Evropská předpověď vývoje hurikánu Sandy v roce 2012 byla oproti americkým modelům o tolik lepší, že představitelé americké vládní organizace National Oceanic and Atmospheric Administration museli před Kongresem vysvětlovat, jak je to možné.
Šéfka NOAA Kathryn Sullivanová zákonodárcům na slyšení řekla, že Evropané „si nastavili cíl a politiku, podle které chtějí být lídrem ve využívání nejvýkonnější počítačové techniky a USA jsou v této oblasti o krok pozadu.“
Až donedávna Spojené státy nikdy nečelily v oblasti supervýkonných počítačů konkurenci - byly lídrem ve vývoji hardwaru i softwaru. Avšak nyní si musí Amerika na svou konkurenci dávat pozor. Superpočítače jsou v současné době velkou prioritou v Evropě, Japonsku i Číně, kde se mimochodem nachází nejrychlejší počítač na světě.
Spojené státy si proto nastavily cíl do roku 2023 vyvinout zcela nový superpočítač s výkonem 1000 petaflopů. Američané mají výhodu, že řada komponentů, z nichž se superpočítače skládají, jsou vyráběny u nich. To se však může brzy změnit.
Společnost IBM se nedávno rozhodla prodat svou divizi vyrábějící počítače postavené na platformě x86 čínské společnosti Lenovo.
„Lenovo se tak stane na konci tohoto roku druhým největším výrobcem komponent pro superpočítače,“ uvedl analytik společnosti IDC Earl Joseph s tím, že na první pozici se stále drží Hewlett-Packard.
Pravdou však je, že i když se Evropanům nebo Číňanům podaří vybudovat systém s výkonem 1000 petaflopů dříve, než Američanům, není vůbec jisté, zda bude tento při reálném používání vůbec k něčemu. Cílem Spojených států totiž není jen vytvořit do roku 2023 nejrychlejší systém, nýbrž musí jít o systém, na němž budou moci běžet vědecké aplikace.
Jak dodal William Harrod z programu amerického ministerstva pro energetiku s názvem Advanced Scientific Computing Research, v dnešní době již prostě není důležité, kdo s novým systémem přijde první, jako tomu bylo doposud a USA se tak budou ubírat svou vlastní cestou.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU