závěru. Zbývá jen vyřešit, kolik si může Apple účtovat a co má dělat, pokud jeho vlastní aplikace konkuruje nějaké jiné.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU