Zákon o elektronickém podpisu

Ve čtvrtek 4. listopadu 1999 v 18.45 podepsal místopředseda Ivan Langer návrh
zákona o elektronickém podpisu. Jeho podpis na klubovém večeru SPISu (Sdružení
pro informační společnost) avizoval podání třetí verze návrhu zákona jako
poslanecké iniciativy, což by mělo zajistit nejrychlejší legislativní proces, v
pátek 5. 11. Klubového večera SPISu se z předkladatelů zákona dále zúčastnili
Vladimír Mlynář, místopředseda US a Miroslav Forman, který zastupoval
Stanislava Grosse. Dalším překladatelem zákona je Cyril Svoboda, místopředseda
KDU-ČSL, který se z klubového setkání omluvil.
Debatu o zákonu, jenž by měl zrovnoprávnit dokumenty podepsané ručně a
dokumenty elektronické, zahájila Jitka Pavlonová, výkonná ředitelka SPISu,
kterou ve věcech zákona odborně doplnil doc. Vladimír Smejkal, jenž se podílel
na tvorbě tohoto zákona. Ten hovořil především o zařazení zákona do evropského
legislativního systému a o posledních iniciativách OSN a EU na tomto poli.
(Česká republika, pokud bude zákon přijat, bude jednou z prvních zemí se
zákonem o elektronickém podpisu. Německo, které tento zákon již schválilo, jej
bude muset podle slov doc. Smejkala v budoucnu novelizovat, protože německý
zákon je příliš úzce vázán na technologii.) Zmíněna byla i otázka kooperace
mezi SPISem a ÚSISem (Úřadem pro státní informační systém), který také
připravuje zákon o elektronickém podpisu. Na to reagovala ředitelka Pavlonová,
která konstatovala, že snaha o komunikaci ze strany SPISu byla projevena,
nicméně nebyla opětována, ÚSIS nepřipomínkoval zákon SPISu a navíc se začíná
diskutovat o existenci, respektive stavu připravenosti zákona ÚSISu, který by
měl předložit Pavel Mertlík jako vládní iniciativu. Na Invexu byl totiž tento
zákon přislíben na polovinu října dosud se neobjevil ani na půdě Poslanecké
sněmovny Parlamentu ČR. Na druhou stranu připravovaný zákon u účetnictví již
počítá s existencí možnosti elektronického podpisu, což bylo velmi pozitivně
kvitováno.
Třetí verze návrhu zákona o elektronickém podpisu reflektuje přibližně třicet
připomínek, jež dostali tvůrci zákona díky vystavení návrhu na Internetu
(www.spis.cz). Zákon je v současné podobě atechnologický, bouřlivá diskuse
proběhla kolem instituce úřadu, který bude na žádost certifikovat bezpečnost
technologií. Přítomní poslanci upozornili, že tento bod by případně mohl být
problematickým v legislativním procesu na půdě parlamentu. Objevila se i
tradiční otázka významu pojmu "elektronický", který zaměňuje svůj smysl se
slovem "digitální" častěji, než kdokoliv stíhá registrovat. Poslanec Vladimír
Mlynář určil přibližný odhad nejbližšího možného přijetí zákona o elektronickém
podpisu na červenec příštího roku. Zákon čtyř místopředsedů (jak je také návrh
zákona o elektronickém podpisu nazýván) sjednotil přívržence nových technologií
napříč stranami (ČSSD, KDU-ČSL, ODS, US), a jak na začátku setkání podotkla
výkonná ředitelka SPISu, uvedl do praxe velkou koalici dříve, než se o ní vůbec
začalo hovořit. Nezbývá než doufat, že tato iniciativa nebude na poli
digitalizace, Internetu a podobně jediná, a že zákon o elektronickém podpisu
bude přijat v co nejkratším časovém horizontu.