Lidé pracující v budově Epicenter ve Stockholmu mohou díky svým implantátům zaplatit například i za oběd. „To, že si někteří lidé v kancelářích Epicentra zvolili výměnu svých přístupových karet za NFC implantáty, je jejich svobodné rozhodnutí“ uvedl zakladatel švédské asociace Bionyfiken Hannes Sjoblad. „Čipy má zatím malé procento zaměstnanců, ale noví rychle přibývají.“
Podle Sjoblada je ve Stockholmu řada dalších kanceláří, firem, fitness center a vzdělávacích institucí, do nichž mohou lidé díky implantovaným RFID/NFC čipům vstupovat. Implantáty RFID jsou jen o něco větší než zrnko rýže a Sjobladova skupina je testovala v omezeném okruhu uživatelů celý minulý rok, přičemž nyní začala s veřejným testováním.
Cílem projektu Bionyfikenu je vytvořit komunitu minimálně sta lidí s NFC implantáty, která bude technologii testovat a experimentovat s možnostmi jejího využití. Účastníci projektu za své implantáty musejí zaplatit.
„Čipy je snadné implantovat i odstranit. Jejich životnost je dlouhá. Očekávám, že ten můj vydřží minimálně deset let. Do té doby však budu nejspíše chtít nový model.“ Podle Sjoblada je implantování RFID čipu věcí každého jedince. „Já osobně si však myslím, že chytré implantáty jsou technologií budoucnosti,“ dodal Sjoblad. Ne všichni však souhlasí s tím, že implantace čipu pod kůži je dobrý nápad.
Podle Johna Kindervaga ze společnosti Forrester Research jsou RFID implantáty jednoduše „děsivé“, jelikož představují obrovskou hrozbu. I když jsou RFID/NFC čipy pasivní a aktivují se až jakmile se člověk dostane na několik centimetrů k elektronické čtečce, čtečka může být jednoduše "hacknuta" a z čipu mohou být vytažena citlivá osobní data. Zloději mohou navíc čtečky umístit tam, kde je nikdo nebude čekat a krást data bez vědomí uživatelů.
Na druhou stranu podle Sjoblada mají implantáty potenciál zvýšit efektivitu a zjednodušit provádění úkonů. RFID čipy jsou již využívány v klíčích k automobilům a v členských kartách a používají se také k ukládání hesel a PIN kódů pro přihlašování do smartphonů, tabletů a počítačů.
„To je však začátek. Věřím, že během jednoho či dvou let bude možné díky těmto čipům cestovat hromadnou dopravou. Provádět platby pomocí těchto implantátů pak bude možné do dvou let,“ uvedl Sjoblad. „Během tří let by pak implantáty mohly nahradit fitness trackery. A i to je pořád ještě začátek.“