Když Kevin Humphries, viceprezident pro FedEx Corporate Services, mluví o zeleném IT u firmy FedEx, neuslyšíte od něj mnoho slov o redukci uhlíkové stopy této firmy.
Tato společnost, když navrhovala každý kousek svého nového datového centra o ploše 4 300 m2, totiž použila novou matematiku zeleného IT, aby mělo maximální provozní efektivitu. „Našli jsme optimální matematický model pro kapacity a efektivitu,“ uvádí Humphries. Výsledek nazývá „perfektní kombinací“ hospodárného využití energie, fiskálních úspor a racionálního využívání zařízení i zdrojů.
Prvky jejich návrhu obsahují záložní generátory elektrické energie se setrvačníkem, ventilátory s proměnlivou rychlostí otáčení, které pomáhají v budově udržet nízké hodnoty PUE (efektivita spotřeby elektrické energie), a tzv. ekonomizéry využívající chlazení externím vzduchem, které zajistí až 5 000 hodin ročně bezplatného chlazení pro budovy datového centra umístěného v horách.
FedEx také podle svých slov mírně zvýšil provozní teplotu v datovém centru, aby snížil náklady na chlazení. Naproti tomu ve FedExu nepoužili žádné specifické technologie pro chlazení racků, alternativní zdroje energie a další systémy, protože je považovali za riskantní, náchylné k poruchám nebo vyžadovaly nepřiměřenou údržbu.
„Museli jsme najít perfektní kombinaci jednoduchosti a pokročilých technologií,“ vysvětluje Humphries.
Protože humbuk a nadšení pro zelené IT v průběhu posledních několika let utichají a strašák uhlíkové daně svým způsobem vybledl, organizace začaly iniciativy udržitelného IT odkládat nebo je dokonce zcela ukončily.
Úspěšné projekty zelených IT však obvykle jdou ruku v ruce s iniciativami provozní efektivity, kde výhody přicházejí zároveň s plněním cílů udržitelného firemního rozvoje. „Jestli jsme udělali nějaké kompromisy v oblasti účinnosti a nákladů? Ano, ale bylo jich velmi málo,“ pochvaluje si Humphries.
Dobrou zprávou je, že stále existuje mnoho relativně snadných způsobů, jak zvýšit ekologičnost budov. „Průměrné datové centrum zůstává relativně neefektivní,“ uvádí Simon Mingay, analytik Gartneru.
To znamená, že zelené IT poskytuje mnoho možností k získání přízně finančního ředitele i obhájců podnikové udržitelnosti. K dispozici jsou už i návody, podle kterých se lze řídit: Osvědčené postupy v oblasti energetické účinnosti se dobře zavedly a jsou k dispozici ze zdrojů, jako je třeba The Green Grid (viz vložený box).
Navíc se standardy pro využití vody, uhlíku, energie z obnovitelných zdrojů a elektronický odpad rychle vyvíjejí.
Ian Bitterlin, předseda technické pracovní skupiny TGG (The Green Grid) pro oblast EMEA a zároveň technologický ředitel firmy Emerson Network Power Systems, uvádí, že pro maximalizaci efektivity jsou potřeba tři kroky: Snížení spotřeby, zvýšení efektivity IT procesů a zvažování alternativních energií, přičemž důležité je dodržet toto pořadí.
„Pokud to vykonáte ve špatném pořadí, budete jen plýtvat energií z obnovitelných zdrojů,“ upozorňuje Bitterlin.
Virtualizační koncovka
Pokud jde o snížení spotřeby a zvýšení provozní efektivity, nabízí konsolidace prostřednictvím virtualizace serverů stále nejvíce muziky za minimum peněz. Zatímco mnoho IT oddělení se snaží virtualizovat větší část své zastaralé serverové infrastruktury (FedEx je nyní virtualizován z 80 %), společnost Raytheon již cíle dosáhla.
„Všechny zastaralé servery jsme už převedli. Rok 2013 byl posledním, kde jsme mohli vykázat takové úspory energie a nákladů,“ uvádí Brian Moore, šéf programu udržitelnosti IT v Raytheonu.
Pozornost jejich IT oddělení se nyní obrací k virtualizaci desktopů pomocí energeticky úsporných tenkých klientů, k omezení e-odpadu, k využití analytických nástrojů a přístrojového vybavení pro monitorování datových center a řízení a snížení spotřeby energie.
Ve společnosti Northrop Grumman zase byla virtualizace serverů součástí úsilí o konsolidaci jejich datových center – v srpnu loňského roku eliminovali 4 000 fyzických serverů a zároveň konsolidovali 19 datových center a 81 menších serverových místností do tří středisek.
Stejně jako jejich program pro správu spotřeby elektrické energie u desktopů, který omezuje nároky stolních počítačů o více než 21 %, byla motivací pro virtualizaci serverů především snaha zlepšit provozní efektivitu.
Splnění cíle firemního programu environmentální udržitelnosti, spočívajícího ve snížení emisí skleníkových plynů o 25 %, kterého se podařilo dosáhnout za jediný rok namísto tří let, bylo bonusem.
„Zmenšení energetické náročnosti bylo jedním z přínosů, ale bylo jen součástí naší celkové strategie transformace IT,“ popisuje Brad Furukawa, viceprezident a technologický ředitel divize sdílených služeb společnosti Northrop Grumman.
Zatímco virtualizace serverů se etablovala celkem dobře, s virtualizací desktopů mnoho organizací stále teprve začíná. Například firmě First National of Nebraska (FNNI) se však daří plnit projekt výměny 70 až 80 % jejích stolních počítačů za virtuální desktopy s přístupem k nim pomocí tenkých klientů.
Tento krok povede k omezení problémů spojených s likvidací elektronického odpadu, který se jim hromadil ve skladech. „Dohánělo nás to pomalu až k šílenství,“ zmiňuje James Cole, tamější viceprezident a ředitel IT.
Společnost FNNI dokonce rozšířila koncept virtualizace na chladicí systém. Využívá totiž řešení umístěné mimo její prostory, které poskytuje chlazenou vodu více nájemcům v místní obchodní čtvrti.
Za normálních okolností by musela mít každá zdejší firma svůj vlastní systém s uzavřenou smyčkou, každý s vlastní nadměrnou kapacitou. Virtuální chladiče ale umožňují jednotlivým organizacím sdílet kapacitu systému, získat tak lepší energetickou efektivitu a zároveň snížit své náklady, uvádí Cole.
Zvyšte teplotu
Poněkud kontroverznější zelená iniciativa zahrnuje zvýšení maximální teploty vzduchu vstupujícího do racků v datových centrech až na 27 stupňů Celsia. Cílem je snížit energetickou náročnost chladicích systémů, jak doporučil v roce 2011 Technický výbor 9.9 ASHRAE (American Society of Heating, Refrigerating and Air-Conditioning Engineers).
Kompletní článek zahrnující spoustu dalších poznatků, trendů a zajímavostí si můžete přečíst v Computerworldu 3/2014.