Jedna z nejznámějších amerických stand-up komiček a spisovatelka, Sarah Silvermanová, žaluje společnosti OpenAI a Meta kvůli porušování autorských práv. Tvrdí, že jejich AI systémy využívají její autorská díla k tréninku a porušují tak její práva duševního vlastnictví.
Nepředstavuje umělá inteligence novou bublinu pro investory?
V žalobách, které byly minulý týden podány u federálního okresního soudu v San Francisku, se tvrdí, že společnosti OpenAI a Meta neměly povolení k použití autorských děl Silvermanové a dalších dvou autorů, Christophera Goldena a Richarda Kadreyho, když je použily k tréninku ChatGPT a systému LLaMA (Large Language Model Meta AI) společnosti Meta.
Žalující žádají, aby byl společnostem vydán soudní příkaz, který by jim zabránil v podobných praktikách pokračovat, a rovněž požadují blíže nespecifikované peněžní odškodnění. Obě žaloby rovněž žádají soud, aby žalobu kvalifikoval jako hromadnou.
Jádrem žaloby je používání datového souboru nazvaného BookCorpus společností OpenAI, který byl podle žalujících vytvořen v roce 2015 za účelem trénování rozsáhlých jazykových modelů. Velká část BookCorpusu byla podle žalobců zkopírována z webu Smashwords, který slouží jako hostitel pro samizdatové romány, na něž se vztahovala autorská práva.
Kromě toho stížnost tvrdí, že není možné, aby datové soubory založené na knihách použité k trénování OpenAI pocházely výhradně z legálních zdrojů, protože žádné legální databáze nenabízejí dostatečný obsah, který by odpovídal velikosti využívaných datových sad označovaných jako „Books1“ a „Books2“.
Místo toho je podle žalobců pravděpodobné, že společnost OpenAI používala k tréninku umělé inteligence takzvané „stínové knihovny“, jako jsou LibGen, Z-Library a Bibliotik, a právě z tohoto zdroje vytáhla obsah, na který se vztahují autorská práva Silvermanové a dalších žalobců.
Obě žaloby podala advokátní kancelář Joseph Saveri Law Firm, která již dříve proti OpenAI podala téměř identickou hromadnou žalobu jménem jiných autorů. Všechny tyto případy se pravděpodobně budou odvíjet od výkladu pojmu „spravedlivé užití“, což je v americkém právu zakotvené ustanovení, které za určitých podmínek, jako je kritika, zpravodajství a vzdělávání, omlouvá to, co by jinak bylo porušením autorského práva.
Jde přitom o poněkud mlhavý pojem, který vyžaduje, aby soudy při rozhodování o tom, zda se jedná o spravedlivé užití, vykládaly čtyři faktory: vliv užití na potenciální trh s dílem chráněným autorským právem, množství použitého díla v poměru k jeho velikosti, povahu samotného díla a „účel a charakter“ užití.
Společnosti OpenAI a Meta by mohly tvrdit, že účel a povaha, jakož i vliv na tržní hodnotu, hovoří ve prospěch toho, že užití materiálu chráněného autorským právem v tomto případě lze kvalifikovat jako spravedlivé užití, zatímco Silvermanová a její kolegové žalobci by se mohli opřít o komerční povahu užití jejich dat společnostmi, jakož i o skutečnost, že díla byla užita v celém rozsahu.
Chcete dostávat do mailu týdenní přehled článků z Computerworldu? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů. Newslettery si můžete objednat na této stránce.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU