Open source se již do určité míry nachází v hodnotovém řetězci internetu věcí. Cloudové aplikace, které shromažďují a analyzují data, jsou například silně závislé na open source softwaru a standardech.
Také mnoho jednotlivých zařízení IoT i komunikační brány běží na nějaké verzi Linuxu. „Výrobci zařízení používají open source software na úrovni operačního systému přibližně v 40 až 50 procentech případů, ale v přístrojích je i hodně proprietárního a zastaralého softwaru. A v budoucnu to zřejmě bude podobné,“ tvrdí Bill Weinberg, hlavní ředitel společnosti Black Duck Software.
Podle něj budou aplikace i nadále velmi pravděpodobně proprietární, protože představují příležitost, alespoň podle výrobců zařízení, jak se exkluzivně odlišit.
Největší rozdíl však nezpůsobí open source software uvnitř samotných zařízení IoT nebo v řídicích aplikacích pro koncové uživatele. Naopak to bude v místech, kde je to nejvíce třeba, tedy tam, kde se nacházejí middleware, standardy předávání zpráv či správní aplikace pracující v pozadí.
Zákazníci a podniky uvažující o investicích do technologií IoT mají před sebou těžký úkol poskládat všechny části dohromady. Mnoho z nich přitom nákupy zatím odkládá, aby se vyhnuli volbě mrtvých platforem.
Nejrozsáhlejší standardy jsou proprietární a navíc specifické pro určité oborové vertikály, tvrdí Ian Skerrett, viceprezident marketingu ve firmě Eclipse Foundation, která je jednou ze skupin usilujících o vytvoření obecných standardů open source pro IoT.
Na straně spotřebitelů existuje mnoho proprietárních izolovaných řešení, jako jsou například platformy Google Thread nebo Apple HomeKit. ZigBee, starší neotevřený komunikační standard, obsahuje více profilů, takže různá zařízení ZigBee nemusejí nutně komunikovat stejným jazykem.
Širší přijetí open source pomůže ekosystémům IoT v růstu a rozvoji tím, že produktům od různých výrobců usnadní vzájemnou komunikaci a ulehčí novým společnostem vstup na trh včetně snížení nákladů.
Kvůli existenci několika různých konkurenčních frameworků open source a několika zavedených proprietárních platforem však bude ještě nějakou dobu trvat, než bude jasné, kdo se vlastně stane vítězem.
Už mi rozumíš?
Fragmentace je nyní největším problémem nejen pro maloobchodní a podnikové zákazníky, ale také pro všechny dodavatele, kteří se chtějí účastnit rozvoje internetu věcí.
„Existuje mnoho různých možností, jakým způsobem vytvořit software a které protokoly použít pro komunikaci,“ uvádí Weinberg a dodává: „Je ještě příliš brzy a v dohledné době určitě neuvidíme záplavu standardů.“
Jeden výrobce by například mohl dělat světla, vypínače, videokamery a regulaci teploty, které by komunikovaly navzájem i s cloudem a bylo by je možné řídit prostřednictvím aplikace smartphonu.
Jiný dodavatel by také mohl nabídnout podobnou sestavu, ale ta by přitom byla zcela nekompatibilní s tou první.
To je skvělá situace pro výrobce, který porazí všechny ostatní na startovní čáře a stane se dominantním hráčem. Špatná zpráva ale pro všechny potenciální konkurenty a také pro zákazníky, kteří by se snažili propojit svá zařízení od různých výrobců.
Řešením může být middleware, který dokáže komunikovat s řešeními od více než jednoho výrobce.
„Když vytváříte aplikaci, musíte zakomponovat širokou řadu typů zařízení a jinak neslučitelných protokolů,“ vysvětluje Weinberg. „A budete také muset udělat některá těžká rozhodnutí, jaká řešení budete začleňovat.“
Například projekt IoTivity sdružení Open Interconnect Consortium doufá, že se stane tak říkajíc open source lepidlem, které vše spojí dohromady bez nutnosti hledat náhradní řešení.
„IoTivity umožňuje, aby se zařízení IoT navzájem zjistila, vyměnila si informace o svých schopnostech a využívala funkce bezpečné kontroly,“ vysvětluje Mark Skarpness, ředitel vestavěného softwaru Technologického centra open source v Intelu a předseda skupiny IoTivity Steering Group.
„Bude podporovat také segmenty jako průmyslová automatizace, zdravotní péče či automobilový průmysl. Má velmi široký záběr a pokrývá všechny různorodé oblasti internetu věcí,“ dodává Skarpness.
Skarpness nepředpokládá, že by se všichni najednou zapojili. „Samozřejmě že Apple i Microsoft budou v této oblasti působit i nadále po svém,“ vysvětluje Skarpness. Pro rozsáhlý svět zařízení IoT jsou však podle něj open source platforma, vestavěný Linux a IoTivity ideální stavební bloky pro výrobu těchto produktů.
Je to prý zároveň i silný základ, který zkrátí dobu uvedení na trh nových zařízení a aplikací.
„Velká je také výhoda, která vzniká ze společné práce na obecné úrovni, již bude každý využívat,“ dodává Skarpness.
Konsorcium Open Interconnect Consortium vzniklo v říjnu za podpory společnosti Intel. Zahrnuje více než 50 členů, mezi které patří například Acer, Cisco, Dell, GE, Samsung, Honeywell, HP, Siemens, Lenovo nebo McAfee. Předváděcí verze frameworku IoTivity byla vydaná v lednu letošního roku.
Jeho hlavním konkurentem na poli open source je framework AllJoyn od AllSeen Aliance. V polovině letošního února měla Allseen Alliance, což je projekt Linux Foundation, více než 120 členů, jako třeba Qualcomm, Microsoft, Haier, Panasonic, Sharp, TP-Link, Sony, LG, Cisco, D-Link, ADT, Honeywell, HTC, Lenovo, Netgear, Symantec či VeriSign.
„AllJoyn má gateway, která umožňuje vzdálený přístup k zařízení a detailní správu i řízení těchto zařízení,“ uvádí Philip DesAutels, ředitel IoT v AllSeen Aliance.
Kromě toho, že zařízení mohou komunikovat s gatewayemi a přes ně i s cloudem, mohou také komunikovat navzájem mezi sebou, aniž k tomu potřebují onu gateway.
Na trhu existuje už více než 100 kompatibilních produktů, uvádí DesAutels. „Myslím si, že to, co všichni chceme, je, aby věci prostě fungovaly.Nechceme být technology u všech věcí v našich životech, počínaje televizory a zařízeními pro reprodukci hudby a konče topnými systémy. Prostě jen chceme, aby věci fungovaly a navzájem spolupracovaly,“ dodává DesAutels.
Odstranění překážek
Open source v případě IoT ale dělá víc, než že by jen pomáhal produktům od různých výrobců spolupracovat. Poskytováním už připraveného softwaru pomáhá komunita open source dodavatelům zahájit vlastní vývojový proces....
Tento příspěvek vyšel v Computerworldu 4/2015.Oproti této on-line verzi je výrazně obsáhlejší a přináší další poznatky a tipy, které lze využít při praktické implementaci u vás ve firmě.
Časopis (starší čísla i předplatné těch nadcházejících) si můžete objednat na adrese našeho vydavatelství.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU