Firmy se často dostávají do situací, při nichž mohou být nějakým způsobem ohroženy jejich budoucí vývoj a prosperita. Dobře si sice uvědomují možná rizika, ale strategickým plánům, jejich definování a následnému řešení stále nevěnují dostatek pozornosti. To jsou některá ze zjištění studie A Study of the Factors Influencing Business Continuity Programs (2008), která se zaměřila na oblast řízení kontinuity podnikání.
Průzkum v oblasti řízení kontinuity podnikání (Business Continuity Management) zahrnuje odpovědi více než 800 zástupců společností z celého světa. Studii připravila síť poradenských společností KPMG ve spolupráci s renomovaným časopisem Continuity Insight. „Hlavním cílem bylo zjistit, jak společnosti reagují na aktuální trendy, jak jsou schopné na potenciální rizika ohrožující jejich prosperitu reagovat a na výši vyčleněných rozpočtů pro řešení nenadálých situací či investice na školení zaměstnanců,“ říká Eva Racková, partnerka společnosti KPMG Česká republika odpovědná za Řízení rizik a poradenské služby.
Mezi hlavní rizikové situace ohrožující prosperitu a vývoj společností patří především výpadky elektrických sítí, ohrožení bezpečnosti systémů počítačovými viry, přírodní katastrofy a hrozby epidemických chorob (ptačí chřipka), teroristické útoky či lidská selhání. Neschopnost včas a pružně reagovat v případě nějakého incidentu může mít totiž pro celou společnost vážné následky. „A těmi mohou být velké finanční ztráty, pokles důvěry zákazníků či poškození dobrého jména firmy. Výsledky průzkumu naznačily, že společnosti i přes tuto skutečnost nevěnují řízení svého dalšího úspěšného podnikání v některých oblastech adekvátní pozornost,“ doplňuje Racková.
Situace firem je o to složitější v tom, že se objevují stále nové potenciální hrozby a zároveň klesá tolerance vůči přerušení provozu společnosti. „Studie ukázala, že řada firem z těchto důvodů neustále přehodnocuje svou schopnost reagovat na krizové situace a snižovat tak budoucí rizika. Zabezpečení a spokojenost zákazníků totiž představuje základní faktor, který firmu zvýhodňuje v porovnání s konkurencí,“ říká Eva Racková.
Z průzkumu celosvětové sítě KPMG vyplývá, že oblast řízení rizik souvisejících s kontinuitou podnikání má nejčastěji v kompetenci manažer oddělení či viceprezident (18 procent). Zodpovědnost přímo výkonnému řediteli (CEO) či prezidentovi společnosti byla svěřena v 18 procentech, jiné osobě z vedoucího managementu v 17 procentech.
Význam věnovaný této oblasti potvrzují i zkušenosti samotných firem. Za uplynulý rok totiž téměř polovina všech respondentů řešila nějaký incident a v praxi si tak mohla vyzkoušet svou připravenost. 50 procent z nich bylo téměř nebo zcela spokojeno s tím, jak se podařilo splnit časové termíny stanovené pro obnovu systému.
Nedílnou součástí úspěšného řízení kontinuity podnikání jsou investice. U většiny účastníků výzkumu se však rozpočet na programy, produkty a služby v této oblasti pohyboval pod hranicí 250 000 USD. „Navíc způsob přidělování financí probíhal převážně na základě individuálních potřeb a konkrétního případu. To potvrdilo 46 procent dotázaných. V daleko menší míře šlo o individuální položku v každém rozpočtu. Tak tomu bylo jen u 15 procent respondentů,“ porovnává Eva Racková a dodává: „To ukazuje na určitou nevyváženost. Firmy si uvědomují důležitost, ale zatím ve svých rozpočtech nevyčleňují pravidelný objem investic do této oblasti.“
Klíčovou součástí úspěšného zvládnutí krizové situace jsou kromě investic i samotní zaměstnanci a jejich připravenost. Právě ti mohou být rozhodujícím faktorem. Ze studie vyplývá, že alespoň jednou ročně proběhlo cvičení u 51 procent dotazovaných společností. Naopak 16 procent firem v uplynulém roce nevěnovalo cvičení žádnou pozornost. Širší cvičení i za účasti klíčových partnerů z řad dodavatelů, organizací veřejného sektoru či poskytovatelů služeb neproběhlo v uplynulém roce dokonce u 34 procent respondentů.
Zajímavým zjištěním studie bylo, že 26 procent účastníků průzkumu neznalo ani přibližně výši škod, které jim byly v případě narušení kontinuity podnikání způsobeny. Většina však odhadovala, že se pohybují pod hranicí 100 000 USD (43 procent). 17 procent z nich potom uvedlo, že se částka pohybovala mezi 100 000 a 499 000 USD.
Další zjištění průzkumu:
- Nejvíce byly v průzkumu zastoupeny firmy s globální působností. Celkem se jednalo o 38 procent ze všech respondentů.
- Nejvíce účastníků pocházelo z bankovního a finančního sektoru (22 procent). Následovaly oblasti pojišťovnictví (devět procent), zdravotnictví (šest procent) a státní sektor (šest procent). Vládní sektor dosáhl celkového podílu 15 procent.
- Na plný úvazek se BCM v dotazovaných společnostech věnuje většinou nula až dvě osoby (celkem 60 procent).
- U 87 procent společností nepřesáhly investice do jednotlivých prvků BCM programu částku 250 000 USD.
- 58 procent firem potvrdilo, že mají nějaký systém pro BCM. Dalších 20 procent dotazovaných teprve plány vyvíjelo. Pouze 4,5 procent respondentů žádný BCM program nezavedlo.
- V případě incidentu byl nejčastějším plánem obnova aplikace (29 procent). Následovala obnova pracovního prostředí (28 procent) a obnova sítě (25 procent).
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU