Každý čtvrtý Čech si vytváří unikátní hesla pro všechny služby na internetu, včetně e-shopů nebo streamovacích platforem. 47 % respondentů pak uvedlo, se rozhoduje v závislosti na důležitosti služby a dalších 15 % mění heslo jen mírně (např. různá čísla na jeho začátku). Pozitivní je proto zjištění, že stejné heslo napříč službami používá pouhých 13 %.
Překvapivá je situace mezi mladými (18-29 let), stejné heslo pro všechny služby na internetu používá téměř každý druhý. Podobně se chovají také v případě sdílení hesla s ostatními lidmi, dělají to až 2x častěji než lidé starší 30 let.
„Obecně se však Češi chovají zodpovědně. Heslo by nikomu neřeklo 85 procent z nich. Používání stejného hesla pro více služeb ale podkopává snahy o jeho utajení. Pokud dojde k úniku hesla z jedné služby, zkompromituje to všechny účty i u ostatních služeb. V případě údajů k pracovním účtům se toto riziko přenáší i na firemní data,“ upozorňuje Petr Plecháček, Associate Partner týmu kybernetické bezpečnosti ve společnosti EY.
Čtyři z pěti Čechů používají funkci dvoufázového ověřování. Velkou roli zde hraje fakt, že tento způsob prokázání identity je v mnoha případech již povinný, např. při přihlášení do většiny internetových bankovnictví. Dobrovolně jej proto využívá jen 44 % ze všech dotázaných. Častěji k nim sahají ti, kteří běžně používají pro každou službu unikátní heslo.
Třetina Čechů nikdy nezálohuje svá soukromá data, 29 % z nich to dělá jen jednou za rok. Riziko ztráty dat je však poměrně vysoké a jejich záloha je ve většině případnou jedinou možnou cestou, jak se k nim dostat zpět. Čím vyšší vzdělaní, tím pravděpodobnější záloha. Svá data si ukládá až 80 % respondentů s vysokoškolským titulem.
Mezi nejpopulárnější služby akreditované identity v Česku patří MojeID, které poskytuje ověření uživatele na vícero úrovních a jasně jej tak prokazuje. Češi však podobných služeb téměř nevyužívají, přestože téměř čtvrtina z nich si vytváří unikátní heslo do každé služby. Na otázku, zda mají zřízenou akreditovanou identitu, odpovědělo kladně pouhých 8 % respondentů.
Přestože nouzový stav byl přímo spojován s prací mimo kancelář, realita tomu neodpovídá. Každý druhý Čech totiž uvedl, že na dálku nepracoval. Alarmující je také zjištění, že 20 % všech respondentů nezískalo žádné školení ohledně bezpečné práce z domova. To však představuje vysoká rizika pro zaměstnavatele, který je prostřednictvím zaměstnance na home-office náchylnější ke zcizení nebo úniku interních i jiných důvěrných informací.
„Při práci z domova se často zapomíná na zamykání opouštěného počítače, diskrétní telefonování nebo bezpečné ukládání tištěných dokumentů. Zároveň se ze služebních počítačů přistupuje ke službám, které by normálně byly používány jen na domácích zařízeních. To vše vystavuje data společnosti rizikům, která mají mimo kancelář vyšší míru nebo na která zaměstnanci z kancelářského provozu nejsou zvyklí,“ uvádí Plecháček.
Pozitivní je nízké číslo respondentů, kteří uvedli, že se v průběhu nouzového stavu setkali s kyberútoky souvisejícími s šířením nemoci COVID-19. Kladně odpovědělo pouhých 6 %, přestože bylo riziko poměrně vysoké. Nejčastěji se setkali s podvodnými emaily a vydíráním, mnoho z nich zaznamenalo také falešnou nabídku léku léčících COVID-19.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU