Americký prezident Donald Trump své poslední dny ve funkci ještě naposledy účtoval s Čínou a čínskými firmami, na které uvalil další sankce a zákazy. Na černou listinu Pentagonu bylo přidáno devět dalších firem s údajnými vazbami na čínskou vládu a armádu, mezi nimi také výrobce telefonů Xiaomi. Dle Trumpa představují pro Spojené státy bezpečnostní riziko. Čína v rámci protiopatření představila nový zákon, který má její firmy naopak chránit.
Trump proti čínským technologickým společnostem, o nichž se domnívá, že sdílejí osobní data s vládou, brojí dlouhé měsíce. Uprostřed křížové palby se tak ocitly značky jako TikTok, Huawei nebo WeChat. V zatím posledním kole restrikcí do této skupiny mezi jinými přibyli ropný gigant CNOOC nebo už zmíněný Xiaomi.
Xiaomi se loni v listopadu přehoupl přes Apple na pozici třetího největšího výrobce mobilních telefonů na světě. Dopomohly mu k tomu kromě jiného právě restrikce uvalené na konkurenční Huawei, jehož tržní podíl se v důsledku nich v loňském roce propadl zhruba o čtvrtinu, přičemž Xiaomi zacílil na trhy, na nichž Huawei oslabil. Strach z toho, že firmu stihnou stejná omezení jako konkurenci šéfka produktového marketingu Xiaomi Abi Go ještě začátkem letošního roku popírala:
„Kdyby k něčemu takovému došlo, máme plán B. Kromě jiného investujeme spousty peněz do několika čínských výrobců polovodičů. Jsme přesvědčeni, že naše obchodní strategie by neměla být ovlivňována rozhodnutími činěnými politiky. Dosud jsme v našich produktech využívali ty nejlepší komponenty a hodláme tak činit i v budoucnu.“
Co se týče CNOOC americké Ministerstvo obchodu obvinilo těžařskou společnost CNOOC z nekalého jednání a ohrožování ropného průzkumu a těžby v Jihočínském moři. Státem vlastněná firma se dle ministra obchodu Wilbura Rosse v oblasti chová jako „šikanista zastrašující sousedy Číny“. Zařazení společností na blacklist mimo jiné znamená, že pro obchodování s americkými dodavateli technologií bude nově potřebovat speciální licenci.
Spojené státy americké a Čína jsou spolu v obchodní válce od roku 2018, od kdy vůči sobě uvalují nejrůznější importní cla na celou škálu zboží. Dle studie analytické společnosti Oxford Economics přitom v důsledku tohoto sváru ztratilo v USA práci 245 tisíc lidí a v příštích pěti letech může vést k poklesu amerického HDP až o 1,6 bilionu dolarů (loni činil cca 20,8 bilionu).
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU