Začne třetí světová válka v kyberprostoru?

Lidé umírají kvůli válkám vedeným v kyberprostoru, aniž by byla vypálena jediná kulku. Umírají na ambulancích, které se ocitly bez proudu, kvůli shozeným sítím zdravotnických zařízení nebo v důsledku rozpoutaných výtržností. To vše se dělo už dřív a bude se dít i nadále. Dnes, kdy jsou na pozadí už probíhajících kyberútoků ruské jednotky připravené na invazi do Ukrajiny, můžeme doufat, že se hrozící konflikt nestane světovým.

Pakliže ano, obávám se, že bezprostřední příčinou nebudou ruské tanky T-90 razící si cestu do Kyjeva, ale hackeři ruské zpravodajské služby GRU podnikající kyberútoky schopné kupříkladu rozrušit energetickou síť Evropské unie, vyřadit americké webové služby Googlu, Facebooku či Microsoftu nebo možná zcela zablokovat 4G a 5G sítě.

Zní vám to jako vystřižené z románu Toma Clancyho? Kéž by. Tohle je až příliš reálný scénář!

Americká Agentura pro kybernetickou bezpečnost a bezpečnostní infrastrukturu (CISA) minulý týden vydala pokyn, aby provozovatelé kritických infrastruktur přijali „naléhavá a rychlá opatření“ proti kybernetickým hrozbám. Ani ne tak z obav, že by Rusko zacílilo přímo na americké či britské technologické zdroje, jako spíš z důvodu, že v minulosti, když Rusko útočilo na ukrajinské IT infrastruktury, pocítil to též západ.

Škodlivý software totiž na hranice nehledí. Cíle malwaru jako NotPetya nebo WannaCry byly primárně regionální, oba se však rychle rozšířili i za hranice regionu a dodnes způsobují potíže. A ruský kyberútok na Ukrajinu už byl zahájen. Masivní útok narušil na sedm desítek ukrajinských vládních webů, na nichž zanechal varování, že „je třeba se bát a očekávat nejhorší“. Média o incidentu informovala, význam sdělení však byl převážně psychologický.

Skutečný útok, jak uvedl Microsoft, spočíval v tom, že do sítí několika ukrajinských vládních organizací byl už 13. ledna propašován ničivý malware – dle informací Microsoftu maskovaný za ransomware, ovšem ryze destruktivní, s cílem ničit počítače a další elektronická zařízení. Zpravodajský tým Microsoftu zároveň upozorňuje, že do ukrajinských vládních webů a sítí bylo nejspíš propašováno víc programů než jen ty, které dokázal objevit.

V minulosti už Rusko podobné kyberútoky vůči Ukrajině provedlo a jestliže se pustí do dalších, může zasáhnout i nechtěné cíle na západě. Anebo na ně zacílí zcela záměrně. Na rozdíl od administrativy prezidenta Trumpa, která se ruskému prezidentovi Putinovi podbízela, současný americký prezident Joe Biden ruské agresi čelí. A není sám. I další země NATO už Putinovi daly najevo, že čeho je moc, toho je příliš.

To sice neznamená, že u Dněpru začnou operovat američtí výsadkáři, kyberútoky jsou však o něčem jiném. Koneckonců, jak Biden před pár dny uvedl, Spojené státy by mohly na budoucí ruské kyberútoky odpovědět vlastním kyberarzenálem. A ve světě, v němž platí pravidlo „hack za hack“, internet, jak ho známe, a dennodenně používáme, nejspíš dlouho nevydrží.

Uvažme, že Rusko už na síti vůči Spojeným státům útočné kroky podniká, jakkoliv nejsou na první pohled patrné, jelikož se rozmělňují v politickém prostoru. Navíc, je jen malý rozdíl mezi zkazky na sociálních sítích psaných zapálenými Trumpovými příznivci a těmi, jejichž původ lze vystopovat na ruské trollí farmy.

To, čemu čelíme v současnosti, je však naprosto jiná úroveň kybernetické války. Ač taková, jakou už Rusko nějakou dobu vede – v uplynulých několika letech vedle Ukrajiny cílilo třeba též na Estonsko a na Gruzii. Dle Microsoftu 58 % všech vládami iniciovaných kyberútoků pochází z Ruska a dle viceprezidenta firmy Toma Burta se Kremlem krytí hackeři stávají „enormně efektivními“. Což není žádné překvapení. Ruští zpravodajci se kybernetikou zabývají už roky.

A tak i když vám třeba na samotné Ukrajině nesejde, to, k čemu v souvislosti s ní v digitálním světě dochází, s největší pravděpodobností brzy ovlivní celý svět.