Hlavní navigace

Žhavé foťáky pro žhavé léto

1. 7. 2004

Sdílet

Přichází léto, prázdniny a čas vybrat si dovolenou. Ať již zamíříte do nějakéexotické země, nebo se rozhodnete jen pro prodloužený víkend na chalupě, určitě budete na tuto prosl...
Přichází léto, prázdniny a čas vybrat si dovolenou. Ať již zamíříte do nějaké
exotické země, nebo se rozhodnete jen pro prodloužený víkend na chalupě, určitě
budete na tuto prosluněnou dobu vzpomínat, až se na podzim zkrátí dny. Nejlepší
způsob, jak si zážitky z dovolené zvěčnit, nabízí digitální fotoaparát, s jehož
pomocí si můžete pořídit tolik snímků, kolik chcete, a nemusíte platit polovinu
rozpočtu na dovolenou za filmy a zpracování fotografií. Na trhu je dnes
nepřeberné množství digitálních fotoaparátů a my jsme pro vás otestovali
alespoň některé z nich.

Pro test jsme zvolili deset nejzajímavějších letošních modelů. Většinu z nich
tvoří velmi kompaktní fotoaparáty, které můžete nosit v kapse téměř neustále u
sebe. Zvolili jsme spektrum produktů, pohybující se od nejjednodušších automatů
až po relativně sofistikované přístroje, které zaujmou spíše zkušenější
fotografy. Testy jednotlivých fotoaparátů jsme zaměřili na zjištění kvality
snímků, výdrž baterií a obtížnost ovládání. Pro všechny uživatele pak máme
dobrou zprávu - z hlediska kvality výsledných snímků vás nezklame ani jeden z
testovaných modelů.
Vezmeme-li v úvahu cenu, vlastnosti a kvalitu pořízených snímků, vybrali jsme
dva favority: jsou jimi HP Photosmart R707 a Panasonic Lumix DMC-FZ10. První z
nich je vhodný pro rychlé pořizování snímků, zatímco druhý se může pochlubit
výbornou optikou Leica, 12násobným optickým zoomem, optickým stabilizátorem
obrazu a řadou pokročilých funkcí.
"Střílení" prázdninových snímků není jen o fotografické výbavě, ale i o
technice fotografování, proto jsme pro vás připravili i řadu tipů, jež by se
vám mohly hodit v případech, kdy snímáte obrázky za méně ideálních podmínek.
Správná výbava vám může fotografování značně zpříjemnit, a tak jsme se podívali
i po pomůckách, které můžete s sebou vzít i na dovolenou. Přejeme vám příjemné
prázdniny!

Jak vybírat
Předtím, než utratíte spoustu peněz za nový digitální přístroj, zamyslete se
nad tím, jaký typ fotografa vlastně jste. Budete většinou fotit skupinku dětí
před nějakou historickou sochou a chcete to zvládnout co nejrychleji a
nejsnadněji? Nebo se snad těšíte na zaznamenávání promyšlených scén se západem
slunce a na portréty, které by mohly klidně viset někde v galerii?
Jednoduché fotoaparáty typu "namiř a foť", jako je například Olympus C-460,
neskrývají přebytek pokročilých funkcí, ale zato s nimi snadno a rychle
pořídíte líbivé snímky. Jestli však přemýšlíte nad kompozicí a chcete si s
focením pohrát, poohlédněte se po modelu nabízejícím řadu přednastavených scén,
jakým jsou třeba Kodak EasyShare DX7630 či Nikon Coolpix 3200.
Fotografičtí fandové, kteří dávají přednost ručně nastavitelným parametrům, již
nemusí hledat přerostlé a těžké přístroje. Modely, jako je například Canon
PowerShot S1 IS, tyto možnosti nabízejí, a to včetně režimů priority závěrky a
clony.
Ať si již zvolíte jakýkoliv fotoaparát, seznamte se s jeho funkcemi a chováním
ještě dříve, než vyrazíte na cesty. Abyste dokázali rychle zachytit okamžité
scény, měli byste být schopni ovládat přístroj po paměti či ve tmě.

Canon Digital Ixus 500
Nejnovějším přírůstkem do kapesní řady fotoaparátů Digital Ixus je model 500,
který stojí 16 999 Kč a k elegantnímu kapesnímu designu svých předchůdců dodává
rozlišení 5 megapixelů.
U Digital Ixusu 500 nenajdete přednastavené scénické režimy ani plnohodnotnou
možnost ručního nastavení, je však vymyšlen tak, aby se dal snadno nosit
neustále při sobě a aby byl v případě zajímavé fotografické šance vždy po ruce.
Při zvoleném automatickém režimu má uživatel k dispozici možnost nastavení
velikosti snímku, blesku, sekvenčního snímání, samospouště, makra a režimu
ostření na nekonečno. Manuální ovládání pak umožňuje pokročilejším uživatelům
přístup k nastavení expozice a vyvážení bílé.
I přes svou jednoduchost si Ixus 500 vedl v našich laboratorních testech
překvapivě dobře. (Pro hodnocení kvality snímku nastavujeme všechny fotoaparáty
na základní tovární nastavení a do plně automatického režimu.) Z testu snímání
za použití blesku a venkovního focení si Ixus 500 odnesl poměrně vysoké
hodnocení - jeho nejsilnější stránkou je přesná expozice a barevná věrnost.
Na duální systém menu Ixusu 500, který je dnes součástí všech základních
digitálních fotoaparátů Canon, si budete chvilku zvykat, ale díky logickému
řazení není orientace v nich tak obtížná. V porovnání s běžnou 1,8palcovou
úhlopříčkou LCD displeje u většiny fotoaparátů této třídy je pouze 1,5palcový
zobrazovač Canonu Digital Ixus 500 poněkud malý.
Hodnocení: Solidní provedení, sofistikovaný vzhled a strohé ovládání činí z
Canonu Digital Ixus 500 atraktivní řešení pro středně pokročilé zájemce, kteří
chtějí aparát, jenž si s sebou mohou vzít prakticky kamkoliv.

Canon PowerShot S1 IS
Na první pohled připomíná Canon PowerShot S1 IS redukovanou zrcadlovku a za
cenu 20 499 Kč nabízí pěknou škálu funkcí. Mohli bychom mít námitky pouze proti
3,2megapixelovému snímači v přístroji s plně manuálním ovládáním, výklopným LCD
displejem a úchytkou pro připojení širokoúhlých nástavců. Omezené rozlišení je
však daní za co nejnižší cenu.
Canon S1 IS dobře sedí v ruce, a to díky solidnímu tělu i příjemně velkému
objektivu. Obraz v hledáčku při rychlejším pohybu poněkud zaostává, ale jinak
je s fotoaparátem radost pracovat. Otočný volič na horní straně aparátu nabízí
volbu jednoho ze šesti přednastavených scénických režimů a z jednoho
uživatelského. Lze však použít i plně manuální režim, včetně priority clony a
závěrky. Ovládání menu zjednodušuje i čtyřsměrný volič, umístěný na zadní
straně těla aparátu.
V testu kvality snímků si Canon S1 IS vedl mírně nadprůměrně a prokázal
výbornou expozici a věrné barevné podání, zvláště pak při snímání statického
portrétu. O něco však zaostával v ostrosti a zachycení detailů.
Hodnocení: Na fotoaparát s 3,2megapixelovým snímačem nabízí Canon S1 IS
vynikající výsledky. Díky dobré ceně, možnostem nastavení a řadě pokročilých
funkcí je vhodný především pro znalejší amatérské fotografy s omezeným
rozpočtem.

Fujifilm FinePix A330
S cenou těsně pod 7 000 Kč je Fujifilm FinePix A330 jedním z nejlevnějších
digitálních fotoaparátů dnešního přehledu. Přes poměrně solidní pocit z jeho
těla se nemůžeme ubránit dojmu, že právě ekonomickému provedení byl podřízen
celý jeho koncept. Na zásuvkách napájení, S-Videa a USB portů není žádný kryt a
LCD displej se také musel spokojit pouze s 1,5palcovou úhlopříčkou. Výsuvný
kryt objektivu občas při zavírání nezapadl úplně přesně a když jsme jej
zavírali větší silou, vyjížděl ven.
Součástí dodávky tohoto přístroje je XD karta s kapacitou pouze 16 MB. Při
používání jsme také zjistili další drobné nedostatky. Ovládání zoomu je řešeno
pomocí tlačítka, které se vyklápí nahoru a dolů a přesně jej nastavit je občas
trochu oříšek. Toto tlačítko zároveň slouží k výběru položek z menu a při
prohlížení snímků slouží pro posuv a zvětšení. Vypínání přístroje nás rovněž
příliš nenadchlo. V základním nastavení se z důvodu úspory energie fotoaparát
automaticky vypíná po dvou minutách nečinnosti. Očekávali bychom, že
prostřednictvím tlačítka označeného jako "On" můžeme aparát opět zapnout, ale
to lze učinit pouze uzavřením a opětovným otevřením krytu objektivu.
Na fotoaparát za 6 999 Kč pořizuje FinePix A330 překvapivě dobré snímky. V
našich laboratorních testech se z hlediska barevného vyvážení a kvality
expozice daly srovnat s výsledkem dvakrát tak drahých přístrojů. Rovněž nás
potěšil výborný výsledek testu fotografování s bleskem.
FinePix A330 určitě nenadchne uživatele, kteří rádi snímají momentky a
potřebují tedy, aby aparát startoval co nejrychleji. V případě, že jste udělali
špatný snímek a chcete jej smazat, musíte učinit minimálně pět kroků, než se
dostanete ke koši.
Hodnocení: Hledáte-li jednoduchý fotoaparát pro snímání nenáročných snímků na
dovolené, stojí FinePix A330 za úvahu. Je vybaven trojnásobným optickým zoomem
a za 6 999 Kč je téměř za hubičku.

HP Photosmart R707
HP Photosmart R707 za 11 490 Kč se od většiny ostatních účastníků našeho testu
v lecčems odlišuje. Černé tělo je pokryto jakoby gumovou texturou, díky níž se
skvěle drží v ruce a jeho přední část zdobí a chrání plát z leštěného kovu.
Přestože je o drobek větší než Canon Ixus 500, je tento fotoaparát lehčí,
nabízí více pokročilých voleb (včetně základní priority clony a manuálního
ostření) a stojí o dost méně. Přitom jsou oba vybaveny pětimegapixelovým
snímačem.
Inovativní nápověda menu nabízí tipy pro použití foto-aparátu a dokáže
vysvětlit řadu funkcí. Po vyfocení snímku můžete v nápovědě najít rady ohledně
problémů, které může fotografie vykazovat, a to v závislosti na aktuálním
nastavení fotoaparátu. Bylo by lepší tyto informace mít po ruce před pořízením
snímku, ale co vám brání vyfotit další fotku a chovat se již podle nápovědy?
Tlačítko umístěné na horní straně přístroje nabízí volbu jednoho ze sedmi
scénických režimů, včetně možnosti panoramatického focení. Omezený režim
priority clony nabízí výběr ze dvou hodnot pro každou úroveň zoomu, ale k
dispozici není možnost volby priority závěrky. Režim "My Mode" umožňuje volbu a
ukládání vlastní kolekce nastavení jakmile se jej naučíte používat, stane se
vaším oblíbeným pomocníkem.
V našich testech uspěl R707 poměrně dobře. Z hlediska kvality snímků jej
hodnotíme o stupínek níže než Canon Ixus 500 a téměř shodně s
šestimegapixelovým Kodakem EasyShare DX7630 (oba fotoaparáty však stojí více).
R707 vytvořil relativně ostré snímky s jasnými a přesnými barvami. V testu
práce s bleskem však poněkud zaostával za středem pole. Testovací scéna zde
měla potlačené barvy a přeexponované tělní tóny.
HP R707 se nám zdál při zpracovávání pořízených snímků poněkud pomalejší.
Podržíte-li prst na spoušti déle, kamera zaznamená tři po sobě jdoucí snímky,
ale pak si vybere 20sekundový oddychový čas na jejich uložení do vestavěné 32MB
paměti.
Hodnocení: HP Photosmart R707 je atraktivní kombinací příznivé ceny,
kompaktních rozměrů a schopných výsledků, přičemž nabízí o několik funkcí více,
než by musel.

Kodak EasyShare DX7630
Za cenu 16 490 Kč je tento přístroj, s nímž Kodak důrazně vstoupil do války
megapixelů, bezpochyby jedním z nejlevnějších 6,1megapixelových přístrojů na
trhu. Při testu přesnosti barev a expozice získal průměrné hodnocení. Výsledek
venkovního focení byl sice ostrý, ale zároveň mírně podexponovaný (způsobil
tedy ztrátu detailů ve stínu), měl poněkud vybledlé barvy a na čistě modrém
nebi mírně zrnil. Barvy testu focení s bleskem byly však o poznání teplejší (s
viditelně červeným nádechem) než u jakéhokoliv z ostatních přístrojů v testu.
I když vypadá poněkud robustně, výborně se drží v ruce, což je určitě velká
výhoda při míření a komponování scény. Nejoblíbenějším prvkem tohoto
fotoaparátu pro nás byl 2,2palcový náhledový LCD displej, a to i z hlediska
snadnější navigace v nabídkových menu. Chválíme jak rozlišení tohoto LCD
displeje, tak jeho čitelnost i za ostrého slunečního svitu.
Kodak DX7630 obsahuje řadu tlačítek a ovladačů. Vypínač je umístěn na otočném
tlačítku volby scénických režimů a proti nechtěnému vypnutí při fotografování
jej chrání zámek. Malý joystick umístěný v otočném tlačítku je určen pro
ovládání menu a pro prohlížení pořízených snímků, jeho pohyb je však poněkud
tvrdý. Líbilo se nám kolečko pro úpravu hodnot manuálního nastavení (i když je
možná až příliš citlivé), ale pracujete-li v automatickém režimu nebo
prohlížíte-li pořízené snímky, není mu přiřazena žádná funkce.
Šestnáct přednastavených scénických režimů stačí na všechno: od studií květin
až po noční focení. Pokročilému uživateli nabídne aparát čtveřici modů, včetně
priority clony i závěrky a individuálně nastavitelného režimu pro volbu a
ukládání vlastních nastavení.
Hodnocení: Fotoaparát Kodak EasyShare DX7630 nabízí širokou škálu užitečných
funkcí a určitě osloví mnoho uživatelů. S výhradami k několika drobnostem je to
velmi schopný přístroj.

Konica Minolta Dimage Z2
Tento fotoaparát vypadá tak trochu kosmicky. Jeho velké, kulaté a stříbrné tělo
ukrývá objektiv s 10násobným optickým zoomem, svým tenkým můstkem navazuje na
grip ukrývající prostor pro baterie a paměťovou kartu. Ovládání přístroje
jednou rukou je však velmi omezené právě kvůli tomuto rozměrnému gripu a
umístění ovládacích prvků (na jeho zadní straně). Ovládací prvky jsou sice
špatně označeny, ale pro ovládání oběma rukama jsou umístěny přehledně a snadno
se s nimi manipuluje.
Dimage Z2 je vybaven poměrně malým 1,5palcovým LCD displejem, jeho kontrast je
však čitelný i za slunečného počasí. Přepnete-li na práci s hledáčkem, přes
displej padne opona a obraz je promítán pouze do hledáčku.
Většina z podrobnějších nastavení Z2 je umístěna ve velmi přehledně zpracovaném
systému menu. Poněkud zvláštním způsobem je však zpracováno prohlížení a mazání
pořízených snímků, které lze zrušit až po 10sekundovém intervalu. Chcete-li
tedy určitý snímek smazat, musíte počkat, až jej přístroj zpracuje, pak
přepnout do náhledového modu a vyčkat, než se jej můžete zbavit. V režimu
rychlého snímání můžete pořídit najednou až pět obrázků, na jejich zapsání do
paměťové karty si však počkáte přibližně 25 sekund.
Možnosti automatického nastavení tvoří pět přednastavených scénických režimů,
ale Z2 nabízí pokročilejším uživatelům i čtveřici režimů manuálních. Hodnoty
clony a rychlost závěrky lze snadno měnit prostřednictvím logicky uspořádaných
ovládacích prvků. Správnou expozici pomáhá uživateli dotvořit histogram
zobrazovaný v reálném čase na displeji. Tuto funkci vídáme v poslední době u
digitálních fotoaparátů stále častěji, ale nutno přiznat, že to je pro většinu
uživatelů asi ta nejméně srozumitelná funkce.
Z testu kvality snímků vyšel Dimage Z2 se smíšenými výsledky. V testu focení s
bleskem si vedl výborně a produkoval snímky s přirozenou kvalitou barev,
věrnými tělovými tóny a celkově dobrou expozicí. Při pořizování statického
venkovního snímku však Z2 disponoval vybledlými barvami, obraz nebyl nijak
ostrý a některé detaily byly rozmazané.
Hodnocení: S ohledem na cenu 16 490 Kč disponuje Dimage Z2 množstvím zajímavých
funkcí a celkově produkuje hezké snímky. To nejlepší z něj však dostanete až po
ovládnutí manuálního nastavení aparátu.

Nikon Coolpix 3200
3,2megapixelový Nikon Coolpix 3200 je kompaktní a lehký (váží pouze 190 gramů)
a je velmi dobře stavěný na amatérské fotografování typu "namiř a stiskni".
Dobře se drží v ruce a ovládací prvky jsou přehledné a lze jimi manipulovat i
jednou rukou. Velmi snadné je například ovládání přesně pracujícího
trojnásobného optického zoomu.
Na nabídkový systém Coolpixu 3200 je třeba si chvilku zvykat. Nabídky menu
nejsou sice přehnaně hluboké, ale přece jen jsme měli pocit, že skrolování jsme
si užili až moc, a to hlavně proto, že se na každé stránce objevují pouze tři
řádky. Malý 1,6palcový LCD displej není za slunečného počasí příliš čitelný.
Lze sice snížit jeho jas, ale na úkor barev.
V rámci plně automatického nastavení nabízí Coolpix 3200 celých 15 scénických
režimů, jejichž škála pokrývá situace od západu slunce přes speciální nastavení
pro focení ohňostrojů až po systém panoramatického skládání obrázků. Očekáváte-
li však od tohoto fotoaparátu nějaké vymoženosti manuálního ovládání (jako
například ovládání priority clony či závěrky), budete se muset poohlédnout po
jiném modelu.
Unikátním a v tomto testu ojedinělým prvkem je režim "Best Shoot Selector". V
tomto režimu je po namáčknutí spouště sejmuto najednou deset snímků, z nichž si
fotoaparát sám zvolí ten nejostřejší, který zapíše na paměťovou kartu. Díky
tomu můžete získat lepší záběry například za zhoršených světelných podmínek,
kdy pomalý čas závěrky má (v s kombinaci přístrojem drženým v ruce) na svědomí
rozmazané snímky. Klasickým případem je focení v muzeích, kde je zakázáno
používat blesk.
Nikon Coolpix 3200 výborně obstál v našem testu statického portrétního snímku.
Nebyl sice tak ostrý, jako u fotoaparátů s větším rozlišením, ale byly jsme
svědky pozoruhodně přesné expozice a barevné věrnosti. Venkovní scéna již ale
nebyla tak působivá: expozice byla velmi dobrá, detaily ve stínech byly vcelku
ostré, ale nebe bylo skvrnité a barvy se jevily jako znatelně potlačené.
Hodnocení: Nikon Coolpix 3200 se snadno přenáší a používá a je výbornou volbou
pro uživatele, kteří nemají umělecké ambice, ale přesto požadují hezké a ostré
snímky.

Olympus C-460 Zoom
Olympus C-460 Zoom spadá cenově do stejné kategorie jako Nikon Coolpix 3200 a
Fujifilm FinePix A330, tedy mezi snadno ovladatelné, funkčně poněkud strohé a
levnější digitály. C-460 zapnete otevřením krytu čočky, počkáte, než vyjede
objektiv s trojnásobným optickým zoomem a můžete fotit. Pokud si však
nedokoupíte paměťové médium s vyšší kapacitou, nenafotíte snímků mnoho. Při
nejlepší kvalitě zvládne tento čtyřmegapixelový fotoaparát uložit do přibalené
16MB XD karty přibližně pět až šest obrázků.
Ovládací prvky nejběžnějších funkcí C-460 jsou umístěny v dobrém dosahu.
Složitější vlastnosti aparátu jsou umístěny podle našeho názoru v přehledném
systému menu a snadno se jimi prochází. Z kotouče umístěného na náhledovém
displeji můžete zvolit jeden z pěti přednastavených scénických režimů. Tento
grafický prvek imituje otočné kolečko známé z většiny ostatních přístrojů.
Poněkud nepříjemné však je, že než jsme se rozhodli, který scénický režim
zvolíme, displej často zhasl.
Další nepříjemností je krátká doba pro okamžité prohlédnutí právě pořízeného
snímku. Pokud se vám pořízený obrázek nezamlouvá, nezbude vám nic jiného, než
přepnout do modu prohlížení a smazat jej pomocí menu. Pro přepnutí do tohoto
režimu, nalezení možností mazání a opětovné snímání musíte projít sérii šesti
úkonů. Mažete-li snímků více, je pro každý z nich třeba provést čtyři úkony.
Ovladač zoomu je řešen podivně tvarovanou kolébkou umístěnou přímo vedle
spouště. Přesunout na ní během snímání prst je téměř bolestivá záležitost.
Chytíte-li aparát pravou rukou, není tak těžké omylem uzavřít kryt objektivu a
tím přístroj vypnout. LCD displej má úhlopříčku 1,8 palce, ale ve slunečním
svitu není příliš čitelný.
Kvalita snímků se v testu projevila jako průměrná. Venkovní snímky vykazovaly
realistické barvy a dostatek detailů ve stinných oblastech scény. Barevná
přesnost a tělové tóny se při portrétní fotografii jevily jako průměrně dobré.
Focení s bleskem vyprodukovalo poněkud přeexponovaný snímek, který umocňoval
tělové barvy modelu.
Naše největší výtka směřuje k životnosti baterií, která byla u testovaných
zařízení nejnižší. Při provozu na dva AA akumulátory přístroj dokázal
zaznamenat pouze 127 snímků, což představuje přibližně hodinový nepřetržitý
provoz. To je sotva polovina času a snímků, než kolik jich zvládnou jeho dnešní
konkurenti v testu.
Hodnocení: Schopný a poměrně levný přístroj, který ale vykazuje několik
uživatelských nedostatků. Slabá výdrž baterií z něj dělá přístroj určený pro
uživatele, kteří fotí jen občas a nepořizují více snímků najednou.

Panasonic Lumix DMC-FZ10
Čtyřmegapixelový Panasonic Lumix DMC-FZ10 je se svojí cenou 22 990 Kč
nejdražším digitálním fotoaparátem v našem testu (uvádíme zde oficiální ceny
dané výrobcem, ale v internetových obchodech lze jednotlivé aparáty sehnat i
levněji), ale za své peníze toho získáte víc než dost. Počínaje velmi dobrou
nabídkou řady pokročilých funkcí až po úžasně výkonný objektiv Leica s
12násobným optickým zoomem a vestavěným optickým stabilizátorem. Kovové
slitinové tělo tohoto Lumixu je lehčí než se na první pohled zdá, a i když je v
porovnání s ostatními aparáty v našem testu poměrně velké, skvěle padne do ruky
a lze s ním fotit i jednou rukou.
I tak ale musíme k Lumixu vznést drobné výhrady, týkající se designu. Například
otočné kolečko volby scénických režimů obsahuje pouze jednu společnou položku
pro snímání s prioritou závěrky, clony i pro manuální nastavení. Mezi těmito
třemi mody pak musíte volit až v menu. Lumix je též osazen starším typem
kolébky pro připojení blesku s menšími možnostmi ovládání. Jinými slovy - s
externím bleskem nemůžete měřit skrze objektiv a je třeba jej nastavit ručně.
Panasonic DMC-FZ10 nabízí pět přednastavených scénických režimů, včetně jednoho
velmi specifického, v němž lze sledovat rychle se pohybující předměty
(například automobily) zaostřené na rozmazaném pozadí. Tuto funkci jsme
zkoušeli za jasného dne a byli jsme spíše zklamáni (i když příručka říká, že
pro tento mod není přímé světlo nejvhodnější). Lepšího výsledku jsme docílili s
nastavenou prioritou závěrky na pomalou rychlost.
Jakmile se seznámíte s tlačítkem expozice, můžete pomocí směrových tlačítek
nastavovat hodnoty clony i rychlost závěrky. Velice se nám líbil plynulý chod
ručního ostření, umístěného na objektivu.
Lumix DMC-FZ10 dosáhl v našem testu kvality snímků těch nejlepších hodnot. Na
fotografiích pořizovaných pomocí blesku jsme byli svědky věrných barev a
přirozených tělových tónů. Lumix se s přehledem vyrovnal pětimegapixelovým
přístrojům a produkoval přesné barvy a jemné detaily jak při interiérovém, tak
exteriérovém provozu.
Hodnocení: Nejlepší vlastností tohoto přístroje je jeho 12násobný optický zoom
se stabilizací obrazu, který z něj činí ideální levný fotoaparát pro sportovní
reportéry. Představuje ideální kompromis mezi levnými automaty a stále ještě
drahými digitálními SLR přístroji.

Sony Cybershot DSC-T1
Pětimegapixelový Sony Cybershot DSC-T1 je vývojářským zázrakem. Má velikost
balíčku karet a díky zaobleným rohům jej lze pohodlně nosit například v
kapsičce od košile. Objektiv s trojnásobným optickým zoomem je celý ukryt do
těla přístroje, takže po zapnutí z něj nic nevyjede. Pravděpodobně
nejatraktivnějším prvkem tohoto fotoaparátu je vynikající 2,5palcový LCD
displej. Aparát sice nemá oční hledáček, ale díky tomuto displeji to vůbec
nevadí - lze jím nejen výborně mířit, ale také pořízené snímky pohodlně
prohlížet.
K tomuto přístroji jsme měli dvě zásadní výhrady. První z nich se týká designu:
tělo přístroje je tak tenké, že nedokáže samostatně stát na podložce, takže
bude většinu času položen buď na zadní, nebo na přední část těla. Při položení
na předek hrozí riziko poškrábání skvěle provedeného kovového krytu optiky a
položíme-li jej na zadní část, ohrozíme tím povrch LCD displeje. Škoda, že Sony
v ceně nedodává nějaký obal, ten je třeba dokoupit za příplatek. Naší druhou
výtkou je cena - 18 490 Kč je (i na Sony) za kompaktní fotoaparát velmi vysoká
částka.
LCD displej zabírá více než dvě třetiny zadní plochy přístroje, ale v Sony
dokázali zbytek místa zaplnit šikovně umístěnými ovládacími prvky. Zbylo
dokonce i místo na opření palce, i když se pod ním nachází výstup z
reproduktoru.
Co se týče kvality snímků, test ukázal jistou nevyváženost tohoto přístroje. V
ostrosti a detailech byl výborný a při portrétní fotografii a venkovním focení
nadprůměrný. V prostředí s omezenými světelnými podmínkami se však projeví
nedostatky způsobené omezenou clonou čočky. Při práci s bleskem byly výsledky
lehce podprůměrné. Pohrajete-li si však s ručním nastavením bílé a s volbou
správného modu blesku, můžete i s tímto aparátem vykouzlit uspokojivé snímky.
Hodnocení: Pokud vám nezáleží na penězích, je Sony DSC-T1 lákavou volbou. Do
miniaturního těla se vešel dostatek funkcí a 2,5palcový LCD displej vám budou
majitelé většiny ostatních fotoaparátů určitě závidět. Snímky z něj nejsou
navíc nikterak špatné.

Aby vám nedošla šťáva
Pro tento test jsme trochu pozměnili proceduru, kterou zkoumáme životnost
baterií a energetickou náročnost digitálního fotoaparátu. Kromě snímání desítek
fotografií s vypnutým a zapnutým bleskem jsme přidali i manipulaci s optickým
zoomem a vypínání a zapínání přístroje. Zoomování a časté vypínání a zapínání
přístroje je totiž velmi energeticky náročné. Na první pozici se dostal Kodak
EasyShare DX7630, který je vybaven nabíjecím lithiumiontovým akumulátorem, když
dokázal pracovat přes tři hodiny a mezitím zaznamenal 355 snímků. Nejrychleji
naopak skončil Olympus D-580 Zoom, kterému došly síly po hodině testu a stihnul
pořídit pouze 127 snímků. Podrobnější přehled výdrže jednotlivých modelů
najdete v tabulce.
Digitální aparáty v našem testu používaly buď nabíjecí lithiumiontové
akumulátory, nebo sadu AA baterií. Obě řešení mají své výhody i nevýhody.
Výhodou klasických tužkových akumulátorů je fakt, že je lze zakoupit téměř
všude. Většinou však vydrží méně než proprietární lithiumiontové akumulátory.
Na rozdíl od tužkových akumulátorů, kterých můžete mít v batohu spoustu, je
nevýhodou speciálních akumulátorů právě jejich vzájemná nekompatibilita.
Uživatel se musí buď spokojit s maximálně tříhodinovým nepřetržitým provozem na
jednu baterii, nebo si musí přikoupit další akumulátor, který je však o poznání
dražší než sada tužkových baterií. Je ale pravda, že málokdo dokáže neustále
tři hodiny fotit, takže lithiumiontové akumulátory většinou vydrží alespoň
jeden den. V noci je třeba je nabít, což znamená buď nutnost dostupnosti
elektrické zásuvky, nebo alespoň nabíjecí adaptér do zapalovačového konektoru
automobilu.

Akční scény: Jak snížit prodlevu spouště
Focení v cizích městech může během letní dovolené představovat zajímavou výzvu.
V krátkém časovém úseku se vám nabídnou zajímavé artefakty i scény, počínaje
nevšední poštovní schránkou či telefonní budkou, přes exotickou architekturu až
třeba po záběry uhánějících rikš či dvoupatrových autobusů.
Sníte-li ale o pořízení nejzajímavějšího snímku vašeho života, musíte být ve
střehu. Pokud si nejste jistí, že nebudete muset často a rychle střídat
přednastavené scénické režimy, uvažujte o investici do fotoaparátu, který
dovoluje nastavit expozici rychlostí závěrky (v našem přehledu je to například
Konica Minolta Dimage Z2). Ponecháte-li přístroj neustále nastaven na
preferenci závěrky, můžete měnit její rychlost během zlomku sekundy. Některé
aparáty (jako například Canon PowerShot S1 IS) vám umožní ukládat oblíbená
nastavení expozice a velmi rychle je z paměti opět vyvolávat. Jestliže se na
cestách zabýváte fotografováním akčních scén a záběrů, doporučujeme vám co
nejvíce snížit prodlevu spouště, jíž jsou právě digitální aparáty nechvalně
proslulé. Rychlost přístroje zvýšíte například tak, že vypnete automatickou
korekci bílé barvy a pro danou situaci (a pro dané světelné podmínky) ji
nastavíte pro všechny snímky ručně. Nejjednodušším a nejefektivnějším způsobem
ale zůstává tzv. "předostření" scény, tedy namáčknutí spouště do poloviny již
před sejmutím obrázku. Prodlevu spouště rovněž sníží manuální nastavení
expozice.

Kvalita obrazu - mnoho možností
V rámci testování kvality snímků jsme použili řadu venkovních i vnitřních scén,
a to jak při normálním osvětlení, tak s použitím blesku. U každého přístroje
jsme zkoumali ostrost, barevnou přesnost a expozici snímků. Z pořízené kolekce
jsme vybrali několik reprezentativních snímků, které nejlépe doloží jejich
rozdílnou kvalitu.
Při focení s bleskem měl vůbec největší problémy přístroj Pentax Optio S4i
(jenž se nakonec nedostal do nejlepší desítky, kterou zde dnes představujeme),
nezvládl podání tělových tónů: jeho snímek figuríny vykazuje popelavé tóny a
příliš tmavé barvy. Nejlépe si naopak s touto scénou poradil fotoaparát Canon
PowerShot S500, jehož tělovým barvám nelze nic vytknout a který také správně
zachytil pestré barvy na košili naší testovací figuríny.
Focení venkovních scén může odhalit jiné problémy, s nimiž se ideální
fotoaparát musí umět vyrovnat. Jsou to především otázky týkající se kontrastu a
čistoty barev (nejvíce viditelné na modrém nebi). Konica Minolta Dimage Z2
vyprodukovala přeexponovaný snímek, který sice vytáhl detaily ze stinných
ploch, ale na druhou stranu zcela zkreslil a pozměnil barvu oblohy. Fotografie
pořízená Panasonicem Lumix DMC-FZ10 naopak vykazuje přesné podání barev oblohy
a zachování ostrých linek.

Dejte si na svůj fotoaparát pozor!
Na cestách se k fotoaparátu chovejte jako ke členu rodiny. Například při
cestách letadlem jej nenechávejte v batohu určeném pro přepravu v zavazadlovém
prostoru. I odbavené zavazadlo totiž může být bez vaší přítomnosti otevřeno a
při opatrnosti letištních dělníků bývá často poškozeno. Vezmete-li aparát do
kabiny a uložíte-li jej do prostoru nad hlavami pasažérů, obložte jej měkčími
zavazadly a dejte pozor, aby nevypadl ven.
Jestliže váš fotoaparát nevypadá na první pohled tak, že s vámi několikrát
prošel džunglí, doporučujeme vzít si s sebou dokumenty prokazující, že jste
jeho plnoprávným majitelem. Můžete se tak vyhnout nepříjemnému obvinění z
pašování neprocleného přístroje nebo z jeho odcizení.
V některých koutech světa je oblíbeným koníčkem domorodců vykrádání pronajatých
automobilů, takže i když schováte fotoaparát do kufru, můžete o něj snadno
přijít. Nejlepší rada tedy zní: noste jej při sobě, nepouštějte jej z ruky a
nenechte se fotit od cizích lidí, zvláště pokud působí dojmem, že umí rychle
utíkat.