Právě jste si koupili nový počítač. Když jej spustíte, vcelku logicky očekáváte, že bude pracovat svižně, s prakticky nulovou odezvou. Namísto toho cítíte hned napoprvé zklamání, když se váš nový stroj hned napoprvé dost "zadýchá" a pracuje tak nějak těžkopádně. A nedivte se: jak se má takový nový počítač vypořádat s tou ohromnou hromadou balastu, který obvykle výrobci instalují na nové počítače? V tomto seriálu vám poradíme, jak na to, abyste tuto operaci úspěšně absolvovali a aby vás to přitom moc nebolelo.
Zneužití funkcí pro částečné obnovení a obnovení do výchozího nastavení
Když byla Windows 8 uvedena trh, řada uživatelů velmi brzy zjistila, že mohou z nového počítače zlikvidovat pomocí funkce pro částečné či úplné obnovení počítače. Tyto možnosti obnovení vrací operační systém Windows do původního stavu – v podstatě se jedná o velmi jednoduchý způsob, jakým přeinstalovat Windows.
Funkce částečného ani úplného obnovení operačního systému ale bohužel bloatware z vašeho počítače s největší pravděpodobností z nových počítačů neodstraní. Výrobci počítačů si velmi záhy uvědomili, že pro ně není žádným problémem vytvoření vlastních obrazů pro obnovu, do nichž bloatware integrují – pokus o obnovu operačního systému z této zálohy pak ve výsledku skončí opět s počítačem plným bloatwaru. Firma Microsoft navíc výrobcům počítačů v přidávání bloatwaru do svých obrazů pro obnovení systému nijak nebrání.
Samozřejmě ani vám nikdo nebrání v tom, abyste si vytvořili svůj vlastní obraz pro obnovu operačního systému. Když si tedy koupíte nový počítač, v první řadě odstraňte všechen bloatware a potom si vytvořte vlastní obraz operačního systému pro obnovu. Pokud pak budete někdy v budoucnu potřebovat částečně nebo úplně obnovit svůj operační systém, použijete vlastní obraz systému a výsledkem bude operační systém Windows bez bloatwaru.