Momentálně zřejmě nejpoužívanější metodou, jak odhalit nemocnou osobu, je měření teploty bezkontaktním teploměrem, kterou však musí reálně provádět fyzická osoba – a to přináší problémy spojené s možným nakažením měřící osoby.
Termokamery, resp. kamery pro měření tělesné teploty, tento problém odstraňují, protože fungují bezobslužně a navíc v pokročilejších verzích umožňují navázat snímaný obraz i na další funkce, především ty bezpečnostní. Některé umí dokonce rozeznávat konkrétní tváře, a to i v případě, že příslušná osoba má na sobě roušku.
Nevýhodou takových kamer je ale jejich relativně vysoká cena, která se v průměru pohybuje okolo 10 tisíc dolarů. Podle představitelů firmy Securitas, která je nadnárodním poskytovatelem bezpečnostních služeb, by se mělo do poloviny letošního roku prodat 100 000 termokamer v celkové hodnotě jedné miliardy dolarů, což odpovídá zhruba 5 % celého trhu s dohledovými kamerami.
„Od začátku pandemie sledujeme pokles poptávky našich klientů po běžných zabezpečovacích systémech, až na jednu výjimku – kamery na měření teploty. Jde o nárůst doslova z nuly na desítky kusů,“ říká Jan Huml, technický ředitel Securitas ČR.
Tento vývoj podle něj odpovídá celosvětovému trendu. Podle odborného serveru IPVM.com „je těžké přesně odhadovat tržní hodnotu segmentu, který v krizi tak rychle roste, ale není těžké předpovědět, že půjde o miliardy dolarů“. Stejný zdroj však uvádí, že boom nasazování nákladných „koronavirových kamer“ ale může po odeznění pandemie stejně rychle také splasknout.
Securitas se proto na základě mnoha požadavků svých zákazníků se rozhodl otestovat několik řešení termokamer významných dodavatelů, a to jak tuzemských (Workswell), tak i zahraničních, jako Axis, Dahua nebo Hikvision, s cenami od 42 000 do 642 000 Kč bez DPH.
Z jejich průzkumu vyplynula mimo jiné tato základní zjištění:
1. Kamery fungují spolehlivě pouze uvnitř
Typickým místem nasazení termokamer budou recepce či vnitřní vchody, zde se přesnost těch nejvyspělejších kamer vyrovná běžným bezkontaktním domácím teploměrům, oproti nim se však několikanásobně zvyšuje rychlost měření a odbavení vstupujících do budovy.
Nelze však takto spolehlivě měřit davy lidí v ulicích, v dopravních prostředcích či návštěvníky před vnějším vchodem do budovy – tam výsledky silně ovlivňuje sluneční svit či vítr.
2. Rozdíly v ceně a technologiích jsou značné. Před instalací je třeba zvážit celý scénář
Nejdražší z testovaných systémů stál 642 000 Kč, nejlevnější 42 000 Kč bez DPH. Kamery se liší přesností, která je dána hlavně způsobem kalibrace termálního senzoru (manuální při instalaci kamery nebo automatickou s pomocí tzv. black body), rozlišením senzoru, přítomností druhé barevné kamery snímající obličej, počtem detekovaných a měřených osob v obraze, a hlavně možnostmi integrace do stávajícího systému zabezpečení.
„Při výběru je důležité promyslet celý koncept použití kamery – například zda slouží pouze ke zvukovému upozornění obsluhy vrátnice a následovat bude osobní přeměření teploty, nebo zda má jít o zcela bezobslužné řešení. Rozhodně bych nedoporučil instalaci drahé technologie, pokud nemáte plán, jak ji chcete používat po skončení pandemie,“ radí Huml.
3. Delší dodací doby a klesající cena
Vzhledem k celosvětové situaci jsou výrobci zahlceni objednávkami a dodací doby se prodlužují. Kdysi velmi specifická a nákladná technologie se stává běžnou, a protože se zvyšuje objem výroby, lze v příštích měsících čekat pokles cen.
„Na začátku pandemie byla průměrná cena těchto zařízení na světovém trhu 10000 dolarů. Očekávám ale, že průměrná koncová cena kamer pro měření tělesné teploty se ještě v tomto roce v České republice dostane pod hranici 100000 Kč bez DPH,“ předpokládá Huml.
4. Hrozí „termální Velký bratr“? Záleží na instalaci
Pandemie podle Humla určitě urychlí adopci nových technologií a umělé inteligence ve videodohledu. To však nutně neznamená, že směřujeme k pověstnému Velkému bratrovi. U termálních kamer pro měření teploty například velmi záleží na jejich nastavení.
Pokud slouží pouze k upozornění v reálném čase a nepořizují záznam, jde vlastně jen o automatizaci provozu u vrátnic a vstupů, kde bylo až dosud potřeba lidské obsluhy s teploměry. Při instalaci systémů jinak stále platí směrnice GDPR a zodpovědnost správce za ochranu osobních údajů.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU