V principu mu nevadí, že se všichni (nově je medializován především plán Googlu) snaží o nějakou cílenější reklamu, DPI si ale jeho přízeň nezískalo. Konec konců, tato technologie se používá i u v současnosti zřejmě „největšího firewallu“, který řídí internetový provoz mezi Čínou a zbytkem světa.
Samotné nasazení DPI je umožněno až nárůstem výkonu současných počítačů, kdy servery a směrovače mohou pakety nejen přeposílat, ale dále s nimi manipulovat. Na počátku se DPI používalo pouze z bezpečnostních důvodů pro sledování síťového provozu na hranici mezi vnitřní sítí a internetem (sledování tedy sloužilo k tomu, aby neautorizovaní uživatelé byli odmítnuti, současně ale byl v principu umožněn přístup zvenčí). Druhou variantou je sledování paketů podle typu služby a upřednostňování jedněch před druhými, tedy snaha o efektivní využití síťových služeb ve firmě.
Tim Berners-Lee ovšem vidí problém v okamžiku, kdy se DPI nasazuje nikoliv v rámci firemní IT politiky, ale u poskytovatelů Internetu. Takový postup hrozí narušit důvěru mezi uživateli a poskytovateli služeb, navíc umožňuje sledování bez uživatelova vědomí (jiné je to v okamžiku, kdy něco o sobě zadáváme do webového formuláře). V případě DPI se navíc zvyšuje pravděpodobnost útoků typu man-in-the-middle.
Pro uživatele je tento proces zcela netransparentní, na rozdíl od normální cílené reklamy, kdy se po hledání fráze Zlatý prstýnek objeví reklama firem prodávajících právě tento typ zboží. Poskytovatelé Internetu by ji podle zakladatele WWW neměli bez souhlasu svých zákazníků používat.
Zdroj: New Scientist
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU