Nejde jen o vojenské technologie a armádní využití umělé inteligence a související technologií – byť i to je velké téma, spolu s etikou. Jedná se celkově o výzkum a vývoj technologií, které mají po internetu představovat další průmyslovou revoluci; je důvod, proč se vžil pojem Průmysl 4.0 tak hladce a snadno.
Důraz, který obě hlavní velmoci první poloviny 21. století na AI kladou, dokazuje třeba stručný rozbor AsiaTimes: skvěle ilustruje, že pro Čínu je AI dominance prakticky povinností, a finanční přostředky, které do vývoje vlévá, začínají být vidět i na úkor Spojených států.
A Rusko? Ruská Federace už zdaleka není Sovětským svazem, a na poli AI hraje druhé housle, podobně jako EU – ta je však přinejmenším velmi výkonná ve vědeckých studiích, které se AI týkají. Jen ta implementace a korporátní moc strádá.
R&D je bojištěm budoucnosti
Věřte tomu nebo ne, válka je přežitek: barbarský způsob určování lokální a globální dominance, ze kterého snad už po otřesných hrůzách 2. světové války lidstvo vyrostlo – doufejme; třetí světová válka by mohla být válkou válek: válkou poslední.
Kdo chce mír, zbrojí na válku, však zůstává i dnes důležitým mottem světových velmocí. Klíčem však už nejsou počty (lépe řečeno, nejsou zcela rozhodující), nýbrž modernost a pokročilost technologií. V té se nyní Čína velmi rychle dotahuje na USA a vzhledem k obrovskému počtu obyvatel, pracovité populaci a řadě stále se lepšících vzdělávacích institucí spolu s mohutnou finanční podporou státních a vojenských institucí má do budoucna nakročeno skvěle.
Klíčové je, aby svět příliš za ambiciózní Čínou nezaostal: naštěstí se však zdá, že i tradičně pomalá EU se výzev AI chytila docela rychle.
Závody ve zbrojení už se netýkají ani tak nových zbraní, tanků, letadel či lodí, ale robotů, platforem, algoritmů, softwaru a hardwaru.
A dat.
Data. Informace. Rychle proudící, nekonečný tok petabytů dat představuje nejsilnější zbraň v historii lidstva; jak informace mohou stát proměnit ukazuje právě Čína. Stačí se podívat na zprávy o situaci místních Ujgurů nebo celkově na to, jak Čína informace a technologie využívá; místy již stav připomíná slavný román George Orwella 1984 – díky bohu však bez oné „udržovací války“.
Veřejným ponížením je v některých městech Číny kupříkladu trestáno špatné přecházení. Obličej spolu s občanským průkazem Číňana je veřejně zobrazen na velké tabuli a chybujícího chodce tak vidí všichni okolo, včetně jeho pochybení a soukromých informací.
Ještě lepší příležitost pro špehování a sledování všech a všeho představuje internet věcí; nevinné elektronické hračky, nebo užitečné výrobky zlehčující každodenní život, jsou zlatým dolem informací a osobních údajů.
Informační válka není pouze těžko definovatelným pojmem, ale hmatatelný výsledek extrémně rychlého vývoje zprostředkovaného vznikem a rozvojem internetu.
Investice do AI porostou dále, shodují se analytici
Kam tím však směřujeme? Je to jednoduché: Internet, umělá inteligence a další nejmodernější technologie představují vše, co si může kdokoliv přát – diktátor i demokrat, jedna strana i prezident, samostatný jedinec či bezejmenná masa, na tom nesejde.
Pointou tedy je, že závody ve zbrojení už zdaleka nejsou pouze o vojenských technologiích, a dokonce ani o válce a střetech jako takových. Spíše celní válka mezi USA a Čínou hrozí potenciálním nebezpečím, neboť mezinárodní obchod a globalizace jako taková představuje základní stavební kámen vývoje a výzkumu v moderní době.
Výsledek? Investice do umělé inteligence, kvantových počítačů a podobně budou růst i dále velmi rychle, to ostatně střídavě potvrzuje IDC, Gartner, Canalys i další analytické agentury.
Ještě aby ne: Důležité je to pro firmy, spotřebitele, státy i celý svět.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU