Na první pohled by se mohlo zdát, že letošní únor v IPv4 alokacích téměř vyrovnal rekordní leden. Součet položek v alokačních záznamech udává téměř 36 miliónů alokací. Nicméně toto číslo je ovlivněno jednou nepřesností a tou je alokace bloku 185.0.0.0/10 v evropském regionu. Jde totiž pouze o dočasnou alokaci, která se provádí v rámci testování dostupnosti daného bloku, tzv. debogonizace. Po očištění o tento blok se tedy dostáváme k číslu menšímu než 32 miliónů, což je i tak nadprůměr.
Nejvíce adres spotřeboval jako obvykle region Asie-Pacific a to zhruba 22,6 miliónu. Na druhém místě skončil s velkým odstupem region Severní Amerika s 5,3 miliónu. Evropský region skončil na třetím místě s 3,5 milióny. LACNIC rozdal cca 300 tisíc adres a AfriNIC pouhých 50 tisíc. Je vidět, že rozdíly mezi regiony bohužel spíše narůstají a IPv4 dojde v různých částech světa velmi různě.
Překvapivě v žebříčku zemí tentokrát těsně nevyhrála Čína. Porazilo ji totiž Japonsko s více než 10 milióny alokovanými adresami. Z toho ale více než osm miliónů připadá na alokaci velkého operátora NTT, konkrétně jde o 153.128.0.0/9. Čína se v únoru spokojila „jen“ s osmi milióny, Spojené státy požádaly o pět miliónů. Následující graf ukazuje rozložení alokací pro deset nejaktivnějších zemí a zbytek světa.
Jak už jsme si řekli, na poli IPv4 tento únor ničím výjimečným nebyl. Nicméně mnohem zajímavější byla situace na poli IPv6. Tam už o rekord šlo. V únoru bylo totiž alokováno 380 IPv6 prefixů, což je prozatím nejvíce v historii. Jak se počty alokací vyvíjely v jednotlivých měsících nejlépe ilustruje následující graf:
Jak je vidět, vyčerpání IPv4 adres v registru IANA skutečně probudilo mnohé dosud spící správce a donutilo je ke zvýšené aktivitě v zavádění IPv6. Alokace jsou jakýmsi předvojem skutečného zavádění IPv6, takže doufejme, že dojde k podobné akceleraci i u jednotlivých poskytovatelů služeb, a že budeme brzy zavaleni nabídkou připojení po IPv6 i jednotlivých IPv6 webů a ostatních služeb.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU