Někteří bezpečnostní odborníci uvažují, proč Yahoo k úniku osobních informací neposkytuje detaily, a ani příliš neodpovídá na dotazy.
„Děje se tu něco divného,“ říká Michael Lipinski, hlavní bezpečnostní analytik ve firmě Securonix.
Na žádost o komentář Yahoo neodpovědělo. Společnost vlastní protokoly, které mohou detekovat státem sponzorovaný hacking uživatelských účtů. V příspěvku na blogu z prosince 2015 firma naznačila svou bezpečnostní politiku a napsala, že v takové situaci bude své uživatele varovat.
„Abychom zamezili útočníkům objevit naše detekční metody, veřejně neposkytneme žádné detaily o těchto útocích,“ napsal v té době hlavní bezpečnostní manažer firmy Bob Lord. Dodal, že společnost pošle uživatelům varování o možném útoku pouze „když budeme mít prakticky jistotu.“
Takříkajíc hodit vinu během silně medializovaného úniku dat na státem sponzorované hackery však může být jen pohodlnou a neověřitelnou metodou, jak se chránit před právními kroky i před poškozením pověsti.
„Pokud bych si chtěl ohlídat záda a vypadat, že mám uvěřitelnou výmluvu, státem placení hackeři by mě napadli jako první,“ myslí si Chase Cunningham, ředitel kybernetických operací u bezpečnostní firmy A10 Networks.
Na státem placené hackery je totiž takový pohled, že jsou nezastavitelní a patří k nejlepším na světě, dodal. Cunningham sám hledá vinu spíše u kybernetických zločinců než u elitní skupiny státem podporovaných hackerů.
„Z tohoto prostě není cítit státní aktivita,“ tvrdí. „Vlády zajímá duševní vlastnictví. Emaily a hesla uživatelů Yahoo jim jsou k ničemu.“
Yahoo ovšem může zadržovat informace i kvůli Verizonu, který jej odsouhlasil za 4,8 miliard amerických dolarů odkoupit.
„Nejsem si jistý, zda teď akvizice proběhne,“ říká Lipinski. Verizon by trasakce mohla stát více peněz, když se bude muset postarat i o následky úniku dat.
„Shodit to na státem sponzorovaného hráče jim (Yahoo) může pomoci,“ domnívá se. „Mohou říct ‘není to naše vina, pojištění to pokryje.‘“
Ačkoli Yahoo neposkytlo mnoho důkazů, někteří bezpečnostní odborníci jeho tvrzením věří. Státem sponzorované hackery považují za dosti reálné útočníky; některou z vlád by mohly zajímat např. emailové účty bojovníků za lidská práva.
Další možností je, že za únik dat může zaměstnanec či blízký spolupracovník firmy, který je ve skutečnosti špionem jiné organizace.
Existuje vícero možných důvodu, proč Yahoo zadržuje informace, dodává Vitali Kremez, analytik kyberkriminality u bezpečnostní firmy Flashpoint.
„Bezpečnostní složky státu mohou na věci pracovat a Yahoo nechce ohrozit vyšetřování,“ říká. „Také může připravovat právní kroky.“
Dle vlastních slov se Yahoo o úniku dozvědělo teprve nedávno – ačkoli samotný hack se udál již na konci roku 2014, tedy před téměř dvěma lety. Strůjci útoky tedy měli spoustu času na zneužití, či prodej, dat.
Pokud státem sponzorování hackeři skutečně Yahoo napadli, Kremez se obává, že poškozené mohly být i další firmy – jen o tom nevědí.
„Potřebujeme větší transparentnost,“ dodává. „Všichni bychom rádi věděli, zda toto nezapadá do nějakého většího vzorce.“