Z praxe IT: O marnosti

30. 9. 2013

Sdílet

 Autor: © Alfonso de Tomás - Fotolia.com
Tak po dříve zmiňovaných nehodách s počítači musím s radostí konstatovat, že se tento týden žádná další nepřihodila, notebook tedy přežil bez úhony a kupodivu jsem přežila bez úhony i já.

Projekt máme nadále pozastaven, takže krom občasných hádek panuje na pracovišti klid, mír a pohoda, dokonalá pro dodělávání projektové dokumentace, upravování návodů, vytváření dalších a vůbec je čas pro podobné administrativní činnosti, které mám obzvlášť v lásce. Ale když nic jiného, aspoň objevím nějaké nové, mně doposud skryté funkce MS Wordu, bez nichž bych se mimo korporátní prostředí zcela jistě obešla. Tenhle týden jsem se dokonce naučila skenovat na naší tiskárně. Bez toho jsem si tu vystačila tři čtvrtě roku, ale doba si žádá změn.


Kateřina Janulová

Kateřina Janulová

ICTS24

Autorka se mezi počítači pohybuje už několik let, z toho tři roky v prostředích bankovních IT. Psaní jí pomáhá odpočinout si od pracovního života pro korporace.


Minulý týden mě hlavně donutil k zamyšlení, jak to vlastně tak s těmi zaměstnáními máme. A jestli v nich netrávíme až příliš mnoho času. Nechci působit jako nějaký flákač, přesto si troufám říct, že kdybychom pracovali třeba o den méně, nic by se celkem nestalo. Jen by se rozšířil rozpis víkendových pohotovostí v odděleních podpory uživatelů o jeden den. Otrávena administrativou je, myslím, ta moje diagnóza. Jinak by mě revoltovat ani nenapadlo. Inu, minimálně za sebe můžu říct, že by se mi pracovalo o hodně lépe. A snad bych se konečně dokopala i k řešení svých domácích restů. Víkendy i večery vždycky tak rychle utečou!

Dalo by se říct, že ke zkrácení nebo změně pracovní doby a zavedení pravidelné práce z domova v některých oborech spějeme díky automatizaci mílovými kroky. Skutečnost je ale zatím zcela jiná. Ve velkých firmách mi přijde navíc taková zkostnatělá. A to i v těch „tvůrčích“ částech oboru IT, takže se k ní přistupuje jen občas a hlavně hodně individuálně.

Jenže ono je to těžké. Ne každý zaměstnanec na trochu jen tvůrčí pozici má mimopracovní podnikatelské ambice a má také tu správnou pracovní morálku a disciplínu a umí si zorganizovat čas, takže by se nakrásně mohlo stát, že by se z firmy stal cirkus na kolečkách, kam si každý chodí, jak se mu zlíbí.

A vidím to, bohužel i na sobě. Ač mám celkem velkou volnost v zaměstnání a zvládám i své podnikatelské aktivity, bojuju s ideální organizací svého času už několik let. A sloupky píšu stále na poslední chvíli, a i kdybych je mohla odevzdávat zcela, kdy chci, tak je ve výsledku vlastně neodevzdám nikdy.