recenzí. Není to tak dávno nějakých šest měsíců co jsme si povídali o verzi 3.5
a už jsme tu opět, tentokrát s verzí 4.
Rozvoj JBuilderu je velmi těsně spojen s rozvojem jazyka Java (a není divu,
když je vývojovým prostředím pro Javu). Znamená to, že dospívá podobně jako
Java a těží z poměrně unikátní a velice ambiciózní filosofie tohoto
programovacího jazyka. Díky ní se stává nezávislým na platformě operačního
systému, na kterém má běžet on sám i produkty v něm napsané. Dá se jít ještě
dál je vhodným vývojovým prostředím pro jakoukoliv platformu schopnou
interpretovat jazyk JAVA počínaje počítači do dlaně, přes mobilní telefony až
po módní inteligentní ledničky či jiná zařízení na hranici dnešní reality.
Asi vám to připadá nadnesené, ale skutečně nepřeháním! Při firemní prezentaci
mohli přítomní na vlastní oči vidět, jak jednoduše lze pomocí JBuilderu
vytvořit aplikaci pro stolní PC, PDA i pro W@P telefon, v podstatě "na jediný
překlad". Nemluvě o tom, že stejně dobře zmíněná aplikace může vzniknout pod
Linuxem, Solarisem či Windows počínaje verzí 98. Umožňuje to skutečnost, že
JBuilder posledních generací je postaven zcela výhradně na jazyce Java, jenž se
již stal dostatečně rychlým a spolehlivým na to, aby v něm bylo napsáno opravdu
celé prostředí programu, jež dříve bylo psáno v Delphi.
Zase ty zkratky
Recenze na JBuilder se vždy hemží množstvím tajemných zkratek. Tak se do nich
hned pustíme, ať je to za námi. Verze 4 je postavena na platformě J2EE (Java 2
Enterprise Edition). Základem produktu je JDK 1.3, u něhož jsou oceňovány
zejména vynikající ladicí schopnosti a zlepšený výkon na straně klienta, ale
nic nebrání tomu, aby vývojář použil některou z předešlých verzí JDK, nebo mezi
verzemi jednoduše přepínal (včetně verzí J2SE a J2ME Java 2 Standard a Micro
Edition). Podporovány jsou technologie Servlet 2.2 a JSP 1.1 (Java Server
Pages) v referenční implementaci Tomcat 3.1 a ve všech pádech skloňovaný
formátový standard XML.
Objektivně vzato, na většině těchto technologií nemá Borland až tak velkou
zásluhu. Vedle jejich implementace spočívá hlavní přínos ve vymoženostech
vývojářského prostředí, kde se autoři opět pěkně rozmáchli a v duchu nejlepších
firemních tradic posunuli jeho schopnosti zase o kus dál. Kupříkladu vývoj
webových aplikací je plně integrován do vývojového prostředí včetně ladění a
testování. Na podporu ostatních technologií pak přibyla řada různých průvodců,
stavitelů a modelářů, majících za úkol všemožně usnadnit uživateli práci. Hodně
dřiny ušetří zejména Archive Builder a další podpůrné prostředky pro přípravu
distribučních balíků projektu.
Všechno pěkně pohromadě
Z novinek vývojářského prostředí mě zaujala zejména podpora týmové práce
orientovaná na sdílení souborů projektu. Účinnými pomocníky jsou služby
sledování a kontroly verzí, které dokáží zobrazit rozdíly ve zdrojovém kódu.
Systém umí vytvářet více zálohových souborů na různých místech.
Prostředí editoru kódu bylo vybaveno novou funkcí "To do", automatickým
dokončováním kódu CodeInsight, průběžnou kontrolou syntaxe ErrorInside, lepší
správou vzhledu zdrojového textu (např. odsazováním celého bloku horkou
klávesou). V editoru lze otevřít libovolné množství kopií téhož projektu, jež
budou během změn neustále synchronizovány.
Podobně byly vylepšeny trasovací a ladicí funkce: určitě vám přijdou vhod třeba
funkce zjišťování obsahu proměnných funkcí pouhým najetím myši nebo trasování
kódem napříč mezi klientem a serverem. Systém ladění dovoluje ladit servlety
vzdáleně.
Vylepšena byla i správa dat: přibyla např. grafická podpora tvorby tabulek,
datový sklad JDataStrore podporuje nově různé typy propojení tabulek (křížové,
vnitřní, levé, pravé a plné vnější), je rychlejší, flexibilnější a pomocí XA
rozhraní podporuje distribuované transakce.
Samotný JBuilder je představován jednou malou třídou a jedním rozhraním, a vše
ostatní spadá pod OpenTools API, které dovoluje kupříkladu již dříve zmiňované
jednoduché postupy portace programového kódu pro různá zařízení tím, že se
pouze připojí příslušný servletový stroj. Stejně jednoduše je řešena podpora
různých aplikačních serverů místo implicitně podporovaného serveru Inprise
můžete použít třeba WebLogic Server 5.1 firmy BEA.
Nic není zadarmo
Ani JBuilder ne (alespoň verze Professional a Enterprise); dokonce je pořád
dražší. Docela to překvapuje v době, kdy se softwarové firmy předhánějí v
rozdávání zdarma. Na obhajobu Borlandu (nyní už je zase v kurzu staré jméno) je
nutno říci, že verze Foundation volná je a že obě placené verze představují
skutečně obrovské softwarové balíky, jež asi zadarmo nebudou nikdy. Až čas
ukáže, jak cena ovlivní souboj s konkurenčními nástroji, jež se rojí jako houby
po dešti a jejichž cena je mnohdy příznivější, i když schopnostmi na JBuilder
nedosáhnou.
Čtvrtá verze JBuilderu je mnohem kompaktnější a propracovanější, než jeho tři a
půltý předchůdce. Pokud ho však budete zkoušet, nezapomeňte si k němu přikoupit
zase nějakou tu operační paměť jestli nechcete utočit svůj pevný disk k smrti,
počítejte minimálně s 256 MB.
Borland JBuilder 4
jeden produkt pro různé OS
otevřené prostředí
propracovaná podpora distribuce aplikací
nové programátorské nástroje
rychlost
velké nároky na hardware
cena
K recenzi poskytla firma:
Borland, s. r. o.
Malé nám. 13, Praha 1
Cena (bez DPH): 41 430 Kč (PRO), 124 670 Kč (Enterprise)
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU