možnostem vnějšího zásahu do systému mohou jednou nainstalovaná Windows vydržet
i několik let. Skutečnost je většinou jiná, pokud se však nechcete s tímto
konstatováním smířit, čtěte dále.
Jednoho krásného dne vám Windows zatuhnou to je asi tak jasné, jako že se bude
zanedlouho podávat daňové přiznání. Pokud poté stanete před neradostnou
skutečností nové instalace, všimněte si, kolik různých nastavení jste během
času udělali a co optimalizací provedli. Celou tuto mravenčí práci budete nyní
muset udělat kompletně znovu. Což o to, operační systém bude provozuschopný
poměrně rychle, ale od vámi navyklého vzhledu a chování bude ještě na pěkných
pár dní vzdálený. Nemusíte ovšem pokaždé zacházet až tak daleko. Nové verze
Windows jsou vybaveny několika ochrannými mechanismy, jež byste určitě měli
znát. V případě nouze vám totiž mohou prokázat neocenitelné služby. Jejich
podrobný popis naleznete v sekci Zachránci Windows. Dokonce i když se nespustí
grafické rozhraní, není nic ztraceno. Možnost vybrat si ze spouštěcí nabídky
Windows ještě před samotným startem operačního systému, nouzový režim, režim
MS-DOS nebo Konzola pro zotavení vám zcela jistě pomohou vyhnout se v celé řadě
případů nové instalaci operačního systému, nepočítaje v to riziko případné
ztráty dat. Nejlepším prostředkem proti poškození Windows či ztrátě dat je
samozřejmě prevence (viz sekce Záloha systému). Pokud od důležitých částí
operačního systému existují záložní kopie, dá se zjištěné poškození snadno
napravit bez složitého diagnostikování, a to jednoduchým zkopírováním z dříve
vytvořené zálohy. Novější verze Windows k tomuto účelu nabízejí služby, které
jsou do značné míry zautomatizované. Jako příklad lze uvést možnost vytvoření
tzv. bodů obnovení. Zabezpečení systému si pak samozřejmě můžete vylepšit ještě
dalšími prostředky, spouštěnými manuálně, nebo si takové funkce do starších
systémů Windows znovu zabudovat. Jak daleko můžete zajít, je v tomto případě
pouze otázkou úvahy. V tomto článku vám představíme pro tyto účely několik
zajímavých alternativ různého rozsahu, zálohou registru počínaje a kompletním
vytvořením zálohy systému konče. V poslední sekci věnované spouštění počítače
ve stavu nouze vám představíme systém, jenž vám zjedná úplný přístup k datům v
případě, že se vám nějakým způsobem vážně poškodí Windows. Už nyní můžeme
prozradit, že se jedná o firmou Microsoft dlouhou dobu zakazovaný program PE
Builder od Barta Lagerweije, který si ale budete muset sami vypálit na CD disk.
Dozvíte se, jak přesně musíte postupovat, a samozřejmě všechny potřebné soubory
naleznete jako vždy na našem CD.
Zachránci Windows
Windows dávno vědí, že svět je zlý. Pro ochranu před nejroztodivnějšími zásahy
proto v sobě obsahují spoustu funkcí pro zabezpečení systému a pro jeho
záchranu. V následujících řádcích vám postupně popíšeme způsob jejich práce a
prozradíme vám, pro které situace se ten který prostředek hodí.
[NT/2000/XP]
1)Možnosti spuštění:
Návrat k poslední známé funkční konfiguraci
Prostředek: Pokud se vám Windows založená na technologii NT odmítnou spustit,
může vám pomoci vybrat při spuštění počítače ze spouštěcí nabídky volbu
Poslední známá funkční konfigurace. Pro zobrazení spouštěcí nabídky stiskněte
při startu počítače klávesu
aktuální konfigurace taková nastavení pro všechny služby, ovladače a zařízení,
jež byla automaticky uložena při posledním úspěšném spuštění systému. Tuto
zálohu Windows totiž spravují podle jednoduchého principu v klíči registru
Hkey_Local_MachineSystem, kde vedle aktuální konfigurace uložené v klíči
CurrentControlSet jsou i klíče se zálohou systému nazvané ControlSet001 a
ControlSet002. Po každém úspěšném spuštění systému se jejich starý obsah
automaticky přepíše novou konfigurací. Pokud při spouštění Windows zvolíte výše
popisovanou možnost, použije se právě tato naposledy vytvořená kopie. Z toho
všeho tedy vyplývá, že tato alternativa pro stav nouze se dá použít pouze pro
obnovu počítače do stavu posledního úspěšného spuštění Windows.
Použití: Výše popisovaná možnost spuštění Windows pomůže vyřešit problém se
spuštěním počítače prakticky jen při akutních problémech s ovladači nebo
nějakým hardwarem. Pokud jste ze systému odebrali nějaký ovladač, nebo naopak
do systému nainstalovali ovladač, který se chová problematicky, máte právě v
tomto okamžiku jedinečnou možnost, jak tuto naposledy provedenou změnu v
systému zase vrátit zpět. Na rozdíl od režimu Stav nouze se vám podaří vyřešit
tímto způsobem závažnější problémy s ovladači, například pokud jste ze systému
odebrali pro vás bezpodmínečně nutný ovladač SCSI nebo jste třebas omylem
odebrali nějaký hardware ve Správci zařízení. Zbývající chyby v systému však
budou přetrvávat dále. Windows totiž považují konfigurace za funkční do té
doby, pokud se můžete do systému přihlásit. Proto se vám problémy, jež se
objeví při normálním běhu Windows nebo problémy vzniklé kvůli poškozeným či
chybějícím souborům, tímto způsobem bohužel vyřešit nepodaří.
[ME/2000/XP]
2)Sledování souborů jako ochrana před problémy s DLL knihovnami
Prostředek: Windows ve verzích ME, 2000 a XP bedlivě střeží, aby se zásahem
nějakého uživatele či špatně napsaného instalačního programu důležité systémové
soubory ani nesmazaly, ani nenahradily jinými verzemi. Program System File
Checker (SFC) je neustále spuštěný na pozadí a všechny změny provedené v
systémových souborech automaticky vrací zpět do původního stavu. Originální
soubory se vyskytují ve složce %windir%system32dllcache. Pouze v případě, kdy
v této složce nějaký soubor chybí, vás Windows vyzvou k vložení instalačního CD
disku.
Použití: Co se týče programu SFC, vlastně se vůbec nemusíte o nic starat,
protože se vám na pozadí sám postará o pořádek v operačním systému. Při
přetrvávajících problémech s porušením ochrany systému či při chybových
hlášeních týkajících se DLL knihoven si však můžete System File Checker ovládat
sami. Klepněte na nabídku Start/Spustit a do políčka Otevřít zadejte příkaz:
sfc /scannow
Tím spustíte kontrolu všech systémových souborů. Stejný příkaz s parametrem
/scanonce přesune tuto kontrolu do okamžiku příštího spuštění systému.
Parametrem /scanboot donutíte Windows, aby kontrolu systémových souborů
spouštěla automaticky při každém startu operačního systému. Rozdíl oproti
režimu, při kterém SFC běží na pozadí, je ten, že v tomto případě reaguje pouze
na nedovolené změny v systémových souborech. S parametrem /scanboot se
prověřují všechny chráněné systémové soubory pěkně jeden za druhým. Tento režim
však značně prodlužuje spouštění Windows, a proto se jeho použití příliš
nedoporučuje. V některých situacích je třeba SFC donutit, aby použil
neoriginální DLL knihovny. Poradíme vám jeden trik, který funguje ve Windows
2000 a XP. Vytvořte si v programové složce aplikace, jíž se tento problém týká,
prázdný soubor se stejným jménem jako má soubor EXE, ale přidejte k němu ještě
koncovku LOCAL. Tak kupříkladu pro soubor XNEWS.EXE bude jméno prázdného
souboru XNEWS.EXE.LOCAL. Zkopírujte nyní všechny DLL knihovny, které budete
chtít, aby program použil, do programové složky aplikace. Všechny EXE soubory,
jež naleznou ve vaší složce soubor s koncovkou LOCAL, pak dají přednost DLL
knihovnám, které se nacházejí v aktuální složce, před DLL knihovnami
vyskytujícími se ve složce Windows.
[95/98/ME/2000/XP]
3)Opravy ve stavu nouze
Prostředek: Jestliže bezprostředně po zmizení výpisu informací z BIOSu po
spuštění počítače stisknete klávesu
spuštění počítače ve stavu nouze, a to ještě buď s podporou práce v síti, anebo
bez ní. Při startování počítače v tomto režimu se používají ty nejjednodušší
ovladače, aby se pokud možno dalo předejít možným problémům, a hlavně aby bylo
možné získat přístup k možnostem pro nastavení Windows. Windows 2000 a XP vám
navíc ještě dávají možnost rozhodnout se, zda budete chtít spustit grafické
rozhraní Exploreru, nebo zda se spokojíte s příkazovým řádkem.
Použití: Režim Stavu nouze shledáte užitečným v situaci, kdy se vám Windows po
instalaci nějakého ovladače odmítnou spustit a namísto toho se objeví modrá
obrazovka. Instalace ovladače přitom vůbec nemusí být prováděna přímo vámi
mnoho aplikací instaluje ovladače prakticky nepostřehnutelně, patří mezi ně
kupříkladu monitorovací programy pro sledování teploty senzorů umístěných na
vaší základní desce. Zkuste před spuštěním stavu nouze nejprve počítač
několikrát spustit v normálním režimu. Pokud se to podaří, můžete chybně
napsaný ovladač odinstalovat daleko snáze než ve stavu nouze. Asi tím
nejpoužívanějším místem při práci ve stavu nouze zřejmě bude Správce zařízení.
Zde máte možnost nahradit špatně fungující ovladač jeho funkční verzí, anebo
také možnost nejdříve problémový hardware zakázat. Smazání špatně fungujícího
ovladače nemá v tomto případě žádný smysl, neboť jej Windows při dalším
spuštění počítače znovu prostřednictvím plug&play znovu nainstalují. Modrá
obrazovka vám sice zobrazí informace o ovladači, který chybu v operačním
systému vyvolal, neukáže však všechny ostatní komponenty, jež s tímto ovladačem
souvisejí. Proto je docela těžké určit přesně to zařízení, které problémy
způsobuje. V tomto případě si spusťte Editor registru (jedná se o soubor
REGEDIT.EXE) a v něm se přesuňte do klíče
Hkey_Local_MachineSystemCurrentControlSetServices. Dále stiskněte klávesovou
zkratku
poté jako řetězec pro vyhledávání zadejte jméno ovladače. Ve Windows 9x/ME
naleznete v registru jméno komponenty přesně v takovém tvaru, jak je uvádí
Správce zařízení. Jakmile se vám podaří tuto shodu najít, víte stoprocentně, že
právě toto zařízení musíte zakázat.
Ve Windows 2000/XP si všímejte pouze údaje pro hodnotu ImagePath; v opačném
případě hledejte dále. Pro zakázání zařízení nastavte hodnotu typu DWORD s
názvem Start, ležící ve stejném klíči, na údaj 4. Upozornění: V žádném případě
nesmíte zakázat žádný ovladač, potřebný pro spuštění operačního systému. Proto
nikdy nezakazujte ovladače pro pevné disky IDE, Raid nebo SCSI, z nichž právě
bootujete! Jestliže některý z těchto ovladačů způsobuje problémy, musíte
nainstalovat ovladač jiný.
Pět doporučení pro uživatele Windows
1. Zálohujte si registr Windows! Tím se můžete vyhnout největší části problémů
s Windows.
2. Od důležitých souborů si vytvářejte nejméně jednu kopii, pokud je to možné,
pak alespoň kopie dvě, a to na dvou různých datových médiích.
3. Jakmile se vyskytnou nějaké problémy s Windows, vyzkoušejte nejprve všechny
dostupné alternativy pro jejich vyřešení. Podstupovat martyrium nové instalace
je nutné opravdu jen velmi zřídka.
4. Nikdy se nespoléhejte na bezchybnou funkčnost, a to zvláště nového hardwaru
či softwaru. Kupříkladu špatně naprogramované ovladače dokáží celý operační
systém naprosto destabilizovat. 5. Pokud vám operační systém přestane reagovat,
nevypínejte jej hned. Často se po nějaké době opět celý vzpamatuje.
[2000/XP]
4)Poslední šance: Konzola pro zotavení
Prostředek: Konzola pro zotavení se dá spustit přímo z instalačního CD disku,
popřípadě je možné ji na pevný disk zkopírovat příkazem WINNT32.EXE /cmdcons.
Konzola nedokáže spustit žádné externí programy, a co se týče jejího rozsahu,
je vybavena pouze 30 příkazy. Ale i přesto zde můžete nahradit poškozené
soubory registru jejich zálohami, dále obnovit ze zálohy systémové soubory,
jakož i trvale zakázat spuštění některých služeb. Kromě toho má Konzola pro
zotavení několik důležitých variant pro opravu MBR (Master Boot Record) a
bootovacího sektoru pevných disků.
Použití: Konzolu pro zotavení využijete tehdy, pokud se vám Windows odmítnou
spustit i ve stavu nouze. To se může stát třeba tehdy, kdy se poškodí bootovací
sektor nebo MBR. V tomto případě vyzkoušejte nejprve příkaz fixboot a potom,
když to nepomůže, příkaz fixmbr. Ve Windows XP máte dokonce i možnost použít
příkaz bootcfg, s nímž můžete opravit poškozený soubor BOOT.
INI. Když zmíněný příkaz spustíte s parametrem /list, zobrazí se vám přehled
všech operačních systémů, které soubor BOOT.INI spravuje. Parametr /scan
prohledává všechny disky a hledá na nich všechny instalace Windows. Nakonec pak
máte možnost přidat odkaz na všechny nalezené instalace Windows do souboru
BOOT.INI. To uděláte pomocí parametru /rebuild. Příkaz listsvc vám zobrazí
seznam všech nainstalovaných služeb včetně jejich označení, popisu a typu
spouštění. Pokud jste si jisti, že některá ze služeb způsobuje vyvolání modré
obrazovky, můžete ji v Konzole deaktivovat přes příkaz disable, např.:
disable aic116x
Příkaz disable vám rovněž poskytuje informaci, který typ spouštění u ní byl
nastaven, popř. s jakým ovladačem byla tato služba svázána. Poznamenejte si
tento ovladač, protože při opětném spuštění služby budete tuto informaci
potřebovat. Spuštění služby provedete prostřednictvím příkazu enable. Tak
můžete v Konzoli pro zotavení třeba vrátit zpět vámi špatně provedená
nastavení, například když ve Správci zařízení omylem zakážete ovladač nutný pro
spuštění operačního systému. Příkaz enable očekává kromě jména ovladače též
parametr definující typ spuštění (Service_Boot_Start, Service_System_Start,
Service_Auto_Start či Service_Demand_Start). Ovladače pro IDE a SCSI musí mít
bezpodmínečně nastaven parametr Service_Boot_Start, ovladač grafické karty zase
volbu Service_System_Start. Pro kopírování souborů byste měli v Konzole pro
zotavení ze všeho nejdříve odstranit všechna omezení pro soubory, a to příkazy:
set allowallpaths=true
set allowwildcards=true
Předpokládá se ovšem, že již z dřívějška máte v registru nastavenu hodnotu
DWORD s názvem SetCommand v klíči Hkey_Local_Machine
SoftwareMicrosoftWindowsNTCurrentVersionSetupRecoveryConsole na údaj 1.
[95/98/ME]
5)Režim MS-DOS pro opravu Windows 9x a ME
Prostředek: Windows ve verzích 95, 98 a ME jsou založena na operačním systému
MS-DOS. To znamená, že i nefunkční Windows 9x/ME mají vždy v záloze ještě jeden
operační systém, a to navíc takový, jenž zvládá všechny základní funkce. Co se
týče zadávání příkazů, ani zde nejsme nijak dramaticky omezeni. Na příkazovém
řádku MS-DOSu se dá spustit libovolný externí program určený pro MS-DOS, od
jednoduchého textového editoru po editor disku či manažer pro práci s diskovými
oddíly. Snad pouze podpora dlouhých názvů souborů chybí. Windows 95 a 98
ostatně nabízejí režim MS-DOSu jako jednu z volitelných možností při spouštění
operačního systému. V případě Windows ME je potřeba použít spouštěcí disketu
MS-DOSu. Tu si můžete vytvořit přes Ovládací panely/ikona Přidat nebo odebrat
programy, kde klepnete na záložku Spouštěcí disketa. Její vytvoření se
doporučuje i u Windows 9x, a to pro nejhorší případy, kdyby se nedařilo získat
přístup k souborům na pevném disku.
Použití: Režim MS-DOSu se hodí pro všechny nouzové situace. Můžete v něm
upravovat INI soubory (především soubor SYSTEM.INI), případně tyto soubory
nahrazovat jejich zálohami, dále lze kompletně nahradit celý registr Windows
(představovaný soubory SYSTEM.DAT a USER.
DAT, ve Windows ME k nim ještě navíc patří soubor CLASSES.DAT) jeho zálohou.
Příkazem Xcopy si můžete zazálohovat všechny důležité soubory (ovšem pouze s
krátkým jménem souboru), prostřednictvím příkazu sys c: si opravíte poškozené
spouštěcí soubory. Dalšími typickými pomocníky jsou soubory EXTRACT.EXE,
umožňující extrahovat originální systémové soubory z instalačního CD disku
Windows, kde jsou uloženy v archivech typu CAB, a konečně program REGEDIT.EXE,
s nímž můžete upravovat jednotlivé klíče registru v prostředí MS-DOSu.
[NT/2000]
6)Spouštěcí disketa a možnosti oprav pomocí instalačního CD disku
Prostředek: Spouštěcí instalační CD disky pro Windows NT4 a 2000 jsou vybaveny
jednoduchou funkcí pro opravu nainstalovaného operačního systému. Můžete je
však použít pouze tehdy, pokud máte informace o systému uloženy na spouštěcí
disketě. Ve Windows NT4 si tuto disketu vytvoříte tak, že klepnete na nabídku
Start/Spustit a do políčka Otevřít zadáte příkaz RDISK.EXE. Ve Windows 2000 si
spusťte program NTBACKUP.EXE. Jeho zástupce najdete v nabídce
Start/Programy/Příslušenství/Systémové nástroje pod názvem Zálohování. V okně
programu stiskněte tlačítko Záchranná opravná disketa. V dialogovém okně nyní
zatrhněte položku Zálohovat také registr do adresáře oprav. Program Zálohování
nyní vytvoří ve složce %windir% epair egback zálohu systémového registru,
kterou budete moci později při použití Konzoly pro zotavení zkopírovat do
složky %windir%system32config.
Na disketě bude uložen pouze LOG soubor s informacemi o systému. Ve Windows NT4
navíc přibudou data z registru. Nezapomeňte tuto záchrannou opravnou disketu po
každé změně v systému znovu zaktualizovat. Celý operační systém pak opravíte
prostřednictvím spouštěcí diskety tak, že nastartujete počítač pomocí
spouštěcího instalačního CD disku, poté stisknete klávesu
možnost Opravit. Novým stiskem klávesy
Windows 2000 pomocí procesu záchranné opravy. Nyní stiskněte klávesu
zvolíte možnost ruční opravy. Poté máte k dispozici několikero možností, kdy si
můžete zvolit volby Provést inspekci spouštěcího prostředí, Ověřit systémové
soubory systému Windows 2000 nebo Provést inspekci spouštěcího sektoru.
Prostřednictvím záchranné diskety tak máte možnost uvést vše do původního
stavu. Pokud namísto klávesy
opravy, při které se automaticky provedou výše zmiňované úlohy, aniž byste si
měli možnost některou z nich zvolit anebo zrušit.
Upozornění: Instalační program při opravě kopíruje potřebné soubory z
instalačního CD disku, nahrazuje tedy případné aktualizované soubory jejich
staršími verzemi. Jednotlivé Service Packy a záplaty je pak nutno nainstalovat
dodatečně znovu.
Použití: Záchranná disketa společně s instalačním CD Windows může uvést celý
systém do původního stavu v případě, kdy se například omylem odstraní základní
systémové soubory jako jsou NTDETECT.COM, NTLDR, nebo když se změní bootovací
sektor. Nejčastěji tato situace nastává, když na jeden pevný disk instalujete
několik operačních systémů ve špatném pořadí, kupříkladu Windows 98 po
instalaci Windows 2000.
[98/ME]
7)Obnova registru ze zálohy pomocí SCANREG.EXE
Prostředek: Pomocný program Scanreg, dodávaný s Windows 98, standardně vytváří
pět kopií registru a ukládá je do CAB souborů postupně očíslovaných. Při každém
spouštění počítače program registr Windows kontroluje. Vyskytne-li se nějaký
problém, automaticky nahradí poškozené soubory registru jejich záložními
kopiemi. Zálohování se týká rovněž pro Windows 98 a ME životně důležitých
souborů WIN.INI a SYSTEM.INI.
Použití: Na obvykle němé provádění služby Scanreg byste měli pomyslet v
okamžiku, kdy se vám Windows odmítnou spustit. Program totiž pracuje i v režimu
MS-DOS. Stiskněte proto při startu počítače klávesu
vyberte položku Jen systém MS-DOS. Na příkazový řádek nyní zadejte příkaz
scanreg a potvrďte jej klávesou
spustíte kontrolu registru. Stiskem tlačítka Zobrazit zálohy získáte přehled o
CAB souborech registru uložených ve vašem počítači. V závislosti na datu
vytvoření jednotlivých záloh si pak můžete zvolit tu zálohu, jež by podle všech
předpokladů měla být bez chyb. Nyní stiskněte klávesu
počítač. CAB soubory vytvořené aplikací Scanreg se většinou nacházejí ve složce
%windir%sysbckup a jejich název je RB00*.CAB. Obsah zmíněných archivů přímo
rozbalíte i bez programu Scanreg, a to prostřednictvím souboru EXTRACT.
EXE, a následně si pak rozbalené soubory můžete sami zkopírovat na libovolné
místo.
[2000/XP]
8)Rezervní klíč pro zašifrovaná data
Prostředek: Windows 2000 a XP Professional mají v kontextovém menu souborů a
složek v příkazu Vlastnosti k dispozici funkci šifrování. Každý uživatel může
na záložce Obecné po stisku tlačítka Upřesnit svoje data na lokálním počítači
zašifrovat svým osobním klíčem, a tím tyto soubory spolehlivě chránit před
ostatními uživateli. Nikdo nemůže počítač spustit ani s jiným operačním
systémem, tak aby mohl zašifrovaná data rozšifrovat a přečíst. Jedinou výjimkou
je účet administrátora systému, který má k dispozici univerzální klíč, s nímž
může všechna data přečíst. Když uživatel pracuje na počítači a otevírá svoje
zašifrované soubory, probíhají šifrovací operace na pozadí. Jako klíč zde
slouží "certifikát", jejž Windows automaticky vytvářejí a ukládají pro každý
uživatelský účet při prvním použití funkce šifrování. Samotný certifikát není
nijak vázaný na konkrétní instalaci Windows. Můžete si jej vyexportovat do
souboru, odkud si jej můžete později znovu načíst a to i na jiném počítači s
Windows 2000/XP. Pro uložení vlastního certifikátu klepněte na nabídku
Start/Nastavení/Ovládací panely/Možnosti internetu. Zde se přesuňte na záložku
Obsah a stiskněte tlačítko Certifikáty. Tady získáte seznam všech certifikátů
vašeho uživatelského účtu. Pro šifrování jsou zajímavé pouze certifikáty
uvedené v záložce Osobní. Ten správný certifikát poznáte snadno tak, že když na
něj klepnete, tak se vám ve spodním stavovém řádku Zamýšlené účely certifikátu
objeví popisek Šifrování systému souborů. Stiskněte nyní tlačítko Exportovat a
následně tlačítko Další. V dialogovém okně zvolte položku Ano, exportovat
soukromý klíč a stiskněte tlačítko Další. Formát souboru pro export ponechte
tak, jak je přednastavený. Po dalším stisku tlačítka Další budete vyzváni k
zadání hesla a jeho potvrzení. Toto heslo budete muset později při importu
certifikátu zadat. To je další bariéra, aby váš klíč ležící na záložním médiu
nebyl čitelný pro každého. Zadané heslo si dobře zapamatujte pokud jej
zapomenete, zůstane certifikát nepoužitelný. Po stisku tlačítka Další pak
zadáte cestu a název souboru certifikátu např. A:mykey, příponu PFX doplní
Windows automaticky. Pak znovu stiskněte tlačítko Další a následně Dokončit.
Použití: Jestliže používáte šifrování na diskových oddílech NTFS, pak byste si
měli bezpodmínečně certifikát výše zmíněným způsobem vyexportovat a pečlivě
uschovat. Jinak riskujete ztrátu všech vašich zašifrovaných dat, jakmile
přeinstalujete Windows. Pro import uloženého certifikátu stačí na soubor
certifikátu poklepat a napsat heslo zadané při exportu certifikátu. V
následujícím dialogovém okně pak zatrhněte položku Označit klíč jako
exportovatelný. Na následujícím dialogovém okně nic neměňte, po stisku tlačítka
Další a poté Dokončit je import certifikátu hotov. Při výměně zašifrovaných dat
mezi Windows XP Service Pack 1 nebo Server 2003 a Windows 2000/XP bez
nainstalovaných Service Packů nás však čeká nastražená past. Firma Microsoft
totiž možnosti šifrování NTFS rozšířila, takže místo šifrovacího algoritmu 3DES
se u nejnovějších systémů Windows používá algoritmus AES_256. Vzhledem k tomu,
že starší verze Windows algoritmus AES_256 neznají, tak na těchto systémech
naimportovaný certifikát nefunguje. Pokus otevřít zašifrovaný soubor ve Windows
2000/XP bez Service Packu vede k tomu, že se vám obsah souboru totálně zničí.
Microsoft tento problém popsal v anglicky psaném článku své Knowledge Base na
internetové adrese http://support.microsoft.com/default.
aspx?scid=kb;en-us;329741. Pokud se pokoušíte dešifrovat soubory zašifrované na
Windows 2000/XP bez Service Packu na systémech se Service Packem, probíhá vše
bez problémů.
Záloha systému
Základní pravidlo proti ztrátě či poškození dat nám říká: "Mějte všechno
alespoň dvakrát!". S pomocí následujících tipů a utilit vám zálohování vašich
dat určitě nezabere moc času, ať už se bude jednat o části vašeho operačního
systému nebo o zálohu kompletní.
[ME/XP]
9)Záloha registru prostřednictvím bodů obnovení
Prostředek: Windows ME a XP nabízejí jednu možnost, která může být pro zvýšení
zabezpečení systému velmi důležitá. Jedná se o schopnost operačního systému
vytvářet tzv. body obnovení, kdy se vytvoří záloha aktuálního stavu systému, a
v případě potřeby se pak dá později k tomuto stavu vrátit. Při vytváření bodu
obnovení jsou všechny důležité soubory a registr kopírovány do oddělené oblasti
systému. Pro vytvoření bodu obnovení si klepněte do nabídky
Start/Programy/Příslušenství/Systémové programy/Obnovení systému. V okně
aplikace nyní zvolte možnost Vytvořit bod obnovení a klepněte na tlačítko
Další. Nyní máte možnost přiřadit bodu obnovení nějaký pokud možno výstižný
popis. Stiskem tlačítka Vytvořit pak spustíte tvorbu nového bodu obnovení.
Pokud se budete chtít z nějakého důvodu vrátit k nějakému stavu systému
popsanému bodem obnovení, spusťte program Obnovení systému výše popisovaným
způsobem a vyberte položku Obnovit předchozí stav počítače. Při dalším postupu
se pak řiďte pokyny průvodce.
Použití: Vytvoření bodu obnovení se rozhodně doporučuje před instalací nového
softwaru či nových ovladačů k hardwaru počítače. Méně zkušení uživatelé by měli
na tuto relativně snadnou možnost pro návrat systému do předchozího stavu
myslet i před prováděním závažnějších zásahů v Ovládacích panelech či v
registru. Pokud se totiž později vyskytnou problémy, není nic jednoduššího, než
systém vrátit do stabilního stavu právě výše popisovaným způsobem. Vytvoření
bodu obnovení se však vyplatí i po úspěšné instalaci nějakého důležitého
programu. Tím si totiž pojistíte všechna důležitá v systému provedená
nastavení. Nevýhodou použití zmíněné funkce však je skutečnost, že pro její
využití musíte být schopni Windows spustit alespoň v nouzovém režimu.
[2000/XP]
10)Záloha registru při spuštěných Windows
Prostředek: Prostřednictvím Windows API se dá získat přístup k souborům
registru. Jedná se o soubory Default, Sam, Security, Software a System ležící
ve složce %windir%system32
config. Ty jsou totiž ve Windows 2000 a XP nepřístupné. Po získání přístupu k
těmto souborům pak je možné za provozu tyto soubory kopírovat, popřípadě
přesunovat. Takový úkol hravě zvládá utilita Emergency Recovery Utility NT,
určená pro Windows NT4, 2000 a XP. Naleznete ji na našem CD, popřípadě si ji
můžete stáhnout z internetové adresy
http://home.t-online.de/home/lars.hederer/erunt (ERUNT.ZIP, 574 KB). Pro
nainstalování aplikace je nejprve třeba stažený archiv rozbalit do libovolné
složky. Soubor LOC_GER.ZIP obsahuje německý jazykový modul pro utilitu. Komu
vyhovuje spíše němčina než angličtina, ten si může rozbalit i tento archiv. Tím
si pak ve složce přepíše soubory pro standardní jazykový modul anglický.
Samotný program pak spustíte poklepáním na soubor ERUNT.EXE, ovšem je třeba
připomenout, že musíte být přihlášeni jako administrátor. Vyberte si složku, do
které má být záloha umístěna, a dále si zvolte, ze kterých částí se bude záloha
skládat. Volba Current user registry vytvoří zálohu těch položek v registru,
jež jsou uloženy v souboru NTUSER.DAT, nacházejícím se ve složce se jménem
právě přihlášeného uživatele. ERUNT.EXE vytvoří v cílové složce pro zálohu
podsložku s názvem stejným jako jméno uživatele a do ní uloží odpovídající
soubor. Volba Other open user registries má smysl pouze tehdy, pokud jste již v
Editoru registru v menu Soubor/Načíst podregistr otevřeli navíc registr
náležející jinému uživatelskému účtu, a ten se nyní nachází v operační paměti
počítače. Program Emergency Recovery Utility NT dokáže však i při spuštěných
Windows nahrát vytvořenou zálohu zpět do systému. Slouží k tomu program
ERDNT.EXE. V něm si vyberete, které části registru se mají nahradit zálohou, a
nakonec restartujete počítač. ERDNT.EXE běží však i na jiných operačních
systémech, například ve Windows 9x nebo v MS-DOSu. Pokud dokážete zajistit
přístup k diskovým oddílům Windows 2000/XP, můžete nahrazovat registr Windows
2000/XP jeho zálohou i v MS-DOSu. Podrobnější informace naleznete v souboru
README.TXT, kde se dozvíte i potřebné parametry pro programy ERUNT.EXE a
ERDNT.EXE. Právě jejich použití včetně parametrů je přímo předurčuje k použití
ve skriptech či dávkových souborech.
Použití: Všechny verze Windows založené na technologii NT postrádají jednoduchý
způsob, jakým lze zálohovat registr. Pravdou rovněž je, že se stává jen velmi
zřídka, aby se poškodil registr celý. Instalace špatně naprogramovaných
ovladačů a programů spolu se špatnou konfigurací systému mohou registr přivést
do stavu, který zabrání spuštění Windows. A právě takovým problémům se vyhnete,
budete-li mít po ruce funkční zálohu registru.
[2000/XP]
11)Stav systému: Uložení aktuálního stavu a návrat k funkční konfiguraci
Prostředek: Windows 2000 a XP mají k dispozici zálohovací program, který
umožňuje uložit aktuální stav systému a později se k zálohované konfiguraci
vrátit. Zálohu si přitom můžete uložit buď na pevný disk, nebo si ji vypálit na
CD disk. Utilitu naleznete v nabídce Start/Programy/Příslušenství/Systémové
nástroje/Zálohování. V případě Windows XP Home si musíte tento program
doinstalovat sami z instalačního CD disku Windows, neboť tento není součástí
standardní instalace. Na instalačním CD disku se přesuňte do složky
ValueaddmsftNtbackup a spusťte instalační balíček NTBACKUP.MSI. Pro
vytvoření zálohy aktuálního stavu systému a později při obnovení systému ze
zálohy musíte být přihlášeni jako administrátor. Při prvním spuštění programu
uděláte asi nejlépe, když se obloukem vyhnete v něm zabudovanému průvodci. Máme
zkušenost s tím, že je daleko snazší a rychlejší, když si parametry zálohování
nastavíte sami. Ve Windows XP proto klepněte na položku Přepnout do rozšířeného
režimu. Stav systému pak budete ukládat do souboru zálohy, když klepnete na
záložku Zálohování. Označte v seznamu pod položkou Tento počítač políčko System
State. Do políčka Zálohovací médium nebo název souboru na spodním okraji
aplikačního okna zadejte cestu a název souboru zálohy. Doporučujeme vám zadat
tak výstižné jméno, abyste soubor zálohy v případě potřeby snadno nalezli. K
seznamu minimálně 200 MB zálohy patří spouštěcí soubory ze systémové oblasti
pevného disku, soubory registru, komponenty COM+ a všechny obecně používané
systémové soubory ze složek %windir% a %windir%system32. Po klepnutí na
tlačítko Spustit zálohování budete ještě vyzvání k zadání popisu zálohy. Volby
Přidat tuto zálohu na médium a Nahradit data na médiu touto zálohou mají smysl
pouze tehdy, pokud jste již nějaký soubor zálohy někdy předtím vytvářeli. V
tomto případě pak můžete do jednoho souboru umístit záloh několik, nebo naopak
pro každý stav systému vytvářet vlastní soubor. Znovuobnovení stavu systému ze
zálohy je o něco zdlouhavější. Spusťte si program Zálohování a v něm klepněte
na záložku Obnovení a správa média. Zobrazí se vám seznam všech vytvořených
záloh systému. Pro obnovení systému do nějakého stavu klepněte na znaménko +
před požadovanou zálohu, nacházející se pod položkou Soubor. Objeví se položka
System State. Nyní si program vyžádá zadání názvu a cesty k souboru zálohy.
Poté dojde k načtení zálohy a zobrazí se její obsah. Umístěte zatržítko před
položku Stav systému a stiskněte tlačítko Spustit obnovení. Nyní se začnou
aktuální verze souborů nahrazovat verzemi umístěnými v záloze. Windows XP tuto
výměnu pozorují a zobrazují přitom dialogové okno, jež vyžaduje vložení
instalačního CD disku Windows. Stiskem tlačítka Zrušit toto okno odstraníte,
popřípadě vyměněné soubory stiskem tlačítka Ponechat přijmete. Po dokončení
obnovy systému je nutno provést restart počítače.
Použití: Uživatelé Windows 2000 jsou na tento způsob obnovy systému naprosto
odkázáni, protože funkci Obnovení systému má k dispozici až jejich nástupce
Windows XP. Ale i pro uživatele Windows XP má tento způsob své výhody. Zálohu
celého systému si totiž mohou umístit na nějaký jiný pevný disk. Výše uvedeným
způsobem vytvořená záloha se vám bude hodit zejména tehdy, pokud se vám v
operačním systému objeví chyby v důsledku instalace softwaru, který velmi
hluboce zasahuje do samotných Windows. Jedná se například o Service Pack, různé
updaty či záplaty Windows, popřípadě o aktualizace programů typu Internet
Exploreru. Výše popisovaným způsobem si potom velmi snadno uvedete celý systém
opět do předchozího funkčního stavu. Omezení funkce zálohování je snad jen
takové, že po případné nové instalaci bohužel Windows nedokáží se zálohami
vytvořenými na systému starém vůbec pracovat.
[95/98/ME]
12)Kopie Windows 9x/ME prostřednictvím příkazu Xcopy
Prostředek: Jediný příkaz Xcopy běžící v Příkazovém řádku MS-DOSu stačí k tomu,
aby se mohla vytvořit kompletní kopie celých Windows. Při této operaci jsou k
záloze připojeny všechny systémové soubory včetně souborů registru. Stačí
jednoduše zadat příkaz:
xcopy /k /r /e /i /s /c /h /d %windir%*.*
winback
Za výraz
se dosadí písmenko vašeho disku, na němž se nacházejí
vaše Windows, a to včetně dvojtečky zpravidla se jedná o disk C:. V případě
poškození Windows pak jednoduše spusťte počítač v režimu MS-DOS (v případě
Windows ME budete k tomu účelu potřebovat spouštěcí disketu) a kopii systému
přiřaďte jméno složky vašich Windows, například pomocí příkazů:
ren c:windows win.old
ren c:winback windows
Po restartování počítače se vám nahrají Windows ve verzi uložené v záloze.
Použití: Tato mnohokrát osvědčená metoda vám umožní jednoduché a rychlé
obnovení operačního systému v případě nepovedené instalace nějaké aplikace či v
momentě, kdy se vyskytnou potíže v konfiguraci Windows. Výsledkem jsou pak
Windows přesně v tom stavu, v jakém běžela v době vytváření kopie systému. K
dispozici jsou rovněž všechny aplikace, jež byly ve Windows nainstalovány v
době vytváření kopie, ovšem za předpokladu, že do složky Program Files nebylo
nijak zasahováno. K sadě již osvědčených parametrů /k /r /e /i /s /c /h jsme
přidali ještě jeden, a to přepínač /d, způsobující to, že příkaz Xcopy
automaticky kopíruje pouze ty soubory, jež jsou nové nebo ty, které byly
změněny. Tak můžete již existující kopii systému rychle a hlavně pohodlně
aktualizovat.
[2000/XP]
13)Kopie Windows 2000/XP prostřednictvím souboru WINBACK.BAT
Prostředek: I ve Windows 2000/XP si můžete prostřednictvím dávkového souboru
vytvořit kompletní kopii Windows ve funkční konfiguraci. Zlomovým bodem jsou v
tomto případě soubory registru, jež se při spuštěných Windows nedají kopírovat,
a proto tato akce vyžaduje okliku přes spuštění Konzoly pro zotavení. Námi
vytvořený dávkový soubor WINBACK.BAT (5,89 KB), který naleznete na našem CD,
automaticky vytváří všechny pomocné skripty pro práci v Konzole pro zotavení,
takže nutnost zásahu z vaší strany je redukována na minimum. A jak to celé
vlastně funguje:
1. Nejprve si nainstalujte Konzolu pro zotavení, a to tak, že vložíte
instalační CD disk Windows 2000/XP do mechaniky a na Příkazovém řádku (můžete
jej vyvolat příkazem CMD.EXE) zadáte příkaz:
Namísto výrazu
se tento soubor nalézá zpravidla je to E:i386.
2. Zkopírujte si soubor WINBACK.BAT z našeho CD do počítače a poklepáním jej
spusťte. Dávkový soubor prostřednictvím příkazu Xcopy zazálohuje vaši instalaci
Windows do složky winback, a do složky userback vytvoří zálohu uživatelského
účtu, v němž jste právě přihlášeni. Kromě toho vytvoří dva pomocné dávkové
soubory s názvy #1.BAT a #NOUZE.BAT, jež za vás provedou prakticky všechny
operace nutné pro zálohování registru v Konzoli pro zotavení.
3. Nyní znovu spusťte počítač a ze spouštěcího menu si vyberte položku Konzola
pro zotavení. Poté pokračujte v dosud nedokončeném vytvoření zálohy
prostřednictvím příkazu:
batch #1.bat
Tím si vytvoříte zálohu registru.
4. Při prvních projevech nestability systému se pomocí Konzoly pro zotavení
vraťte k této záložní kopii systému a zadejte příkaz batch #nouze.bat. Tento
dávkový soubor v sobě obsahuje čtyři příkazy, jimiž přiřadí složkám se zálohou
původní jména složek Windows.
Použití: Ten, kdo si cení konfigurace Windows takové, jakou ji má v tomto
okamžiku, a přitom často zkouší měnit spoustu parametrů, se zálohovacími
prostředky Windows nevystačí. I nepatrná změna nastavení může celý systém
razantně změnit. Pouze úplná kopie vytvořená ve správném okamžiku vám může
garantovat okamžitě běhající systém, máte-li pevný disk v počítači v pořádku.
[95/98/ME/2000/XP]
14)Zálohování diskových oddílů pomocí utility Partition Saving
Prostředek: Lidé, kteří neradi po zkolabování celých Windows znovu instalují
celý operační systém včetně všech aplikací a různých nastavení, si raději
vytvářejí na pevný disk obrazy 1 : 1 celých systémových diskových oddílů.
Jednou z variant vhodných pro tento účel je zdarma dostupná aplikace Partition
Saving, kterou ve verzi 2.80 najdete na našem CD , popřípadě na internetu na
adrese www.partition-saving.com, a to jako soubor SAVEPART.ZIP. Její velikost
je 361 KB. Tento program určený pro systém MS-DOS je tak malý, že se vejde na
každou spouštěcí disketu. Navíc dokáže pracovat s diskovými oddíly typu FAT12,
FAT16, FAT32, NTFS, Ext2 a Ext3. Takové diskové oddíly pak dokáže zkopírovat,
anebo naopak je znovu obnovit, a to nezávisle na nainstalovaném operačním
systému. Přesto však má program dvě omezení: Prvním z nich je skutečnost, že
utilita dokáže zapsat zálohovaný obraz diskového oddílu pouze na stejný diskový
oddíl na stejném disku, na kterém byl obraz pořízen. Druhou podmínkou je
existence alespoň jednoho diskového oddílu typu FAT na počítači, jelikož právě
do něj utilita ukládá soubor zálohy. Přitom se záloha může vytvořit jako
zrcadlený diskový oddíl nebo jako soubor zálohy. Postup při vytváření zálohy
oddílu disku:
Rozbalte archiv SAVEPART.ZIP, který najdete , a všechny soubory zkopírujte na
předem připravenou spouštěcí dosovskou disketu. V MS-DOSu pak spusťte soubor
SAVEPART.EXE. Prostřednictvím příkazu Copy an element můžete nastavit zrcadlení
libovolného diskového oddílu na jiný. Volba Save an element pak slouží k
uložení obsahu diskového oddílu do souboru. V dalším menu si vyberte disk,
který budete chtít zálohovat, a na něm konečně vámi požadovaný diskový oddíl či
část disku. Na výběr máte možnosti All sectors, kdy se bude zálohovat celý
pevný disk, nebo položku Master Boot Record, při jejímž zvolení se budou
zálohovat pouze první sektory disku. Jestliže se rozhodnete pro variantu Save
an element, stačí pouze zadat místo, kam má program umístit soubor zálohy. K
tomuto úkonu vám pomůže i jakýsi Správce souborů s integrovanou podporou
několika základních funkcí. Při volbě varianty Copy an element vám nabídne
utilita jiný diskový oddíl pro účely zrcadlení. Stávající obsah tohoto oddílu
bude samozřejmě celý přepsán. Postup při obnovení oddílu disku ze zálohy:
Jestliže jste v předchozím kroku volili variantu zrcadlení disku 1 : 1 na jiný
diskový oddíl, pak je pro vás znovu nejvhodnější položka Copy an element. Stačí
pak jednoduše zkopírovat obsah diskového oddílu zpět na původní diskový oddíl.
Pokud však budete chtít obnovit obsah diskového oddílu ze souboru zálohy,
vyberte položku Restore an Element a zadejte cestu včetně názvu souboru zálohy.
Vhodný cílový diskový oddíl vám utilita nabídne automaticky. Pro seznámení se
všemi možnými funkcemi popisované utility vám doporučujeme přečíst si podrobnou
dokumentaci, jež se nachází v podsložce Doc. Musíte ale umět anglicky nebo
francouzsky a navíc se obrnit trpělivostí, neboť textový soubor o velikosti 80
KB nenechal nepopsaný žádný významnější detail.
Použití: Díky rozsahu funkcí, které program nabízí, je tento určen spíše pro
experimentováníchtivé uživatele, jejichž cílem je vytvoření spolehlivé kopie
některého diskového oddílu. Vzhledem k tomu, že Partition Saving je program
určený pro systém MS-DOS, spouští se z diskety a není závislý na funkčním nebo
nefunkčním operačním systému, potom máte vždy možnost získat přístup na
zálohované diskové oddíly. Vytvořenou zálohu pak můžete použít i tehdy, když se
vám operační systém zcela zničí. Jestliže máte jednotlivé diskové oddíly
uloženy ve formě souborů, můžete si je snadno zazálohovat pro delší skladování
kupříkladu vypálením na CD disk.
Systémy pro stav nouze
Takzvané malé verze Windows 95, 98 a ME jsou založené na jádře MS-DOSu, a tím
mají od začátku k dispozici poměrně robustní systém pro stav nouze. Windows
2000 a XP oproti tomu nabízejí pro takové případy pouze pro tyto účely naprosto
nedostatečně vybavenou Konzoli pro zotavení s omezenou funkčností a několika
málo příkazy. V následujících řádcích vám předkládáme záchranný systém
nizozemského "kutila" Barta Lagerweije, který zmiňované nedostatky odstraňuje.
Samozřejmě jej naleznete i na našem CD.
[2000/XP/Server 2003]
15)PE Builder: Minimální Windows s maximální silou
Prostředek: Firmě Microsoft časem došlo, jak vážným nedostatkem je nedostupnost
možnosti opravy poškozených Windows 2000 a XP, a vyvinula tzv. Windows
Preinstalled Environment (PE). Tato mini Windows se dají spustit přímo z CD
disku, dokáží číst a zapisovat na diskové oddíly typu FAT a NTFS, dovolují
spouštět skripty, dávkové soubory a libovolné aplikace typu Win32. Tento
záchranný systém však Microsoft poskytuje pouze pro zákazníky nakupující
licence ve velkých objemech. Proto se nelze divit, že netrvalo dlouho a
Nizozemci Bartu Lagerweijovi se mezitím podařilo vyvinout skutečně perfektní
verzi svého programu PE Builder. Jeho verzi 3.0.18 vám přinášíme na našem CD,
popřípadě si ji můžete stáhnout na internetové adrese www.nu2.nu. Jedná se o
freewarový program pro Windows 2000 a XP, který najdete v archivu
PEBUILDER3018.ZIP o velikosti 1,85 MB. Pro vypálení popisovaného nouzového
systému na CD disk budete potřebovat již zmiňovaný software PE Builder, na
počítači nainstalovaná Windows ve verzi 2000, XP nebo Server 2003 a instalační
CD disk Windows XP s integrovaným Service Packem 1. Tento CD disk získáte tak,
že zkopírujete všechny soubory z instalačního CD disku Windows XP do libovolné
složky na vašem počítači. Poté si stáhnete z internetu Service Pack 1 pro
Windows XP ale pozor, potřebujete jej stáhnout kompletní, ne ve verzi pro
instalování on-line. Proto se na internetu zaměřte na sekci pro síťovou
instalaci (Network Install), kde jsou všechny Service Packy umístěny pro
stahování v kompletní verzi. Po stažení opravný balíček spusťte s parametrem
/s. Odpovídající příkaz tedy bude ve tvaru:
XPSP1A_CS_X86.EXE /s:
dosaďte cestu ke složce, kam jste kopírovali soubory z instalačního CD disku
Windows XP. Instalační soubor Service Packu se vás potom pouze zeptá na složku
pro umístění dočasných souborů. Posledním krokem pak bude vypálení obsahu
složky na CD disk, čímž získáte Windows XP se soubory aktualizovanými Service
Packem 1. Nyní vložte takto získaný CD disk do mechaniky a rozbalte si soubor
PEBUILDER3018.ZIP, který máte zkopírovaný v nějaké složce na pevném disku.
Spusťte soubor PEBUILDER.EXE. Program vás vyzve k zadání několika údajů. Musíte
zadat písmeno označující vaši CD mechaniku, cestu ke složce, v níž máte
nainstalována Windows, a nakonec můžete zadat cestu k libovolné složce, v níž
se budou nacházet soubory, které se rovněž vypálí na CD disk s PE Builderem.
Velmi vám doporučujeme tuto možnost využít, neboť tak máte jedinečnou šanci,
jak si svůj budoucí záchranný systém rozšířit o sadu užitečných nástrojů a
utilit, jakými jsou kupříkladu hexadecimální editor či Správce souborů
(WINFILE.EXE). V dalším dialogovém okně si teoreticky můžete aktivovat podporu
sítí. K tomu ale potřebujete soubory FACTORY.EXE a NETCFG.EXE, jež se však
nacházejí na originálním CD disku Microsoft Windows PE. Toto políčko tedy
můžete aktivovat pouze v případě, kdy tyto soubory máte na svém počítači, a
když jste k nim zadali cestu do patřičných řádků. Dále si můžete na záchranný
CD disk umístit tzv. Bootstopper, který se vás v budoucnu vždy zeptá, zda
chcete skutečně z tohoto CD disku spustit počítač. Další nepovinnou součástí je
možnost integrování softwaru od jiných výrobců, například správce souborů Total
Commander nebo antivirového programu do grafického menu záchranného CD disku.
Přesný postup pro integraci takového softwaru naleznete na internetové stránce
Barta Lagerweije na adrese www.nu2.nu/pebuilder v odkazu Building Steps. V
posledním kroku pak zadáte tzv. Output Directory, do níž bude PE Builder
dočasně odkládat všechny nashromážděné soubory (minimálně 155 MB). Ty pak budou
zabudovány do ISO Image pro vypálení na CD disk. Cestu k ISO Image pak zadáte
na spodním řádku. Hotový ISO Image pak můžete vypálit pomocí libovolného
vypalovacího programu na CD disk.
Použití: Prostřednictvím PE Builderu získáte přístup na libovolný počítač s
nainstalovanými Windows. Budete moci číst i zapisovat na všechny diskové oddíly
typu FAT a NTFS, popřípadě spouštět externí aplikace pro Windows. Na rozdíl od
Konzoly pro zotavení nevyžaduje tento záchranný systém ani zadání uživatelského
jména, ani neomezuje přístup pouze do některých složek. Tím se hodí pro několik
účelů, například pokud potřebujete nahradit poškozené systémové soubory či
soubory registru, anebo když potřebujete získat přístup k soukromým datům, u
nichž jste zapomněli přístupové heslo. Další lahůdkou PE Builderu je Nu2menu od
Henka de Jong, soubor SETRES.EXE od Iana Sharpa pro nastavení rozlišení
monitoru a StuffTest 5 pro otestování spolehlivosti pevných disků. Pokud jste
jako plug-iny vložili další software, může se vám pod nabídkou All Programs
objevit vedle obligátní Kalkulačky CALC.EXE textový procesor Wordpad či
aplikace pro úpravu obrázků Malování. V PE Builderu totiž běží skutečně
jakýkoliv software určený pro Windows. Abyste mohli všechny nainstalované
programy spouštět bez problémů i na jiných počítačích, doporučuje se rozšířit
proměnnou pro zadání cesty, kupříkladu přes příkaz:
path %path%;c:windowssystem32
Velmi drobným omezením, týkajícím se pouze komfortu obsluhy, je předinstalovaný
ovladač pro anglickou klávesnici. Přese všechno můžeme tento nouzový záchranný
systém doporučit jako naprostou nezbytnost pro všechny zkušené uživatele
pracující ve Windows 2000/XP. Vzhledem k tomu, že při použití PE Builderu není
třeba nikde zadávat žádné přístupové heslo, je určitě více než jen zanedbatelný
vedlejší efekt této utility, který zcela jistě rozpoutá diskuse o úrovni
zbezpečení systémů běžících na platformě Windows.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU