Ukážeme vám, jaké nové funkce bude obsahovat příští verze Windows zvaná
Longhorn, a jak si zmiňovaná vylepšení integrovat do systému již nyní.
Jiný Průzkumník, hezčí uživatelské prostředí, lepší vyhledávání mnoho uživatelů
není se současnými Windows XP už kvůli jejich "konfekčnímu" vzhledu spokojeno a
zabudovává si do nich řadu dalších sharewarových či freewarových programů. I
samotný Microsoft si je toho vědom a chystá se svá nová Windows vybavovat
funkcemi, které v nich uživatelé doposud postrádají. Pod prozatímním označením
Longhorn se připravuje nová verze Windows, která by se měla objevit s největší
pravděpodobností v roce 2005. Celý projekt se zatím nachází ve své rané fázi,
ale cesta, kterou se bude ubírat, je víceméně daná, což se dá pozorovat i na
již dnes dostupných alfa-verzích. Ty se sice nijak dramaticky neliší od Windows
XP, přesto zde lze najít některé novinky, jež rozhodně stojí za povšimnutí.
Uživatelské rozhraní je rozhodně funkčnější než u předchozích verzí Windows,
přibyla sem nová lišta nástrojů, která umožní rychlejší navigaci mezi prvky
systému, ale hlavně Průzkumník Windows bude rozšířen o možnosti vyhledávání a
filtrování položek.
Myslíme si, že se určitě vyplatí jednotlivé oblasti Windows trochu podrobněji
probrat. Děláme to hlavně s úmyslem, abychom se mohli pokusit nové funkce
zabudovat do dnešních verzí Windows. Dozvíte se tedy nejen to, co Microsoft
vlastně v nových Windows zamýšlí, nýbrž vám poskytneme užitečná rozšíření pro
vaše Windows. Tyto zdarma dostupné utility vám budou běhat nejlépe na systémech
s nainstalovanou nejnovější verzí Internet Exploreru.
Systém souborů
Co je nového: K nejzajímavějším novinkám budoucích systémů Windows bezesporu
patří Windows Future Storage (Win FS). Ten nahradí dnes používané systémy
souborů NTFS a FAT32. Win FS je založen na SQL databázi, jejíž dotazovací
funkce byly integrovány právě do prostředí Průzkumníka Windows. To vše by mělo
vylepšit organizaci a možnost přístupu k datům. Celá databáze totiž dokáže
zobrazit a odfiltrovat všechny požadované soubory, přičemž vůbec nezáleží na
tom, na jakém disku či v jaké složce se nachází. Filtrování souborů bude možné
podle celé řady kritérií (název souboru, typ, čas vzniku, další informace jako
například meta-tagy u MP3 souborů). Otázka fyzického umístění dat pak přestane
pro uživatele hrát významnější roli, a to jak při vytváření, tak při přístupu k
souboru. Celý systém souborů bude spuštěn na pozadí, takže se uživatel vlastně
nebude muset o nic starat.
Již v alfa-verzi Longhornu je mimo jiné zabudována funkce kalendáře, který
umožní přístup ke všem souborům vytvořeným v jistém časovém období. Jako takové
upozornění na Win FS a jeho možnosti pak slouží například nově vytvořený panel
nástrojů na levém okraji okna Průzkumníka Windows. Ten nahrazuje ve Windows XP
se vyskytující oblast "Úkoly", sloužící k zobrazování odkazů pro práci se
složkami. V Longhornu se na tomto místě vyskytuje zadávací políčko k zadávání
výrazu pro vyhledávání (Filter by). V závislosti na obsahu složky se potom
objeví další předdefinované filtry, např. "Název souboru" nebo třeba "Žánr",
půjde-li o zvukové soubory. Klepnutím na takovou položku se pak obsah okna
Průzkumníka omezí skutečně pouze na soubory odpovídající námi zadaným
požadavkům.
Vzhledem k tomu, že Win FS může při takovém způsobu dotazování dosáhnout
slušných výsledků jen tehdy, jestliže celá databáze bude trvale v operační
paměti a bude se neustále aktualizovat, nezbytností se stane počítač s takovým
procesorem, operační pamětí a pevnými disky, které tento nápor zvládnou. Win FS
totiž bude neustále zaměstnáván katalogizováním všech souborů na pevných
discích, jelikož tato operace bude prováděna na pozadí. Testy v naší redakci
prováděné na alfa-verzi Longhornu potvrdily fakt, že všechny úkoly prováděné
samotným Win FS vyžadují skutečně velmi výkonný hardware.
Na základě zmiňované alfa-verze však nebylo možné konstatovat, zda Microsoft
výše popisovanou databázi nechá otevřenou alespoň pro vytváření políček
samotnými uživateli. I když na druhou stranu má Longhorn před sebou ještě dva
roky vývoje a Microsoft v něm zajisté provede ještě celou řadu úprav.
1 )Pro hledávání systému souborů: INDEX.VBS
Co jde už dnes: Nový systém souborů pro Windows vám samozřejmě nabídnout
nemůžeme. Existují však osvědčené způsoby, jak značně zjednodušit přístup k
rozsáhlým souborům dat. Skript INDEX.VBS (3,36 KB), který naleznete , vám
umožní vyhledávání podle částí názvů souborů, tedy například "dopis 2001".
Tento výraz způsobí vyhledání všech souborů, jejichž název obsahuje řetězce
"dopis" a "2001".
Jako základ pro vyhledávání dat vždy slouží celý popis cesty, tzn. INDEX.VBS
zobrazí podle výše zadaného předmětu vyhledávání i všechny soubory, které se
nacházejí v podsložce Moje dopisy (pokud taková složka obsahující řetězec
"dopis" existuje) a mají v názvu souboru pouze výraz "2001". Tento způsob
vyhledávání podle několika částí jména souborů není v dialogovém okně pro
vyhledávání souboru v současných verzích Windows možný. Abyste mohli tímto
způsobem nalezené soubory okamžitě otevřít, vytvoří skript ve složce
%windir%\Links jejich dočasné zástupce a otevře je v okně Průzkumníka.
Je samozřejmé, že ze všeho nejdříve si potřebuje skript vytvořit seznam všech
souborů. Na rozdíl od automaticky aktualizovaného systému souborů si musíte vy
sami tento seznam čas od času aktualizovat, pokud jste v prohledávaných
složkách provedli nějaké změny. Při prvním spuštění skriptu si toto skript
zajistí automaticky, ovšem při dalších spuštěním se vás vždy bude ptát, zda má
shromážděná data aktualizovat.
Seznam souborů si můžete vytvořit i ze souborů na několika discích či složkách.
Ty si pohodlně zvolíte v dialogovém okně Vyhledat složku. INDEX.VBS si všechny
položky seznamu nahraje do operační paměti. Soubor INDEX.LST se bude načítat
pouze při spuštění skriptu.
Tato utilita se zvláště hodí pro velká množství dat, která musíte často
prohledávat, ovšem která se zase tak často nemění. V opačném případě vyžaduje
od vás její použití u průměrného počítače jistou dávku trpělivosti.
2 )Průzkumník v provedení a` la Excel: INDEX.XLS
Co jde už dnes: Na rozdíl od VB skriptu INDEX. VBS, jenž umožňuje vyhledávání
pouze podle zadané cesty, nabízí tabulka INDEX.XLS pro přístup k souborům pět
důležitých parametrů: Název souboru, složku, velikost, datum posledního
přístupu a konečně cestu k souboru. K tomu máte navíc k dispozici všechny
funkce pro třídění a filtrování databáze. INDEX.XLS běží v Excelu 97, 2000 a
XP, a naleznete jej jako soubor o velikosti 52,5 KB.
I zde je nutno všechny soubory nejprve načíst a čas od času tuto databázi
aktualizovat s tím, jak některé soubory odstraňujete a naopak jiné přidáváte.
Tuto aktualizaci spustíte prostřednictvím červeného tlačítka v nejhořejším
řádku, průběh aktualizace je podobný jako u skriptu INDEX.VBS. Po načtení pak
získáte jednoduchého, ale jinak velmi všestranného excelovského Průzkumníka.
Pro otevření souboru v nějaké aplikaci stačí poklepat na odpovídající buňku ve
sloupci A. Pro současné otevření několika souborů použijte po jejich označení
ve sloupci A modré tlačítko v nejhořejším sloupečku. Pozor je však třeba dát
tehdy, kdy použijete filtr, protože v tomto případě Excel označuje automaticky
i ty buňky, které jsou skryté. Označování skrytých buněk zabráníte označováním
souborů se stisknutou klávesou
soubory si pak můžete zobrazit přes funkci automatického filtru, který si
otevřete pomocí tlačítka se symbolem šipečky (přesně taková se používá pro
rozevírací nabídku) v prvním řádku. Při jeho stisknutí se vám objeví seznam
všech položek, a právě první tři položky vám umožňují funkci automatického
filtrování. Když budete chtít vyhledat nějakou složku, pak použijte tlačítko
šipečky ve sloupci B. Po vyhledání složky se vám navíc objeví ještě i soubory,
které v této složce leží. Dokonce můžete používat i pokročilejší databázové
funkce, jako například "Prvních 10 ...", abyste kupříkladu nalezli ty největší
soubory. Také si můžete nastavit svůj vlastní filtr. Excel se svými možnostmi,
jako "Má na začátku", "Obsahuje", "Je větší než" apod., vám v tomto případě
nabízí tolikero možností, že není takřka možné, abyste nenašli tu svoji.
Poklepáním na libovolnou buňku ve sloupci B pak všechny nastavené filtry nebo
jejich kombinace odstraníte.
Pravděpodobně jako velmi často používaný filtr bude sloužit tlačítko Hledání
řetězců v názvech souborů. Přesně vzato se jedná o pohodlnější přístup k
excelovské funkci "Obsahuje".
Do Excelu je možné načíst maximálně 65 000 souborů, větší počet tato aplikace
nezvládá. Dalšími omezeními jsou možnost výběru pouze z pěti sloupečků,
popřípadě omezenější možnosti pro přístup k jednotlivým souborům.
Relativně jednoduchý zdrojový kód (jedná se o současné použití VBA a VB
skriptu) však dovoluje skriptováníznalým uživatelům prakticky libovolné úpravy
tohoto souboru. Počítač vybavený systémem souborů FS našeho excelovského
Průzkumníka zcela jistě potřebovat nebude, i když pro práci s počtem souborů
řádově ve stotisících budete potřebovat minimálně počítač s procesorem o
taktovací frekvenci 500 MHz. S takovým nebo lepším počítačem pak budete
příjemně překvapeni, jak rychle probíhá načítání dat a hlavně jejich filtrování
a třídění.
3 )Větší přehled: Průzkumník s filtrem
Co jde už dnes: vám nabízíme ně-meckou utilitu s názvem PCWBand (PCWBAND.ZIP,
612 KB). Její schopnosti jsou do značné míry srovnatelné s tím, co nabízí
funkce filtrování v Průzkumníku operačního systému Longhorn. Pro její instalaci
stačí archiv rozbalit do libovolné složky, například do C:\Program
Files\PCWBand. Nakonec spusťte dávkový soubor REG.BAT. Nyní si otevřete
Průzkumníka a v menu Zobrazit/Panely nástrojů zatrhněte položku PC-WELT.
Nová lišta nástrojů je nyní prakticky neviditelná, jelikož leží u pravého
okraje vedle naposledy zobrazené lišty. Přetáhněte lištu PC-WELT myší na vámi
zvolenou pozici. V této nové liště můžete uprostřed vidět zadávací políčko pro
předmět vyhledávání. Zadejte kupříkladu řetězec ".doc" a stiskněte tlačítko
Filter. V Průzkumníku se vám zobrazí pouze soubory s příponou DOC. Tlačítko
Select slouží k označení všech těch souborů, jež splňují kritérium zadané pro
filtrování. Jestliže pak budete znovu chtít vidět všechny soubory a složky,
stiskněte tlačítko Refresh, popřípadě stiskněte klávesu
Speciální filtr pro MP3 soubory aktivujete zatržením položky MP3. Pro správné
fungování této volby musí být zobrazen panel Adresa a dále funkce úplného
zobrazování cesty k souborům (nastavuje se v menu Nástroje/Možnosti složky/
záložka Zobrazení/položka Zobrazovat úplnou cestu v adresním řádku). V opačném
případě tato utilita cestu k souborům nenalezne. Jestliže jsou všechny výše
uvedené podmínky splněny a položka MP3 je zatrhnuta, filtruje PCWBand tyto
soubory ne podle názvů souborů, nýbrž podle tagů v ID3V1 formátu obsažených
právě v MP3 souborech. Průzkumník Windows zobrazí (nebo označí) pouze ty
soubory, které obsahují odpovídající řetězec v tagu Artist, Album, Year či
Genre.
Upozornění: PCWBand přísně rozlišuje mezi malými a velkými písmeny, protože
pracuje s poměrně složitým vyhledávacím algoritmem. Tuto utilitu můžete rovněž
s výhodou použít pro vyhledávání textu v Internet Exploreru. Všechny potřebné
informace naleznete v přiloženém souboru PCWBAND.CHM, a to v německém jazyce.
Pro odinstalování programu spusťte dávkový soubor UNREG.BAT a pomocí Editoru
registru smažte v registru klíč Hkey_Current_User\Software\PC-WELT\pcwBand.
4 )Jak zjistit obsah textu: Služba Indexing Service a utilita Wilbur
Co jde už dnes: Ve Windows 2000 a XP je pro vyhledávání v textech určena
speciální služba s názvem Služba Indexing Service. Ta vám umožňuje komplexní
vyhledávání celých textů v dokumentech. Kromě toho je rychlejší ve zpracování
dotazů než standardní funkce pro vyhledávání, kterou vyvoláte přes nabídku
Start/Hledat. Standardně však tato služba není ani spuštěna, ani
nakonfigurována.
Přitom Služba Indexing Service byla jako příslušenství obsažena již ve Windows
NT4. Tam byla ještě pod názvem Microsoft Index Server součástí WWW serveru s
názvem Internet Information Server. Tady měla úkol umožnit dotazování týkající
se obsahu WWW serveru pro internet či intranet. Ve Windows 2000 Microsoft
rozšířil server indexování o možnost prohledávání libovolných složek na
lokálním pevném disku. Služba Indexing Service však zpracovávala pouze formáty
HTML, TXT a soubory Office, jakož i Internet Mail a elektronické zprávy.
Tato velmi šikovná, i když opomíjená funkce má na druhou stranu tu nevýhodu, že
značně zpomaluje běh celého operačního systému. Proto byste si měli při jejím
používání ze všeho nejdříve vytvořit nový katalog, jenž bude obsahovat pouze
složky, jejichž soubory musíte velmi často prohledávat. Při vytváření katalogu
pak postupujte následujícím způsobem:
1. Klepněte si na nabídku Start/Nastavení/Ovládací panely/Nástroje pro správu/
Správa počítače a zde si ve stromové struktuře rozbalením oddílu Služby a
aplikace označte položku Služba Indexing Service. Z kontextového menu položky
si pak vyberte příkaz Nový/Katalog.
2. V dialogovém okně Přidat katalog zadejte vámi zvolené jméno katalogu,
například Můj archiv, a zadejte cestu pro soubory katalogu. Pokud tato složka
ještě nebude existovat, Windows ji automaticky vytvoří.
3. Z kontextového menu právě vytvořeného katalogu zvolte příkaz Nový/Adresář a
v dialogovém okně Přidat adresář zadejte cestu ke složce, jejíž obsah budete
chtít přidat do indexu vyhledávání. Tento krok poté zopakujte pro každou
složku, kterou budete později chtít prohledávat.
4. Ve standardním katalogu System je již několik složek pro indexování
standardně předvoleno, kupříkladu složka Documents and Settings. Pokud některou
z těchto složek budete chtít z indexování vyloučit, poklepejte na ni a v poli
Zahrnout do indexu zvolte parametr Ne.
5. Službu spustíte, když ve stromové struktuře označíte položku Služba Indexing
Service a v kontextovém menu klepnete na příkaz Spustit.
6. Pokud budete chtít, aby se tato služba v budoucnu spouštěla automaticky,
musíte se ve stromové struktuře přesunout na oddíl Služby a v seznamu poklepat
na položku Indexing Service. Na kartě Obecné pak nastavte v poli Typ spouštění
hodnotu Automaticky.
Po spuštění služby můžete ve struktuře Služby opět vybrat položku Indexing
Service. Ve sloupci Stav služby se nejprve objeví termín Spouštění a za chvíli
Spuštěno. Počkejte, dokud se neobjeví výraz Spuštěno v tuto chvíli je
indexování skončeno. Nyní můžete přes dotazovací formulář zadat dotaz pro
vyhledávání. Hledání se dá rozšířit ještě na další typy souborů, pokud je k
dispozici odpovídající filtr. Na internetové adrese
http://www.sharepointserver.com/ifilters.html najdete filtry například pro
soubory PDF, ZIP, RTF a řadu jiných.
Dalším nešvarem je bohužel to, že samotný formulář pro zadávání dotazů je jen
velmi obtížně dostupný, a to právě přes ikonu Správa počítače v Ovládacích
panelech. Navíc výsledky vyhledávání standardně zobrazují pouze název
dokumentu, jeho velikost, datum vytvoření a cestu. Přesto existuje možnost, jak
zmíněný formulář vyvolat rychleji a jak získat více informací o nalezených
dokumentech.
Jak již bylo zmíněno, formulář pro zadávání dotazu vyvoláte přes ikonu Správa
počítače, když ve stromové struktuře zvolíte v oddílu Služby a aplikace položku
Služba Indexing Service a nato vyberete vhodný katalog. Poté ještě musíte
klepnout na položku Dotaz pro katalog. Windows pak otevřou HTML soubory
CIADMIN.HTM, CIQUERY.HTM a IXQLANG.HTM. Tyto soubory se nacházejí ve složce
\Winnt\Help. Vlastní formulář je pak obsažen v souboru CIQUERY.HTM, takže jej
můžete snadno otevřít pomocí Internet Exploreru zadáním adresy
file:///
catalog=
Výrazy v hranatých závorkách přirozeně musíte nastavit podle údajů
odpovídajících vašemu počítači.
Při zadání dotazu se nemusíte omezovat pouze na výskyt nějakého výrazu v textu,
nýbrž lze vyhledávat i podle dalších kritérií, kupříkladu podle autora
dokumentu vytvořeného ve Wordu, či podle data vzniku. Tak zadání výrazu
#DocAuthor=Pavel Novák vám zobrazí všechny dokumenty, u nichž se zadané jméno
ve vlastnostech dokumentu vyskytuje. Podrobnější popis syntaxe dotazů pak
můžete najít v on-line nápovědě Služby Indexing Service.
Pokud vám zmiňovaná služba připadá přes všechna možná ulehčení stále ještě
poněkud složitá, pak můžete vyzkoušet pro prohledávání textu utilitu Wilbur.
Naleznete ji ve verzi 2.1, popřípadě na internetové adrese wilbur.redtree.com.
Je určena pro Windows 95/98/ME, NT4, 2000 a XP (WILBUR21B21.ZIP, 1,19 MB).
Wilbur vám pomůže pomocí vyhledávání indexů rychle najít vámi požadované
textové pasáže například v dokumentech s příponami TXT, HTML, případně
souborech vytvořených ve Wordu.
Plex Design
Co je nového: Microsoft si nikdy při uvádění nových verzí Windows nenechal ujít
možnost opatřit tyto verze modernějším, a pokud možno neotřelým vzhledem. Ten
nejnovější se bude u Windows nazývat Plex a můžete jej obdivovat již v
alfa-verzích Longhornu. Jednotlivá menu, titulky oken a dialogy zůstaly světle
modré, ovšem záložky jsou zde standardně nastaveny na zelenou barvu.
Co jde už dnes: V tomto případě se nejedná vůbec o nic nového. Stačí jedna
změna v souboru UXTHEME.DLL, a nové grafické rozhraní máte i v současných
Windows XP. Plex vlastně není nic víc než jeden z takzvaných motivů. Vámi
prováděné úpravy vzhledu pomocí těchto motivů jsou však ve Windows XP
Microsoftem omezeny. Zmiňovaná DLL knihovna akceptuje změny motivů pouze v
případě, kdy je nový motiv digitálně podepsán Microsoftem. Jinak se vám totiž v
seznamu možných schémat vůbec neobjeví. Proto v případě, kdybyste si chtěli
změnit vzhled svých Windows, pak byste byli za normálních okolností odkázáni na
Plus Pack či právě na novou verzi Windows.
Ovšem i toto omezení vytvořené Microsoftem se dá obejít. Hlavní část práce
přitom za vás již vykonali tvůrci freewarových aplikací. Budete potřebovat
soubory WINXP_THEME_PATCH.RAR (587 KB, pro Windows XP bez nainstalovaného
Service Packu 1), popř. THEMEXP_PATCH_2.RAR (567 KB, pro Windows XP s
nainstalovaným Service Packem 1). Oba je naleznete , nebo si je můžete stáhnout
na internetové adrese winxp.hilfebullet.de, když klepnete na odkaz Databáze a
poté na kategorii Windows XP Patches. Archiv si vyextrahujte, ovšem pozor pro
extrahování souborů z archivů je třeba použít buď program UNRAR.EXE, či
aplikaci Winrar. Ostatní programy nejsou s formátem RAR 3.x kompatibilní!
Aplikaci Winrar vám proto přinášíme i ve verzi 3.11, případně si ji můžete
stáhnout na internetové adrese http://www.rar.cz (WRAR311CZ.EXE, 981 KB). Po
rozbalení archivu spusťte soubor SETUP.EXE. Konečně po restartu Windows vám
budou Windows XP díky modifikaci zmiňované knihovny přijímat i nepodepsané
motivy.
Velký výběr motivů naleznete např. na internetové adrese themexp.org. Po
klepnutí na odkaz Visual Styles se vám zobrazí možnost výběru asi z 800
schémat, mezi nimi pak naleznete i různé motivy vycházející z Longhornu. Vámi
vybrané schéma pak stačí pouze rozbalit do složky %windir%\resources\themes.
Poté klepněte pravým tlačítkem myši na pracovní plochu a z kontextového menu
vyberte příkaz Vlastnosti. Pokud autor vámi vybraného schématu dodal k němu
soubor ve formátu *.theme, uvidíte toto schéma na záložce Motivy. Pokud tomu
tak není, klepněte na záložku Vzhled a svoje schéma si vyberte pod položkou
Okna a tlačítka.
Nedoporučujeme vám však příliš se zabývat stahováním rozličných variant schémat
Longhornu, protože řada z nich už s jeho původem moc společného nemá.
Sidebar
Co je nového: Spolehněte se jednoduše na Sidebar je to jakýsi plovoucí panel
nástrojů, který se v Longhornu bude vyskytovat na pracovní ploše. Jeho úkolem
bude zobrazovat všechny pro vás nepostradatelné informace, případně přebírat
provádění úkolů od jednotlivých aplikací tak, aby se mohl zpřístupnit zbylý
prostor na pracovní ploše.
Každý, kdo používá Linux, zřejmě zná princip fungování prostředí GNOME a KDE,
jejichž panely nástrojů jsou rovněž vystavěny z nejrůznějších miniaplikací. U
dosud nejnovější alfa-verze Longhornu je však nabídka přece jen ve srovnání s
prostředím Linuxu neporovnatelně slabší k dispozici je zobrazování času, náhled
pro obrázky, seznam naposledy spuštěných programů a lišta pro otevření až čtyř
virtuálních pracovních ploch, což už tady také jednou bylo. Ostatně celý
Sidebar se ukazuje jako velmi málo flexibilní a neschopný z pohledu integrace
nových panelů či co se týče reakce na akce typu drag&drop. Do doby, než se nová
verze Windows vypustí na trh, budou muset vývojáři ještě celou řadu věcí
zlepšit. Ohlas na zabudování Sidebaru byl totiž tak výrazný, jako by se jednalo
o klíčovou funkci Longhornu.
1 )Bluebar PC WORLDu: Lišty Longhornu pro všechny
Co jde už dnes: Ve Windows Longhorn dostane Sidebar pouze toto nové jméno a na
výběr bude několik různých částí, z nichž si budete moci sami vybrat ty, které
v této liště budete chtít mít. Jejich funkce se však nebude nijak významně
odlišovat od lišt nástrojů známých ze starších systémů Windows. Prostřednictvím
několika triků se i obyčejné panely nástrojů projeví jako dokonalí mistři
převleků, neboť se dají s trochou úsilí přeměnit na mnohostranné prvky, které
vám budou poskytovat nejrůznější systémové informace. Obecně vzato jsou tyto
poměrně rozměrné lišty vhodné samozřejmě pouze pro monitory používající vyšší
rozlišení (minimálně 1 024 x 768 bodů), případně při nižším rozlišení a
současném použití dvou monitorů.
Internet Explorer přinesl ve své verzi 5 rozšíření obyčejných panelů nástrojů,
tzv. Browser Bands. S jejich pomocí se dá libovolný obsah ve formátu HTML
zobrazit na pracovní ploše, popř. na Hlavním panelu. Takto vytvořená lišta
nástrojů se potom chová jako miniaturní okno Internet Exploreru. Všechno, co
dokáže internetový prohlížeč zobrazit, se tedy dá rovněž v takovém panelu
ukázat.
Abyste mohli takovým lištám doslova vdechnout život, nepotřebujete kromě HTML
dokumentů žádný další software. Požadovaný obsah sami obdržíte prostřednictvím
několika úprav v registru Windows jako nové položky v kontextovém menu Hlavního
panelu.
Samozřejmě ne každý soubor se hodí pro zobrazování ve formě lišty panelu
nástrojů. Nezbytným požadavkem pro to, aby se dal k výše zmíněnému účelu použít
je skutečnost, že smí zabírat jen velmi málo místa, neboť umístění lišty se
předpokládá k okraji pracovní plochy, kde má být "ukotvena". jsme pro vás
připravili balíček s názvem Sidebar PC WORLDu (BLUEBAR.ZIP, 7,51 KB), v němž
naleznete několikero předpřipravených HTML souborů, jež jsou speciálně
koncipovány pro fungování jako lišty nástrojů. Konkrétně se jedná o lišty
zobrazující datum a zadávací políčko k prohledávání prostřednictvím vyhledávače
Google.
Ve Windows 2000 a XP máte možnost využít ještě dalších tří nikde
nedokumentovaných lišt nástrojů, kterými můžete náš Sidebar obohatit. Umožní
vám zobrazit libovolnou složku v Průzkumníku Windows, takže se budete moci
rychle přesunout na vámi požadovanou složku, a následným klepnutím si ji můžete
otevřít v novém okně Průzkumníka. Další možností je zobrazení položky Oblíbené
a konečně lišta umožňující zobrazit kompletní historii Průzkumníka. Na náhradu
v Longhornu existující lišty pro prohlížení obrázků jsme záměrně zapomněli,
protože si myslíme, že nemá valného smyslu, stejně tak jako na podle našeho
názoru velmi předimenzované hodiny v Sidebaru Longhornu. Snažili jsme se totiž
upřednostnit funkčnost a účelnost před formou.
Abyste nemuseli upravovat registr Windows pro každou lištu nástrojů zvlášť,
připravili jsme pro vás usnadnění ve formě HTA skriptu s názvem BLUEBAR.HTA.
Dynamický obsah ve formátu HTML u našich souborů ale vyžaduje nainstalovaný
Internet Explorer ve verzi 5.5 a vyšší.
Instalace spočívá pouze ve zkopírování všech souborů Bluebaru do libovolné
složky. Nyní spusťte poklepáním skript BLUEBAR.HTA. V seznamu se vám objeví
všechny námi nabízené lišty, které můžete pomocí klepnutí myší postupně
vybírat. Po skončení výběru klepněte na tlačítko Potvrdit, čímž svůj výběr
potvrdíte. BLUEBAR.HTA za vás automaticky provede všechny potřebné úpravy v
registru Windows.
Provedené změny nejsou okamžitě viditelné, ze všeho nejdříve je třeba klepnout
na volné místo na pracovní ploše a následně stisknout klávesu
provede aktualizace pracovní plochy. Po uplynutí několika sekund uvidíte v
kontextovém menu Panely nástrojů u Hlavního panelu nové položky.
Vyberte si ze seznamu vámi požadované lišty a přetáhněte je se stisknutým levým
tlačítkem myši k okraji pracovní plochy. Ušetříte poměrně hodně místa, když z
kontextového menu lišty, které vyvoláte klepnutím pravým tlačítkem myši na
lištu, zrušíte zatrhnutí u položky Zobrazit text. Pokud budete později chtít
lištu nástrojů nejen odstranit, nýbrž odebrat odkaz na ni i z kontextového menu
Hlavního panelu, spusťte jednoduše skript BLUEBAR.HTA, odstraňte zatržítko před
požadovanou položkou a stiskněte tlačítko Potvrdit.
Další podrobnosti k těmto poměrně složitým lištám nástrojů získáte z nápovědy.
Uživatelé znalí skriptování se mohou navíc dozvědět celou řadu dalších
informací z komentářů ve zdrojovém kódu souboru BLUEBAR.HTA.
2 )Ještě více Sidebars: Alternativy na internetu
Co jde už dnes: Komu v předcházejícím tipu uvedené naše řešení prostřednictvím
prostředků Windows nepostačuje, ten se může na internetu poohlédnout po celé
řadě obdobných Sidebars šířených ve formě zdarma dostupných doplňků. V
následujících řádcích vám prozradíme některá z nejzajímavějších řešení.
"Codename: Dashboard 1.1": Tento freewarový doplněk zabuduje do systémů Windows
Sidebar, podobnou té v Longhornu. Je vhodný pro verze Windows 98 SE a vyšší.
Naleznete jej , popř. na internetové adrese http://www.snpsoftware.com
(DASHBOARDSETUP-V11-FRAMEWORK11.EXE, 2,44 MB) Vzhled Dashboardu se nastavuje
pomocí skinů.
Aby vám Dashboard vůbec běžel, je třeba mít na počítači nainstalovaný .NET
Framework verze 1.1 (viz kapitola Nové programy). Program samotný je aplikace
typu Host pro vyměnitelné komponenty, jež poskytují vlastní funkce a obsah.
Stáhnutí .NET Framework verze 1.1 představuje balíček o velikosti okolo 23,7
MB, ovšem naleznete jej i . Dashboard vyžaduje ve Windows 98 SE 64 MB RAM, ve
Windows XP 128 MB RAM.
Y#z Dock 0.8.1: Uživatelé počítačů MacIntosh si jsou jisti, že Mac-OS X se svou
pracovní plochou Aqua by prostředí Windows jenom prospěl. Všichni, kteří se k
tomuto názoru připojují, by si měli rozhodně prohlédnout Y#z Dock 0.8.1. Tento
Sidebar je určen pro systém Windows XP a naleznete ho , nebo na internetové
adrese yz.designtechnika.com/software/yzdock/index_en.html (YZ_DCK0081.ZIP, 833
KB). Při jeho nasazení musí být na monitoru nastavena barevná hloubka minimálně
16 bitů. Freeware nabízí "vodní" efekty v úzkém Sidebaru. K tomu účelu utilita
napodobuje z Mac-OS známý "Dock", což je jakási alternativa pro panel nástrojů
Rychlé spuštění, která zobrazuje zástupce nejčastěji spouštěných aplikací.
Další externí komponenty jsou k dispozici na internetové adrese
marvila.freeplace.net .
Celá aplikace je sice ve stadiu beta-verze, ovšem chová se stabilně. Instalační
rutina v programu chybí, ostatně pro instalaci stačí pouze soubory v archivu
rozbalit do libovolné složky a následně spustit soubor YZDOCK.EXE. Na výběr
máte standardně anglickou a japonskou jazykovou mutaci, ovšem dají se najít i
další jazyky, kupříkladu jazykový modul s němčinou najdete jako soubor
DEUTSCH.ZIP o velikosti 14,5 KB , popřípadě jej lze stáhnout na internetové
adrese yz.designtechnika.com/software/yzdock/index_en.html. Soubor s jazykovým
modulem (například německý DEUTSCH.LANG) stačí potom zkopírovat do podsložky
Languages programu Y#z Dock.
Command Prompt Explorer Bar 1.1: Potřebujete Příkazový řádek stejně tak často
jako Průzkumníka Windows? Zmíněný freewarový program, který rovněž můžete
nalézt (COMMANDBARSETUP.MSI, 201 KB), vám poskytne obojí současně. Programátor
napsal v jazyku C# rozšíření pro Průzkumníka Windows původně jako ukázkový
příklad pro komunitu vývojářů (viz internetovou stránku
http://www.codeproject.com). Ten, kdo si tuto utilitu chce stáhnout z
internetové adresy http://www.codeproject.com/csharp/commandbar.asp, neunikne
registraci zdarma jako nový člen této komunity.
Přesto ten, kdo nechce mít s programováním absolutně nic společného, se také
může z této opravdu vydařené utility těšit. Po jednoduché instalaci máte k
dispozici integrovaný Příkazový řádek v Průzkumníku Windows verzí 2000 a XP. Ve
formě panelu nástrojů pro pracovní plochu však tento program neběží, dá se
použít pouze jako panel nástrojů pro Průzkumníka, takže jej v případě potřeby
můžete vyvolat v Průzkumníku přes menu Zobrazit/Panel aplikace Explorer/Command
Prompt /Ctrl+M/. Příkazový řádek je pak vždy nastaven na cestě ke složce,
kterou máte právě v Průzkumníku označenou. Standardně je zabudovaná i podpora
funkcí maker.
Kontrola uživatelů
Co je nového: Správci systémů budou v budoucnu moci přes Ovládací panely
zabránit uživatelům bez patřičných oprávnění spustit počítač. Stejně tak bude
možné nastavit zákaz spuštění počítače v předem nastaveném časovém intervalu.
Ve Windows Longhorn je možné omezit přihlašování určitého uživatele pouze na
určité časy. Všechna potřebná nastavení a zákazy spuštění se provádějí velmi
pohodlně a přehledně pomocí okna, v němž je kalendář. Další možnost zabezpečení
v Longhornu spočívá v tom, že lze nastavit spouštění her a vyhodnocovat obsah
internetových stránek na základě věku přihlášeného uživatele. Takže je možné
kupříkladu provést nastavení, že náš vlastní potomek bude moci na internetu
pouze na ty stránky, jež jsou vhodné pouze pro děti do patnácti let.
1 )Časová omezení: S příkazy net ve Windows 2000/XP
Co jde už dnes: Možnost stanovit funkčně srovnatelná pravidla pro správu
počítače je reálná už dnes, a to ve verzích Windows 2000 a XP. Rozdíl spočívá
pouze v tom, že v Ovládacích panelech chybí pro pohodlnou obsluhu odpovídající
aplet. Proto musíte ve Windows 2000 a XP používat Příkazový řádek. Základním
předpokladem ale je to, že do systému musíte být přihlášený jako administrátor.
Pro omezení spouštění počítače v určitých časových intervalech použijeme příkaz
net user. Tak například příkaz
net user anna /times:Po-Pá,16-20
nastavuje pro uživatelku Anna, že se může do systému přihlásit pouze v pracovní
dny (pondělí až pátek) a navíc pouze od 16 do 20 hodin. Časy, kdy se může
nějaký uživatel do systému přihlásit, se však dají specifikovat daleko
přesněji. Vícero časových intervalů v tomto případě stačí oddělit středníkem.
Například příkaz
Po,14-16;Út,14-16;St,14-16
Upozornění: Při zadávání časového intervalu se nesmí používat mezery. Chybné
zadání časového intervalu pak povede k tomu, že se zmiňovanému uživateli do
systému vůbec nepodaří přihlásit. Proto si v každém případě svoje zadání
zkontrolujte pomocí příkazu
net user
bez dalších parametrů. Pro daného uživatele se vám zobrazí časové intervaly, v
nichž mu je dovoleno se přihlásit. Konečně pomocí příkazu
net user /times:all
všechna nastavená časová omezení můžete opět zrušit.
2 )Zákazy: Jak zabránit spouštění aplikací
Co jde už dnes: Spouštění programů můžete omezit ve všech verzích Windows
patřičným zásahem do registru Windows. Spouštění nebo naopak zákaz spuštění
programů se však nedá nastavit v závislosti na věku uživatele.
Jak na to? Otevřete si Editor registru a přesuňte se do klíče
Hkey_Current_User\Software\Microsoft\Windows\Current Version\Policies\Explorer.
Musíte ovšem být přihlášeni jako uživatel, pro nějž mají dále prováděná omezení
platit. Vytvořte v klíči Policies podklíč se jménem RestrictRun a v něm
vytvořte novou textovou hodnotu se jménem "1". Jako údaj hodnoty zadejte
spouštěcí soubor programu, který dovolíte zmiňovanému uživateli spustit
(například WINWORD.EXE). Pak postupně vytvářejte podklíče s názvy "2", "3", "4"
atd. a každému z nich přiřazujte spouštěcí soubory, které uživateli dovolíte
spouštět. Po vytvoření seznamu, odhlášení a následném přihlášení začnou všechna
nastavení účinkovat. Všechny programy, jež jste nedovolili spustit (jejich
spouštěcí soubory nebyly zapsány do registru), přihlášenému uživateli prostě
nepůjdou.
Pro Windows ME, 2000 a XP existuje ovšem i obrácená cesta. Všechny programy je
dovoleno spouštět, pokud některý z nich nezakážeme. Postup je v tomto případě
obdobný tomu popsanému výše, pouze místo podklíče RestrictRun vytváříme podklíč
DisallowRun. Programy, které do tohoto podklíče zapíšeme, spustit nepůjdou.
Všechna tato omezení však obecně nejsou moc spolehlivá a platí pouze pro
Průzkumníka Windows. Pokud dovolíte přihlášenému uživateli spouštět program
Příkazový řádek (představovaný souborem COMMAND.COM, popřípadě CMD.EXE), pak je
možné z něj spouštět všechny programy, na které si on vzpomene. Dokonce i když
na počítači dovolíte spustit pouze Word či Excel, zůstává vynalézavějším
uživatelům stále ještě možnost spouštět ostatní programy přes makra, anebo
název zakázané aplikace jednoduše přejmenovat a takto jej nyní už pod
nezakázaným jménem spouštět.
Nejlepší možnosti pro omezení spouštění aplikací mají Windows XP Professional.
Tady stačí přes nabídku Start/Spustit zadat do políčka Otevřít: příkaz
SECPOL.MSC, čímž se otevřou Místní nastavení zabezpečení, a v levém sloupci
klepnout na Zásady omezení softwaru. Je také možné, že budete nejprve muset
přes menu Akce/Vytvořit nové zásady tato omezení zinicializovat. To v daném
případě poznáte podle varovného hlášení v pravé části okna. Potom klepněte
pravým tlačítkem myši na tlačítko Další pravidla a zde zvolte položku Nové
pravidlo cesty. Nyní do políčka Cesta zadejte EXE soubory, popřípadě cesty, v
nichž nesmí být spuštěn žádný soubor. Položku Úroveň zabezpečení k tomuto účelu
nastavte na údaj Nepovoleno. To celé ovšem funguje i pro nastavení úrovně
bezpečnosti pro zóny internetu, pokud je stiskem pravého tlačítka myši na
položku Další pravidla přidáte do seznamu přes příkaz Nové pravidlo zóny
internetu. Zakážete-li tímto způsobem některé adresy na internetu, pak je
nadále v Internet Exploreru vůbec neotevřete.
Upozornění: Všechna výše popisovaná omezení má však smysl provádět pouze tehdy,
pokud omezovaný uživatel nemá žádná administrátorská práva. V opačném případě
se všechna omezení dají stejným způsobem nastavit zpět.
Mini Windows
Co je nového: Dnes již staromódní operační systémy Windows 9x/ME tvoří se svojí
spouštěcí disketou na bázi operačního systému MS-DOS, včetně kompletního
rozhraní systému MS-DOS, jeden opravdu mohutný záchranný systém. Nové verze
Windows nabízejí v nouzi nanejvýš silně omezenou Konzoli pro zotavení, jež ale
kromě vlastních příkazů nedokáže spustit žádné externí programy, což je velký
nedostatek, který mnozí uživatelé Microsoftu vyčítají. Firma Microsoft tento
nedostatek uznala a vyvinula Windows PE (Preinstalled Environment), jakási mini
Windows XP s poměrně značným množstvím nejrůznějších funkcí. Windows PE dokáží
provádět všemožné operace v souborových systémech FAT i NTFS tak dokáží z
těchto systémů číst, kopírovat, mazat, formátovat a vytvářet diskové oddíly.
Dále dovolují spouštění skriptů, dávkových souborů a libovolných externích
aplikací pro Windows. Windows PE jsou sice již dnes k dispozici, ovšem pouze
pro OEM partnery Microsoftu a pro nákupce velkého množství licencí. Co se týče
konečného uživatele, ten záchranný systém Windows PE získá až s novými Windows
Longhorn.
Co jde už dnes: Praktická Windows PE pro každého přesto existují, i když
vlastně neexistují. Jak to vlastně tedy je? Nizozemský vývojář a profesionál v
oblasti operačních systémů Bart Lagerweij dal na svých internetových stránkách
http://www.nu2.nu/pebuilder v polovině letošního května k dispozici vylepšenou
exkluzivní verzi Windows PE, a to včetně podpory sítí. Microsoft jej údajně
"nicely", tedy slušně požádal, aby tuto verzi nazývanou PE Builder okamžitě ze
svých stránek odstranil. Právním důvodem byla skutečnost, že tato utilita
obsahovala dva originální soubory od Microsoftu. Všechno ostatní prováděl PE
Builder prostřednictvím právně nijak nenapadnutelných kopírovacích prostředků.
To, že se Lagerweijsův PE Builder Microsoftu vůbec nelíbil, bylo zcela logické,
když si uvědomíme, že s jeho pomocí vytvořený bootovací CD disk umožňoval
přístup na jakýkoliv počítač běžící v operačním systému NT4/2000/XP bez
znalosti přístupového hesla (!), dále pak bylo možné získat přístup ke všem
složkám na počítači a provádět s nimi vše podle libosti, takže v důsledku toho
všeho došlo při použití zmiňovaného CD disku k vyřazení všech zabezpečovacích
mechanismů těchto operačních systémů. Problémy Barta Lagerweijse s Microsoftem
mimo jiné mají pro vás čtenáře nepříjemný důsledek, a to ten, že i když tuto
konfliktní utilitu máme k dispozici, nemůžeme ji v současné době uveřejnit .
Přesto vám v následujících řádcích popíšeme její použití, neboť Lagerweij nyní
pracuje na čisté verzi 2, která by se měla každým dnem objevit znovu na adrese
http://www.nu2.nu/pebuilder, kde by měla být volně ke stažení. Vycházíme totiž
z předpokladu, že verze 2 se nebude z technického hlediska nijak dramaticky
lišit, neboli že se bude chovat obdobně jako nyní již zakázaná verze 1.
Pro vytvoření bootovacího CD disku Windows PE potřebujete počítač, na němž běží
Windows XP Professional s nainstalovaným Service Packem 1 a instalační CD disk
Windows XP Professional s integrovaným Service Packem 1. První předpoklad
nebude činit žádné problémy, horší to bude se splněním podmínky druhé. Nyní se
vám pokusíme popsat, jak vytvořit bootovací CD disk Windows XP Professional s
integrovaným Service Packem 1, a případně jakým způsobem dále do něj integrovat
nejrůznější záplaty (v angličtině nazývané Hotfixes).
Každý Service Pack podporuje zvláštní režim instalace tzv. Slipstream, s jehož
pomocí můžete modifikovat původní instalační soubory Windows. Co se týče
záplat, pro ty tento režim neplatí a pro jejich integraci je nutno patřičné
změny provést ručně. Postup je následující:
Integrace Service Packu 1: Ze všeho nejdříve budete potřebovat instalační CD
disk Windows a aktuální Service Pack. Zkopírujte všechny soubory z CD disku do
libovolné složky. V případě Windows 2000 spusťte Service Pack s parametrem /s,
následovaným cestou k cílové složce s instalačními soubory. Například pro
Service Pack ve Windows 2000 bude příkaz znít takto:
w2ksp3.exe /s:
Pro Windows XP bude příkaz vypadat takto:
XPSP_cs_x86.exe /s:
jste předtím nakopírovali všechny soubory z instalačního CD disku. Instalační
rutina vás nyní pouze požádá o zadání složky pro dočasné soubory a zbytek pak
proběhne automaticky. Takto získáte instalační soubory Windows s integrovaným
Service Packem.
Integrace záplat: Přesuňte se do složky s instalačními soubory záplaty a tam se
přesuňte do podsložky \I386. Je třeba zdůraznit, že pro nás jsou důležité pouze
ty záplaty, které se objevily po uveřejnění posledního Service Packu. Zde v
libovolném textovém editoru otevřete soubor DOSNET.INF a do odstavce
[OptionalSrcDirs] vložte řetězec svcpack. Potom ve složce \I386 vytvořte novou
složku se stejným názvem jako výše uvedený řetězec.
Nyní přijde na řadu manuální práce. Nejdříve musíte všechny soubory záplat
přejmenovat tak, aby neobsahovaly ani první podtržítko, ani žádný text za ním.
Tak kupříkladu záplata s názvem Q311967_W2K_SP3_X86_CS.EXE dostane po
přejmenování název Q311967.EXE. Potom zkopírujte všechny přejmenované soubory
do složky \Svcpack. Přesuňte se do této složky a všechny soubory rozbalte to
provedete prostřednictvím parametru /x, takže například zadáte příkaz
q3111967 /x
Jako cíl zadejte libovolnou složku pro dočasné soubory. Poté zkopírujte všechny
rozbalené soubory zpět k instalačním souborům, a sice podle níže uvedeného
vzoru.
Soubory katalogů (s příponou CAT) patří do složky \Svcpack. Všechny ostatní
soubory je třeba zkopírovat vždy do té složky, ve které se nacházely na
originálním CD disku Windows. Výjimkou jsou soubory: UPDATE.EXE, UPDATE.INF,
SPMSG.DLL, SPCUSTOM.DLL, SPUNINST.EXE, UPDATE.VER jakož i soubory v podsložce
\Symbols. Celou práci nejlépe provedete pomocí příkazu Xcopy. Předpokládejme,
že instalační soubory Windows máme ve složce C:\Wininst a záplaty ve složce
C:\Hotfix. Pak použijete příkaz
xcopy c:\hotfix\* c:\wininst \i386 /s /r
Nyní odstraňte soubory vyskytující se dvakrát, nebo spíše zkomprimované původní
soubory z instalační složky a podsložek. Použijte k tomu Průzkumníka v
zobrazení Podrobnosti a klepněte na sloupec Název souboru. Vždy tam, kde se
vyskytuje název souboru lišící se pouze příponou, smažte ten soubor, který
obsahuje v příponě podtržítko. Celou operaci potom zopakujte pro všechny
podsložky složky \I386.
Pokud teprve kontrolujete dočasnou složku pro záplaty ( v našem příkladu
C:\Hotfix) a její podsložky, můžete rychle posoudit podle rozbalených souborů,
které soubory se stejným jménem máte v instalační složce hledat.
Po této namáhavé proceduře už stačí pouze smazat soubor SVCPACK.IN_ a vytvořit
soubor s názvem SVCPACK.INF, jehož obsah pro Windows 2000 bude následující:
[Version]
Signature="$Windows NT$"
MajorVersion=5
MinorVersion=0
BuildNumber=2195
[SetupData]
CatalogSubDir="\i386\Svcpack"
[ProductCatalogsToInstall]
Q326830.CAT
Q326886.CAT
Q327269.CAT
[SetupHotfixesToRun]
Q326830.EXE /q /n /z
Q326886.EXE /q /n /z
Q327269.EXE /q /n /z
Pokud používáte Windows XP, je třeba je třeba řádky 4 a 5 upravit na
MinorVersion=1
BuildNumber=2600
Od řádku 9 si musíte názvy souborů odpovídajícím způsobem upravit podle názvů
souborů vašich záplat. Výše uvedeným způsobem jste si nyní integrovali všechny
záplaty, a tyto budou automaticky při příští instalaci Windows do systému
zabudovány.
Nyní máte integrovány v instalační složce Windows 2000/XP Service Packy včetně
všech záplat. Jak teď vše vypálit na bootovací CD disk?
Pro instalační CD disky používá Microsoft bootovací formát ElTorito. Pro
vytvoření vlastního vypáleného bootovacího disku potřebujete pouze složku s
instalačními soubory a bootovací sektor originálního CD disku od Microsoftu.
Pro zkopírování bootovacího sektoru vám doporučujeme použít utilitu Bart#s Boot
Image Extractor ve verzi 1.0 určenou pro Windows NT4, 2000 a XP. Naleznete ji ,
popřípadě je možné si ji stáhnout z internetové adresy http://www.nu2.nu
(BBIE10.ZIP, 19,2 KB). Utilita se spouští z Příkazového řádku a jako argument
zadáváte pouze písmeno vaší CD-ROM mechaniky (například E:). Příkaz tedy bude
znít
bbie e:
Získáte soubor o velikosti 2 KB se jménem IMAGE1.BIN. Pomocí tohoto souboru
uděláte ze svého CD disku bootovací. To se dá provést prostřednictvím
libovolného softwaru podporujícího vytvoření bootovacího CD disku na základě
Image souboru. Jako název Image souboru pro bootovací sektor zadáte IMAGE1.BIN,
jako typ emulace zvolíte volbu No Emulation, počet sektorů 4. Jako výrobce
udejte firmu Microsoft a systém souborů ISO 9660 s podporou Joliet.
Nejprve CD disk vypalte na CD-RW médium a zkuste z něj nabootovat počítač.
Nezapomeňte jako bootovací disk v BIOSu nastavit vaši vypalovačku. Pokud se
bootování povede, můžete data vypálit na obyčejný CD-R disk.
Nyní, když je vše připraveno, vložte instalační CD disk s Windows XP
Professional s integrovaným Service Packem 1 do mechaniky a spusťte
Lagerweijsovu aplikaci PE Builder (ve verzi 1 se jednalo o soubor PEBLDR.EXE).
Následně budete vyzváni k zadání písmena jednotky CD mechaniky a složky, v níž
máte nainstalovaná Windows. Dále bude utilita potřebovat složku, kde budou
umístěny všechny soubory potřebné pro pozdější vytvoření CD disku. Tato složka
může obsahovat i další aplikace, které si budeme přát na tento CD disk umístit.
Posledním požadavkem bude prostor na disku pro umístění obrazu CD disku (ISO
Image). Hotový obraz můžete libovolným programem pro vypalování zkopírovat na
CD disk.
Výše uvedeným způsobem vytvořený bootovací CD disk vám umožní přístup na
libovolný počítač, na němž běží operační systém Windows. Budete mít sice k
dispozici pouze příkazový řádek (bez cesty, bez českého rozložení klávesnice),
na druhou stranu ovšem nezanedbatelnou možnost pohodlně spouštět externí
aplikace pro Windows.
Nové programy
Co je nového: Windows Longhorn budou prvním operačním systémem, jenž bude mít
přímo od výrobce integrovanou podporu pro .NET aplikace. Prostředí označované
jako .NET Runtime vám dá k dispozici všechny potřebné programy či knihovny
potřebné pro běh libovolné aplikace. Vhodné aplikace pro technologii .NET jsou
programátory vyvíjeny pomocí Microsoftem vytvořeného vývojářského prostředí
Visual Studio .NET. Takto vytvořené programy mají mimo jiné efektivnější správu
paměti a lepší ochranu před přetečením zásobníku (Buffer Overflows). Samotný
Microsoft očekává od takto vytvářeného softwaru vyšší stabilitu a lepší ochranu
před bezpečnostními děrami. Technologie .NET chce ovšem zatočit i s jiným
nešvarem, a to s ledabyle naprogramovanými instalátory. Ty totiž čas od času
poškozují funkčnost již nainstalovaných aplikací, či dokonce destabilizují celý
operační systém. Bez našeho vědomí totiž samy nahrazují společně používané
komponenty (DLL soubory) jejich staršími verzemi, při odinstalování je bez
skrupulí odstraní, nebo mažou důležité položky v registru Windows.
U programů založených na technologii .NET budou DLL soubory umístěny ve stejné
složce spolu se spouštěcími EXE soubory, čímž budou chráněny před neoprávněným
přístupem jiných aplikací. Při společném používání některých komponent budou
dodatečně chráněny i konfigurační soubory, tak aby daná aplikace vždy našla jí
odpovídající komponenty. Různé verze stejných DLL souborů se tedy budou
nacházet v různých složkách. Důsledkem všech těchto úprav bude skutečnost, že
programy vytvořené technologií .NET budou zabírat více místa než obyčejně
naprogramované aplikace.
Co jde už dnes: EXE soubory vytvořené technologií .NET nemohou běžet na
systémech bez nainstalovaného rozhraní .NET Runtime. Ovšem uživatelé Windows
98/ME, NT4, 2000 a XP nemusejí čekat na Longhorn. Svůj operační systém si mohou
aktualizovat do nejnovějšího stavu instalací právě tohoto rozhraní. Pro Windows
95 se však žádný update neplánuje.
Nejjednodušším způsobem aktualizace je použití funkce Microsoft Update. V
seznamu dostupných downloadů vám Microsoft nabízí i možnost .NET Runtime. Ten,
kdo si všechny updaty raději instaluje sám ručně, může využít balíček, který
naleznete , případně se též dá zdarma stáhnout na internetové adrese
http://www.microsoft.com/downloads. Jedná se o soubor DOTNETFX.EXE o velikosti
je asi 23,1 MB. Mezi jazykovými verzemi si vyberete tu českou a pod políčkem
Produkt/Technologie pak položku .Net. Následně klepněte na položku Balíček k
opětovné distribuci rozhraní Microsoft .NET Framework verze 1.1.
Nechcete .NET aplikace pouze spouštět, ale chtěli byste se touto technologií
dále zabývat a třeba si zkusit napsat i nějaký program? V tomto případě si
zdarma stáhněte .NET Framework SDK Version 1.1 od Microsoftu. Vedle překladačů
a nejrůznějších utilit je k dispozici celá řada ukázkových programů a velmi
podrobná dokumentace k jazykům založeným na technologii .NET. Zmíněnou aplikaci
najdete opět na webových stránkách Microsoftu jako soubor SETUP.EXE o velikosti
asi 106 MB.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU