Zmatená hlášení Windows

1. 2. 2005

Sdílet

Windows mají prakticky pro každé klepnutí myší připraveno minimálně jednodialogové okno nebo alespoň nějakou formu bublinové nápovědy. Záměr je to bezesporu chvályhodný, ovšem po...
Windows mají prakticky pro každé klepnutí myší připraveno minimálně jedno
dialogové okno nebo alespoň nějakou formu bublinové nápovědy. Záměr je to
bezesporu chvályhodný, ovšem pouze tehdy, pokud vysvětlení, které je v takovém
dialogu uvedeno, nám pomůže k pochopení nefunkčnosti té či oné služby nebo
aplikace. V tomto článku jsme shromáždili celou řadu podobných hlášení, abychom
vám především objasnili, co se vlastně ve Windows v takových případech skutečně
děje. A v neposlední řadě vás také chceme trochu pobavit těmi nejpodivnějšími a
nejkurióznějšími chybovými hlášeními či chybami, jež se v nejnovějších verzích
Windows vyskytují. Nepochybujeme, že při čtení článku sami rozluštíte nejednu
záhadu, která vám ve Windows vrtala hlavou. Stejně tak se domníváme, že vám
řada informací v tomto článku možná ušetří spoustu času, jež byste trávili
dlouhým přemýšlením nad chybami, které zdánlivě udělal uživatel, ale které jsou
ve skutečnosti způsobeny systémem.
Ovšem zdaleka to nejsou pouze obskurní dialogová okna či hlášení, která nás
udivila. V mnoha případech se ukazuje i podivuhodně laxní přístup vývojářů v
poměrně důležitých maličkostech, například když se Správce úloh při zobrazování
vytížení procesoru neustále ve svých údajích o několik procent mýlí.
Když však Průzkumník zobrazuje názvy souborů všelijak jinak, než má, pak každá
legrace končí. Bez dalších utilit nebo náhražek Průzkumníka pracujících na
příkazovém řádku se nikdy nedozvíte o souborech na vašem pevném disku přesné a
úplné informace.
Mnohá hlášení Windows jsou tak kuriózní, že když se objeví na monitoru, vedou k
tomu, že jsou naprosto ignorována, a to zvláště v případech, kdy nejsou na
první pohled srozumitelná. Každý uživatel je tak okamžitě odklepne, aniž by si
je přečetl. Je nasnadě, že taková hlášení určitě pomohla mnoha virům a červům
při jejich šíření v nemálo počítačích.

1.Windows odmítají naformátovat disk systémem souborů FAT32
Windows hlásí: Svazek je pro formátování typu FAT32 příliš velký. Podobné
hlášení se objeví, pokud zkusíte ve Windows 2000 nebo XP naformátovat disk
větší než 32 GB v systému souborů FAT32. Windows XP jsou dokonce ještě o něco
důslednější, možnost formátování typu FAT32 ani v grafickém rozhraní, ani přes
aplikaci Správa disků vůbec nenabídnou. Toto hlášení se ve Windows XP objeví
pouze při zadání příkazu na příkazovém řádku nebo v konzole pro zotavení po
zadání příkazu:
format /fs:fat32
Windows 2000 nabízejí možnost formátování ve FAT32 v grafickém rozhraní, ale
při pokusu o formátování disku většího než 32 GB se stejně objeví hlášení Disk
je příliš velký. Obzvláště k zlosti je takový dialog, pokud zapomenete při
formátování zatrhnout položku Rychlé formátování nebo když stejnou akci
provádíte na příkazovém řádku a zapomenete na parametr /Q. Pak můžete na
výsledek formátování čekat klidně i hodinu. Když po dlouhém čekání vidíte, že
se formátování konečně blíží k závěru, a najednou se objeví výše zmiňované
hlášení pak to rozhodně člověka nepotěší.
Vysvětlení: Odmítnutí naformátovat velké disky ve formátu FAT32 ve Windows
2000/XP není dáno samotným typem formátu. Souborový systém tohoto typu
teoreticky podporuje pevné disky až do velikosti 2 TB (2 048 GB). Kromě toho
zjistíte, že u jiných operačních systémů, například u starších verzí Windows,
můžete pracovat s disky ve formátu FAT32 bez problémů i tehdy, když jejich
velikost daleko překračuje hodnotu 32 GB.
Výmluva, že je disk příliš velký, je tudíž jednoznačně chybná a jediným jejím
účelem je přinutit uživatele, aby pro disky větší než z nějakého důvodu
stanovená kapacita 32 GB použil systém souborů NTFS. Souborový systém NTFS má
oproti FAT32 spoustu nepopiratelných výhod, ale na druhou stranu má jednu
velkou nevýhodu: externí USB pevné disky se dají využívat pro čtení a zápis dat
pouze na takových počítačích, na nichž jsou nainstalována Windows NT, 2000 či
XP.

2.Chybová hlášení při kopírování příliš velkých souborů
Windows tvrdí, že při kopírování souboru nějaký parametr nesouhlasí. Kvůli němu
se soubor nemůže vytvořit, popřípadě nahradit. Ale jaký parametr vlastně chybí?
Vždyť jste původně chtěli jen pomocí drag&drop soubor zkopírovat na jiný disk a
doposud jste neměli pocit, že by bylo potřeba zadávat nějaký parametr.
Vysvětlení: Toto hlášení se objeví v okamžiku, kdy chcete kopírovat nějaký
soubor na diskový oddíl se systémem souborů FAT32, který je větší než 2 GB -
např. nějaký film. Přitom nehraje žádnou roli, kolik je na disku volného místa
- příčinou chyby je samotné omezení souborového systému FAT32 v systémech
Windows do verze Windows XP se Service Packem 1. Chybové hlášení vypovídá o
skutečné příčině jen velmi málo, tady si Windows jednoduše trochu vymýšlejí a
působí tak zmatky. Toto omezení odstraňuje Service Pack 2 pro Windows XP.

3.Přípony se zvláštními privilegii: Windows tají úplné názvy souborů
Windows nabízejí v menu Nástroje/Možnosti složky (ve Windows 98 Zobrazit
/Možnosti složky) na záložce Zobrazení položku Skrýt příponu souborů známých
typů. Pokud je tato možnost deaktivována, měla by Windows logicky zobrazit
přípony u všech souborů. Naprostou většinu přípon Průzkumník skutečně zobrazí,
ale u poměrně mnoha registrovaných typů souborů zůstávají jejich přípony nadále
skryty.
Vysvětlení: Windows si v tomto případě nechávají otevřená jakási zadní vrátka.
Některé přípony souborů se totiž zobrazí pouze tehdy, když upravíte některé
položky v registru, konkrétně v klíči Hkey_Classes_Root. Každý registrovaný typ
souboru zde má svůj vlastní podklíč a u některých (a není jich málo), například
Internet
Shortcut, DocShortcut, LnkFile či SHCmdFile naleznete hodnotu NeverShowExt.
Pomoc je v tomto případě poměrně jednoduchá: stačí u všech typů souborů, u
nichž chcete mít příponu zobrazenou, výše zmíněnou hodnotu smazat. Z důvodů
spíše kosmetických tento krok nedoporučujeme třeba u souborů typu LnkFile v
tomto případě by totiž všichni zástupci programů na pracovní ploše, v nabídce
Start či jinde měli u svého názvu příponu LNK.

4.Složka Shell: co se za ní skutečně skrývá
Windows u některých systémových složek ukazují, co chtějí a nikoli, co by na
základě našich nastavení ukazovat měla. Zářnými příklady jsou kupříkladu Koš,
dále složky Temporary Internet Files či složka Fonts. Obecně vzato jsou tyto
složky a jejich nastavení upraveny tak, aby sloužily hlavně uživateli, protože
za normálních okolností by například nemělo být možné umisťovat do Koše soubory
se stejným názvem, ale s různou dobou vzniku, a stejně tak by nemělo být možné
zobrazit odstraněné soubory z různých složek a disků v jednom okně. Na druhé
straně se systém chová tak, jako kdyby jej obsluhoval nesvéprávný člověk. Ukáže
se to např. tehdy, když chcete smazat spousty souborů (včetně INDEX.
DAT), v nichž jsou zaznamenány všechny údaje o vašem surfování na internetu.
Vysvětlení: Windows se v registru na základě rozšíření typu Shell dozvídají,
jak mají zobrazovat obsah výše zmiňovaných speciálních složek a jak je případně
chránit před neoprávněným přístupem. Jako signál, že chcete takové rozšíření
Shell využít, slouží mimo jiné soubor DESKTOP.INI, který má pro každou složku
vytvořeno svoje Class ID, na něž odkazuje. Jediná cesta, jak se těmto
mechanismům zabudovaným v Průzkumníku vyhnout, vede přes příkazový řádek. Jako
příklad uvádíme následující dva tipy:
Odstranění souboru INDEX.DAT umístěného ve složce Temporary Internet Files:
Tento soubor obsahující záznamy o vašem pohybu na internetu slouží zejména
tomu, aby se urychlil přístup do cache paměti prohlížeče. Pokud by ale skutečně
sloužil pouze k tomuto účelu, musel by se při mazání cache paměti (v menu
Nástroje/Možnosti internetu/tlačítko Odstranit soubory na záložce Obecné v
Internet Exploreru) smazat také, protože pak vlastně odkazuje na soubory, které
již neexistují. Tento soubor s protokolem však nezmizí. Již několikrát se
objevilo podezření, že Microsoft tento supersoubor ponechává ve složce proto,
aby zjistil, kde uživatelé surfují, ovšem takové podezření nikdy nebylo
potvrzeno. Soubor pak můžete smazat příkazem del index.dat na příkazovém řádku,
a to až tehdy, když za prvé uzavřete internetový prohlížeč a za druhé ukončíte
program EXPLORER.EXE. Poslední úkol provedete nejsnáze pomocí Správce úloh,
popřípadě pomocí německé utility KILL.
EXE, kterou naleznete na našem CD. Potřebný příkaz zní:
kill /f explorer.exe
V opačném případě se objeví hlášení, že Index nelze odstranit. Když se vám
podaří soubor INDEX.DAT smazat, pak se v okamžiku, kdy spustíte Internet
Explorer a začnete surfovat po internetu, znovu vytvoří.

Koš ve Windows 2000/XP jako složka: Složka \Recycled obsahuje pro každý účet
uživatele svoji vlastní podsložku. Smazané soubory se zde objevují pod jmény
podle vzorce D

<číslo>.

- například DC22.JPG pro nějaký
obrázek na disku C:. Soubor INFO2 pak informuje Koš o jeho skutečném názvu a do
které složky původně patřil. Všechno ve složkách \Recycled\,
co není vytvořeno podle vzorce D

<číslo>, Koš ignoruje, a to
nejen při zobrazení obsahu Koše, nýbrž i při požadavku na jeho vysypání. Na
druhou stranu lze všechny objekty umístěné v Koši a pojmenované podle výše
uvedeného vzorce smazat i tehdy, pokud na ně neexistuje odpovídající odkaz v
souboru INFO2.

5.I když je nastaveno zobrazení všech souborů a složek, nejsou vidět všechny
soubory
Windows lživě tvrdí, že si uživatel může nechat zobrazit všechny soubory a
složky nacházející se v počítači. Konkrétně se tato volba nastaví v Průzkumníku
v menu Nástroje/Možnosti, a to na záložce Zobrazení. Pro vás jako pro zkušeného
uživatele je skrývání některých důležitých souborů zbytečné - jste profesionál
a sám si chcete řídit vše, co v systému existuje a probíhá.
Vysvětlení: V souborovém systému FAT32 má systém jen velmi málo možností, jak
trvale odblokovat všechny skryté soubory. K dispozici jsou atributy souborů
"systémový" a "skrytý", které však každý uživatel může nastavit nebo odstranit
podle svého. Proto je u souborových systémů FAT díky těmto atributům funkce
skrývání souborů jednoznačně průkazná.
Pouze v některých složkách shellu (rozhraní operačního systému) s vlastními
Class-ID jsou minimálně v Průzkumníku skryty objekty, u nichž si evidentně
Microsoft nepřeje, aby uživatel o jejich existenci věděl. V souborovém systému
NTFS je například ovladač NTFS.SYS, který se stará o to, aby nebyly vidět
metasoubory, v nichž je uloženo nastavení jednotlivých prvků grafického
rozhraní - jedná se o soubory s informacemi o jiných souborech - kupříkladu
$Mft (Master File Table v kořenovém adresáři systémového disku), $Logfile či
$Attrdef s atributy souborů. Skutečnou lahůdkou pak jsou tzv. Streams, pomocí
nichž se dají soubory skrývat do ostatních souborů. Představu o jejich
možnostech si můžete udělat tím, že spustíte Poznámkový blok pomocí
následujícího příkazu:
notepad test.txt:s1.txt
Napište do vytvořeného souboru libovolný text. Tímto postupem jste do streamu
S1.TXT uložili soubor TEST.TXT. Pokud se pokusíte znovu otevřít soubor
TEST.TXT, zjistíte, že je prázdný. Jeho obsah uvidíte pouze tehdy, když zadáte
výše uvedený příkaz - tedy pouze tehdy, pokud znáte utajené jméno streamu (v
našem případě S1.TXT). Jeden soubor pak může takových skrytých streamů
obsahovat libovolné množství.
Kuriozita u všech verzí Windows: Žádné z nastavení Průzkumníka se netýká
nabídky Start - ednoduše se v ní nezobrazují žádné skryté soubory. Teoreticky
by měla nabídka Start obsahovat všechny soubory a složky, které se ve složce
odpovídající nabídce Start vyskytují. Ve Windows 98/ME se jedná o složku
Nabídka Start, která se nachází ve složce Windows, popřípadě ještě ve složce
Profile. Ve Windows 2000/XP se tato složka vyskytuje ve složce s nastavením
každého uživatelského účtu, a to v %Userprofile%\nabídka Start. Pokud chcete
vidět, co tato složka skutečně obsahuje, klepněte na nabídku Start pravým
tlačítkem myši a z kontextového menu zvolte příkaz Prozkoumat, čímž otevřete
nabídku Start v okně Průzkumníka. Windows 2000/XP rovněž na stejném místě
nabízejí možnost Prozkoumat nabídku profilu All Users, která vás přesune do
složky All Users\Nabídka Start.
Svérázné chování nabídky Start má jeden praktický vedlejší efekt. Můžete si zde
totiž vytvořit libovolného zástupce a přiřadit pro jeho spuštění klávesovou
zkratku. Když mu nyní nastavíte atribut "skrytý", pak jej nikdo v nabídce Start
neuvidí, ale klávesová zkratka, kterou jste mu přiřadili, zůstane funkční.

6.Koš: Chyba při odstraňování souboru na připojených diskových oddílech
Koš ve Windows odmítá v souborovém systému NTFS odstranit složku. Zdůvodňuje to
hlášením typickým už pro Windows 2000: Soubor nelze odstranit: přístup byl
odepřen. Ověřte, zda disk není zaplněn nebo chráněn proti přepsání a zda soubor
není právě používán. Toto hlášení je ale očividně mimo. A kontrola přístupových
práv na NTFS ukazuje, že právo k odstranění tohoto souboru máme.
Vysvětlení: Koš se zde uchyluje ke lži vysloveně z nouze, protože si prostě
neví rady. NTFS má už od časů Windows 2000 v aplikaci Správa disků možnost
kompletního připojení dalšího disku jako složky, a to hlavně z důvodu
přehlednosti. Takže např. disk D: se pak jeví jako složka C:\Data.
Této možnosti však vůbec není přizpůsoben program Koš - ten se stále orientuje
na práci s diskovými oddíly - připojené disky jsou pro něj stále jen obyčejné
složky. Podle toho, zda se při mazání jedná o podsložku nebo o soubor, reagují
odlišně, ale v obou případech chybně. Soubory při mazání Koš přesune do složky
\Recycled, ale na špatném disku, což může u velkých souborů trvat delší dobu.
To samé pak platí při obnově souboru.
Při mazání složek se projeví zcela logicky problém: Koš odmítá data fyzicky
umístěná na jiném diskovém oddílu vyhodit do jiného diskového oddílu, a proto
vydá popisované chybové hlášení.
Samozřejmě je možné odstranit nepotřebná data i v takové situaci - ovšem pouze
bez předchozího vyhození do Koše. Proto použijte klávesovou zkratku
. Problémy se zmateným Košem rovněž nenastávají při mazání na
příkazovém řádku. Prostřednictvím příkazů del či rd odstraníte soubory nebo
adresáře bez chybových hlášení.

7.Rozbor složky Po spuštění: Windows se jen zřídka spouštějí úplně sama
Windows v on-line nápovědě slibují, že prostřednictvím MSCONFIG.EXE jako
jednoduché pomůcky pro nastavení či změny konfigurace Windows si budete moci
systém snadno nastavit podle svého, přičemž pomůcka bude obsahovat i možnost
nastavení spouštění programů ve složce Po spuštění či v registru. Ve
skutečnosti nechává tato utilita pro Windows ME a XP důležité možnosti
spouštění Windows bez povšimnutí.
Vysvětlení: Utilita Msconfig sice analyzuje položky v poměrně známém klíči
registru Hkey_Local_Machine\Software\Microsoft\Windows\CurrentVersion\Run, ale
již si nevšímá jeho nedokumentovaného rozšíření. Jak ve Windows ME, tak i ve
Windows 2000 je totiž možné v libovolném dalším podklíči jakéhokoliv jména
zadat další programy, které se budou při startu Windows spouštět.
Ve Windows 2000 a XP existuje ještě další nikde nedokumentovaná možnost pro
spouštění trojských koní a ostatních nevyžádaných programů, kterou Msconfig
totálně ignoruje: v klíči registru
Hkey_Local_Machine\Software\Microsoft\WindowNT\CurrentVersion\Winlog-on se
nachází řetězec Userinit se standardní hodnotou
C:\Windows\system32\userinit.exe. Program userinit.exe slouží jen k tomu, aby
spustil rozhraní systému (shell), standardně představované programem
explorer.exe, načetl všechny údaje z výše zmíněného klíče a konečně spustil
všechny tam uvedené programy. Za slovem userinit.exe se totiž může napsat čárka
a za ní může následovat název jednoho či více programů, opět oddělených
čárkami, které se mají při každém přihlášení se do systému spustit.
Konečně v Průzkumníku existuje ještě jedno nastavení, které nelze nástrojem
msconfig.exe nijak ovlivnit. Kdo v menu Nástroje/Možnosti složky na kartě
Zobrazení povolí možnost Obnovit předchozí složky při přihlášení, se nesmí
následně divit, když se mu po přihlášení otevře několik oken se složkami.

8.Ovládací panely: divoké hodnoty a prazvláštní statistiky
Windows vzbuzují dojem, že se až příliš dobře vyznají ve sledování intenzity
používání programů nainstalovaných na počítači. V Ovládacích panelech naleznete
při poklepání na ikonu Přidat nebo odebrat programy poměrně podrobný protokol.
Ke každé aplikaci Windows vypisují data o místě, které na disku zabírá a stejně
tak, jak často je používána a kdy byla použita naposledy.
Že ale i Windows mohou zapomínat, o tom se přesvědčíte, pokud u libovolného
programu v seznamu klepnete na číselný údaj o velikosti, kterou program údajně
na disku zabírá. Dozvíte se, že jde pouze o odhadovanou hodnotu, která může být
chybná. Co se týče intenzity využívání a data posledního spuštění programu,
situace není o mnoho lepší. Datum v poli Naposledy použito leží často v dávné
minulosti, i když si přesně vzpomínáte, že jste právě tuto aplikaci před
několika dny pouštěli.
Vysvětlení: Hodnoty uváděné na těchto místech se mohou od reality skutečně do
velké míry lišit, zvláště když aplet Ovládacích panelů, jenž má taková data
sbírat, nemá o nějakém programu spolehlivé informace. Vlastně by to mělo být
úkolem instalačního programu, který by měl o instalované aplikaci poskytnout
informace přes odpovídající údaje v registru. Jestliže tato data chybí, pak
Windows zkouší jinou metodu. Obstarají si název programu z registru z klíče
Hkey_Local_Machine\Software\Microsoft\Windows\CurrentVersion\Uninstall. S touto
informací se pak aplet obrátí do nabídky Start. Nabídka Start teoreticky ví,
kdy uživatel naposledy spouštěl zástupce se jménem daného programu a jak často
- to vše samozřejmě za předpokladu, že zástupce s podobným jménem existuje. V
opačném případě nebo v případě, že aplikaci spouštíte jinak než přes nabídku
Start, dosadí Ovládací panely jako údaj o posledním použití dosadí datum
instalace do systému.
Výpočet množství místa obsazeného libovolným programem je poměrně neprůhledný:
údajných 1,37 MB pro aplikaci Power DVD, které byly zjištěny na našem
testovacím počítači, jsou někde mezi velikostí EXE souboru (380 KB) a velikostí
celé složky programu (10 MB). Tady stačí pouhá záměna dvou stejných jmen k
tomu, aby si Windows doslova vycucala z prstu hodnoty, které je zrovna napadnou.

9.Příkazový řádek: bez podpory ANSI formátu
Windows tvrdí, že příkazový řádek s parametrem /a způsobí, že výstup vnitřních
příkazů do roury nebo do souboru bude v kódu ANSI. Tolik rychlá nápověda,
kterou získáte po zadání příkazu cmd /?. Kdyby to byla pravda, vůbec by to
nebylo k zahození - kupříkladu při vytváření seznamů souborů by konečně zmizel
problém s českou diakritikou. Ve skutečnosti ovšem příkazový řádek při zadání
příkazu CMD.EXE i při použití parametru /a vytvoří výstup ve formátu ASCII.
Česká diakritika tak má zase smůlu, neboť řada znaků není zobrazena korektně.
Vysvětlení: Formát ANSI by byl důležitý zejména pro vytváření seznamů souborů,
a to proto, že by bylo možné je dále filtrovat nebo třeba vytisknout. Ostatně
dodnes neexistuje žádná srovnatelně rychlá alternativa k příkazu dir, jenž nám
rychle zobrazí seznam souborů v zadané složce. V případě příkazu dir se jedná o
interní příkaz operačního systému, který je pro výpis informací do souboru
možné použít se znakem >, za nějž napíšete název souboru, do něhož se má výpis
uložit. Přesto CMD.EXE vytváří po svém spuštění s parametrem /a jako cmd /a
nebo po přímém spuštění cmd /a /c dir pouze výstup ve formátu ASCII. Poznáte to
ostatně velmi snadno, pokud výstupní soubor otevřete například v Poznámkovém
bloku, kde jsou všechny znaky s českou diakritikou zobrazeny chybně a jsou
tudíž pro další použití nevhodné.
Pokud se jedná pouze o tisk seznamu souborů, pomůžete si u příkazu cmd
přepínačem /u. Formát Unicode se chová s příkazovým řádkem skutečně korektně,
ovšem pouze pokud je přepínač /u zadán jako první v pořadí. Vytvořený soubor se
správnou diakritikou pak můžete otevřít a vytisknout jak v Poznámkovém bloku,
tak v Internet Exploreru.

10.Pomocí příkazu Start není vždy možné nastavit prioritu
Windows tvrdí, že prostřednictvím interního příkazu start v příkazovém řádku je
možné aplikace spouštět přímo s vámi zadanou prioritou (viz příkaz start /? v
příkazovém řádku). Při spouštění programu je pak možné volit mezi stupni
priority Low, Belownormal, Normal, Abovenormal, High a Realtime. Praxe je však
bohužel jiná, jelikož obecně vzato to takto jednoduché není. Můžete se o tom
přesvědčit například zadáním příkazu start /belownormal winamp.exe nebo start
/low taskmgr.exe. Winamp se totiž vždy spustí s prioritou normální, Správce
úloh zase s prioritou vysokou. Aktuální prioritu programů můžete snadno zjistit
ve Správci úloh, pokud klepnete na záložku Procesy a pak v menu Zobrazit
vyberete položku Vybrat sloupce. Zde konečně stačí zaškrtnout políčko u položky
Základní priorita.
Vysvětlení: Pokud nenastavíte systém jinak, spouštějí se všechny programy s
prioritou normální. Úlohy, jež v systému běží neustále, jako například
Kalendář, Poznámkový blok nebo textový editor, a jen nečinně čekají na zásah
uživatele, snesou zpravidla i prioritu nižší. Optimalizace nastavení priority
procesů může celému systému značně ulevit. Pro přiřazení nižší priority stačí
spuštění programu přes zástupce, v němž je příkaz typu:
cmd.exe /c start /belownormal
Jestliže cesta k programu obsahuje mezery a musí být tedy uvedena v uvozovkách,
napište:
cmd.exe "" /c start /low
Nezapomeňte na uvozovky hned za příkazem cmd.exe, protože v opačném případě by
se název programu interpretoval jako text titulku okna programu cmd.exe.
Je třeba říci, že uvedený postup nastavení priority funguje u většiny aplikací
- bez problémů u součástí MS Office, příslušenství Windows, internetového
prohlížeče, grafických editorů a dokonce i u DVD přehrávačů. Přesto existuje
několik výjimek. V nich se programátor takových aplikací postaral o to, aby se
program automaticky nastavil na svoji standardní prioritu. Je to například
Winamp, správce úloh Windows či Průzkumník Windows.

11.Aktualizace systému v nekonečné smyčce
Operační systém Windows při startu počítače hlásí probíhající aktualizaci
souborů s dodatkem, že tato operace může trvat několik minut. Za normálních
okolností zabere nanejvýš několik sekund. Bohužel se stává, že se takové
hlášení začne objevovat při každém spouštění počítače, a to i tehdy, když jsme
žádný nový software neinstalovali. Nakonec se stane, že jednoho dne počítač v
tomto okamžiku zatuhne a odmítá se spustit.
Vysvětlení: Toto hlášení se objevuje ještě před spuštěním grafického rozhraní
Windows. Z toho můžeme usuzovat, že se jedná o nějaký program pro MS-DOS. V
tomto konkrétním případě je na vině program WININIT.EXE. Jeho úkolem je smazat
nebo nahradit některé systémové soubory. Iniciátorem tohoto "uklízecího"
programu je soubor WININIT.INI, který se nachází ve složce Windows. Pokud je
třeba přepsat nebo odstranit nějaký systémový soubor, pak právě tento textový
soubor vytváří potřebné instalační rutiny. Jemu odpovídající EXE soubor pak
pracuje na základě informací dodaných INI souborem a po jejich vykonání INI
soubor smaže. Pokud se však v INI souboru objeví chybné položky, které nelze
zpracovat (například neexistující zdrojové soubory), pak WININIT.EXE nemůže
soubor WININIT.INI odstranit. Proto se výše popisované hlášení objevuje pokaždé
znovu. Příčinou chyby však může být i poškozený soubor WININIT.EXE.
Řešení: Spusťte režim MS-DOS (čistý MS-DOS) a INI soubor smažte příkazem
del %winbootdir%\wininit.ini
Ten, kdo obsahu INI souboru rozumí, může pomocí editoru EDIT.COM soubor upravit
odstraněním chybných řádků. Poškozený WININIT.
EXE můžete nahradit originálním souborem z instalačního CD disku Windows.

12.Záchranná disketa: zavádějící výzvy při instalaci hotfixů (oprav systému)
Windows nabádají uživatele při spuštění samorozbalujících se archivů s hotfixy
(opravami systému), že je čas pro aktualizaci záchranné diskety.
Vysvětlení: Záchranná disketa je reliktem ze systému Windows 2000. Windows XP
podobnou funkci v této formě vůbec nepodporují. Namísto toho je k dispozici
záchranná disketa pouze jako součást kompletní zálohy systému, kterou můžete
provést ve Windows XP Professional pomocí programu NTBACKUP.EXE (nalézá se v
nabídce Start/Programy/Příslušenství/Systémové programy/Zálohování). Ještě méně
důležité je takové upozornění ve Windows XP Home. Součástí tohoto systému není
ani program pro zálohování, takže použití záchranné diskety nepřipadá vůbec v
úvahu.

13.Machinace s časem při odhadu délky instalace
Windows tvrdí, že umí odhadnout, jak dlouho ještě bude jejich instalace trvat.
Tato informace se může u standardně výkonných systémů blížit realitě a dá se
opatrně tvrdit, že je to odhad správný. Pokud ale vlastníte pomalejší počítač,
pak údaj o času do konce instalace na monitoru může posloužit pouze jako
mohutný zdroj optimismu.
Vysvětlení: Abychom vyzkoušeli pravdivost údajů týkajících se času zbývajícího
do konce instalace, instalovali jsme Windows na počítač se starším hardwarem.
Zjistili jsme, že u těchto staroušků se musíte bezpodmínečně vybavit pořádnou
dávkou trpělivosti.
Očekávali jsme, že Windows po zahájení instalace všechny potřebné informace
upraví. Windows však zůstala beznadějně optimistická a další odhady směrem
nahoru neměnila. Namísto toho se jednoduše odpočítávaly minuty pomaleji, než ve
skutečnosti plynuly. Proto vám v takové situaci doporučujeme pozorovat nějakou
dobu činnost počítače a z ní pak odvodit, kolik skutečných minut odpovídá jedné
minutě při instalaci Windows.

14.Instalace: Stisk špatné klávesy při instalaci ovladače
Instalace Windows říká, abyste pro instalaci SCSI ovladače stiskli klávesu .
Tuto výzvu obdržíte tehdy, pokud máte nějaký novější SCSI řadič či kartu S-ATA.
Pakliže instalace Windows tento řadič nerozpozná, musíte jeho ovladače do
systému nainstalovat z diskety dříve, než se začnou instalovat Windows.
Instalace se spouští klávesou a pak čekáte na výzvu, abyste nainstalovaný
ovladač zabudovali do systému stiskem klávesy .
Vysvětlení: Další příklad neustále se vracejícího problému s různými
rozloženími klávesnic a lokalizacemi Windows. Klávesou se myslí ta klávesa,
která má znak na klávesnici s americkým rozložením. Na klávesnici s českým
rozložením kláves musíte použít pro instalaci zařízení stisknout klávesu .
Důvodem je, že v této fázi instalace ještě není do systému nainstalován ovladač
pro českou klávesnici.

15.Instalace: všichni vytvoření uživatelé jsou správci
Windows vám navrhují na konci instalace možnost vytvoření až pěti uživatelů
vašeho počítače. Pod názvem uživatel se v obvyklé mluvě rozumí normální člověk,
který počítač využívá pro práci - rozhodně to nejsou administrátoři s
výhradními právy k počítači.
Vysvětlení: Když se po instalaci Windows podíváte do Ovládacích panelů a
poklepete na ikonku Uživatelské účty, uvidíte, že se u všech nově vytvořených
účtů jedná vesměs o účty administrátorské. To znamená, že každý uživatel
zřízený při instalaci Windows má nad celým systémem úplnou kontrolu, a to
dokonce aniž by musel zadat nějaké heslo, protože to musíte pro každý účet
nastavit dodatečně. Tento detail Windows úmyslně zamlčují - možná proto, aby
konfigurace systému byla co nejsnazší. Ovšem ten, kdo systém ponechá takto
nastavený a všechny práce na počítači vykonává přes uživatelský účet s právy
administrátora, degraduje svá Windows XP z hlediska bezpečnosti na úroveň
Windows 98 či ME.
Každý program, který administrátor spustí, se může v systému chovat podle
libosti - včetně virů a červů. Z tohoto důvodu nedoporučujeme vytvářet
uživatelské účty při instalaci, ale až později v Ovládacích panelech poklepáním
na ikonu Uživatelské účty. Tady si totiž okamžitě můžete zvolit, jaký typ účtu
budete pro každého uživatele vytvářet.

16.Uživatelé: tajné účty Microsoftu na vašem počítači
Windows vzbuzují dojem, že v Ovládacích panelech jsou pod ikonkou Uživatelské
účty zobrazeny všechny účty, které na tomto počítači existují.
Vysvětlení: V Ovládacích panelech při poklepání na ikonu Uživatelské účty
všechny uživatele neuvidíte. Všechny účty, které jsou na vašem počítači k
dispozici, se zobrazí, až když zadáte na příkazovém řádku příkaz net user.
Většinou se odhalí dva interní účty, jež se za obvyklých okolností nezobrazují
- první je účet HelpAssistant, který slouží pro práci s funkcí Vzdálená plocha,
tedy pro vzdálenou správu počítače, a dále účet SUPPORT_388945a0. Tento účet je
určen pro podporu Microsoftu a používá se pouze prostřednictvím Centra pro
nápovědu a odbornou pomoc. Oba účty mají minimální práva, takže nepředstavují
žádné velké riziko, ale pro běžnou práci na počítači nejsou nezbytně potřeba. U
předinstalovaných Windows často chybí. Pokud byste chtěli tyto skryté účty
deaktivovat, nemůžete použít obvyklý způsob. Místo toho zadejte příkaz:
net user /active:no
Pokud chcete účet smazat, použijte příkaz:
net user /delete.
Deaktivované účty pak můžete kdykoliv povolit, a to tak, že u parametru
/active: zadáte yes.
Pokud jste si nainstalovali .NET Framework 1.1, pak máte k dispozici ještě účet
Aspnet. Firma Microsoft tento účet zřídila proto, aby aplikace .NET běžely pod
tímto účtem s omezenými právy a ne s možnostmi danými účtem aktuálně
přihlášeného uživatele. Pokud používáte .NET, ponechte tento účet aktivní.

17.Úvodní obrazovka: celkový počet procesů pro každého uživatele
Windows vám vnucují představu, že dokáží zobrazit všechny přihlášené uživatele
a navíc ještě pro každého spočítat počet spuštěných programů. Tyto informace se
objeví na uvítací obrazovce, pokud se uživatel chce přepnout do jiného účtu
přes nabídku Start/Odhlásit uživatele a příkaz Přepnout uživatele.
Vysvětlení: Počet spuštěných programů je číslo, jemuž se nedá příliš věřit. Za
prvé Windows počítají počet otevřených oken, nikoliv počet probíhajících
procesů. Dále ignorují neustále běžící program EXPLORER.EXE, stejně jako
všechny úlohy běžící na pozadí. Ale ani když vezmeme v úvahu, co slovo program
pro běžného uživatele znamená, počet nesouhlasí. Všechna okna Průzkumníka
spuštěná jako Tento počítač považují Windows za jeden program a je lhostejné,
kolik instancí programu běží. Stejně tak okno Průzkumníka, spuštěné přes
nabídku Start /Programy/Příslušenství/Průzkumník Windows nebo vyvolané přímo
přes nabídku Start /Spustit, se počítá jako jeden program. Počet otevřených
programů tedy závisí na tom, jakým způsobem uživatel jednotlivé složky otevírá.

18.Připojení k síti LAN: nepoškozené a neopravitelné
Windows tvrdí, že se připojení k místní síti nedá opravit a že se máte obrátit
na správce sítě, pokud bude problém nadále přetrvávat. Toto hlášení se objeví
tehdy, pokud u fungujícího LAN připojení otevřete okno Síťová připojení a z
kontextového menu zvolíte příkaz Opravit.
Vysvětlení: Je to vcelku logické - pokud je síťové připojení funkční, nedá se
na něm nic opravovat. Ale přece firma Microsoft zřejmě předtím, než se toto
okno objeví, zapomněla provést test, zda náhodou není síťové připojení
odpojeno. Jinak totiž popisované hlášení zní přinejmenším zmateně. Pokud by vám
například v autoservisu sdělili, že nemohou váš vůz opravit, také z této věty
nemůžete odvodit, zda náhodou není úplně v pořádku, takže na něm není co
opravovat.
Další zbytek hlášení v dialogovém okně pak šíří naprosto zbytečnou paniku a
jistě by se našlo nemálo správců sítě, kteří by za tuto větu Microsoftu opravdu
"poděkovali".

19.Windows XP jsou pro spuštění tohoto programu příliš stará
Windows oznamují, že pro spuštění tohoto programu je nutné použít novější verzi
Windows. Bohužel se toto hlášení objevuje i ve Windows XP a novější verze
Windows zatím k dispozici není. Co dělat? Čekat na Longhorn?
Vysvětlení: Aby se takové hlášení ve Windows XP objevilo, musíte je trochu
vyprovokovat. Přesuňte se do nabídky Start/Spustit a do políčka Otevřít:
zadejte příkaz mmc - tím spustíte prázdnou konzolu MMC. Stiskněte klávesovou
zkratku a následně tlačítko Přidat. Vyberte modul snap-in s názvem
Výstrahy a protokolování výkonu. Tady odkažte nikoliv na váš vlastní počítač,
nýbrž na počítač v síti, na němž běží Linux, ve kterém je nainstalována Samba.
Při pokusu o připojení k počítači s Linuxem konzola vyvolá popisované chybové
hlášení a Windows XP se zřejmě skutečně cítí na provedení tohoto úkolu stará.

20.Zbytečné vyžadování digitálního ID pro e-mailového klienta
E-mailový klient, který je součástí Windows, zobrazuje v menu Nástroje/Možnosti
na záložce Zabezpečení tlačítko Získat digitální ID. Prostřednictvím tohoto
tlačítka můžete získat digitální ID pro šifrování e-mailů pomocí nástroje
integrovaného v Outlook Expressu.
Vysvětlení: Výše popisované tlačítko v Outlook Expressu už léta míří do
prázdna. Ani Service Pack 2 pro Windows XP v tomto směru žádnou opravu
nepřinesl. Přitom by firma Microsoft nemusela na tomto e-mailovém programu
vůbec nic měnit, snad jenom opravit internetovou stránku
www.microsoft.com/windows/ie_intl/cs/
oe/certpage.asp, na níž toto tlačítko odkazuje. Nezbývá než s napětím čekat, co
přinese další upgrade Outlook Expressu.

21.Správce úloh dokáže zobrazit více než sto procent
Windows tvrdí, že dokáží váš procesor přinutit k tomu, aby pracoval na více než
sto procent! Nevěříte? Pak spusťte prostřednictvím klávesové zkratky
Správce úloh a pozorujte vytížení procesoru u položky
Nečinné procesy systému a celkové vytížení procesoru ostatními procesy. Obě
hodnoty - nečinné procesy a využití u ostatních procesů - musí celkem dát sto
procent. Správce úloh však ukazuje více.
Vysvětlení: U položky Nečinné procesy systému Správce úloh nelže, ale mýlí se u
celkového využití procesoru jednotlivými aplikacemi. Chyba spočívá v tom, že
přerušení a spouštění systémových funkcí nepřiřazuje aplikacím, které je
vyvolaly, ale počítá je vlastně dvakrát: jednou u programu jako takového a pak
ještě jednou zvlášť. Tím se Správce úloh snadno dostane přes sto procent.

Minitipy pro Windows

Různé druhy zobrazení pomocí kláves
Jestliže chcete rychle nastavit zobrazení v okně Průzkumníka, stiskněte
klávesovou zkratku a potom počáteční písmeno příslušné možnosti
vzhledu, kterou chcete nastavit. Například klávesa

nastaví vzhled
Podrobnosti, klávesa zase vzhled Seznam.

Omezení činnosti běžných uživatelů
Pokud máte k systému Windows XP Professional práva administrátora, můžete všem
dalším uživatelům omezit na počítači některé aktivity - jedná se kupříkladu o
zákaz importu REG souborů, spouštění Editoru registru či třeba konfigurační
utility Tweak UI. Klepněte na nabídku Start/Spustit a do políčka Otevřít
zadejte příkaz gpedit.msc . V levém sloupci klepněte na položku Konfigurace
uživatele a zde rozbalte položku Šablony pro správu\Systém. Tady poklepejte na
položku Zakázat přístup k nástrojům pro úpravu registru a nastavte ji na
hodnotu Povoleno. Provedené nastavení je účinné okamžitě, takže není nutný
restart Windows.

Zálohujte a můžete zapomenout
Zapomínáte občas svoje heslo pro přihlášení a chcete mít jistotu, že se po
návratu z dovolené ještě do počítače přihlásíte? Ve Windows XP můžete vytvořit
disketu, s jejíž pomocí se dá heslo do Windows znovu nastavit. Otevřete
Ovládací panely a poklepejte na ikonu Uživatelské účty. Zde vyberte svůj účet a
potom položku Zabránit zapomenutí hesla. Dále se řiďte pokyny průvodce. Pokud
se příště budete chtít přihlásit do systému, zadejte nějaké chybné heslo a z
kontextového menu následně vyberte možnost Disketa pro nastavení nového hesla.

Nepotřebné thumbnaily
Jakmile si vyberete v Průzkumníku možnost zobrazení Miniatury, vytvářejí
Windows v každé složce skrytý soubor THUMBS.DB. Pakliže tomu chcete zabránit,
klepněte v Průzkumníku v menu Nástroje/Možnosti složky na záložku Zobrazení,
aktivujte položku Neukládat miniatury do mezipaměti a smažte DB soubory.

Rozbalení MSI archivů
Jestliže chcete rozbalit instalační balíček MSI od Microsoftu, aniž byste jej
instalovali, protože například potřebujete z balíčku pouze jeden soubor, potom
klepněte do nabídky Start/
Spustit a do políčka Otevřít zadejte příkaz
msiexec /a "" /qn TARGETDIR=""
V tomto příkazu je cesta k souboru MSI a složka> cesta ke složce, do níž se má archiv rozbalit. Pokud nebude cílová
složka existovat, automaticky se vytvoří.

Správce úloh v luxusním provedení
Chtěli byste si na záložce Procesy programu Správce úloh (zobrazí se stiskem
klávesové zkratky
) zobrazit více sloupců a tak získat požadovanou informaci. Klepněte do
menu Zobrazit/Vybrat sloupce a zde umístěte zatržítka před položky, jež chcete
vidět.

Druh zobrazení - Podrobnosti
Možnost zobrazení Podrobnosti má kromě standardních položek Název, Velikost,
Typ či Změněno v zásobě celou řadu dalších informací o souborech. Po klepnutí
pravým tlačítkem na záhlaví sloupce a po výběru položky Více (ve Windows 2000)
nebo Další (ve Windows XP) zde můžete najít možnosti zobrazení speciálních
informací k různým grafickým či hudebním formátům. Pokud si vyberete kupř.
variantu Rok či Rozměry, můžete obsah složky třídit i podle těchto kritérií.
Další sloupce se však vyplatí používat pouze tehdy, pokud vaše složky skutečně
obsahují soubory s hudbou či obrázky.

Heslo pro sdílení
Chtěli byste v počítačové síti sdílet prostředky, ale heslo pro jejich sdílení
je jiné než heslo pro přihlášení do vašeho počítače. Proto se přihlášení k
těmto prostředkům logicky nedaří. Pomoc ale existuje: otevřete příkazový řádek
a zadejte v něm příkaz net use \\ /User:,
čímž se dostanete na jiný počítač v síti. Nahraďte výraz
svým přihlašovacím jménem, kterým se přihlašujete na svůj počítač. Potom můžete
zadat i heslo, a pak už jen pohodlně ze svého počítače přes ikonu Místa v síti
přistupujte ke sdíleným síťovým prostředkům.

Doplňování jmen souborů
Automatické doplňování jmen souborů na příkazovém řádku šetří nejen jinak
potřebný čas pro psaní jména souboru na klávesnici, nýbrž pomáhá i při
vyhledávání souborů určitého typu. Příklad: zadejte výraz *.exe. Už pouhý stisk
klávesy vám vypíše všechny EXE soubory v aktuální složce v abecedním
pořadí. Aby tato funkce pracovala i ve Windows 2000, musíte automatické
doplňování nejprve povolit. K tomu vám pomůže buď zdarma dostupná utilita Tweak
UI od Microsoftu (na našem CD, popřípadě na internetové stránce
www.microsoft.com/ntworkstation/downloads/PowerToys/Networking/NTTweakUI.asp
jako soubor nazvaný TWEAKUI.EXE o velikosti cca 110 KB), kde na záložce Cmd
vyberete možnost Completion, nebo si můžete poklepáním importovat do registru
obsah souboru PCWTABCOMP.REG o velikosti 342 B, který rovněž naleznete na našem
CD.

Vlastnosti nahoře
Jestliže chcete zobrazit vlastnosti složky právě otevřené v Průzkumníku,
nemusíte se kvůli tomu přesouvat o úroveň výše. Klepněte jednoduše pravým
tlačítkem myši na malou ikonku v levém horním rohu okna složky.

Šifrování zakázáno
Možná nevíte, že můžete uživatelům odebrat možnost šifrování souborů na
souborovém systému NTFS. Klepněte na nabídku Start/
/Spustit a do políčka Otevřít zadejte příkaz GPEDIT.MSC a zde postupně rozbalte
strom položek Konfigurace počítače/Nastavení systému Windows. Poklepejte na
ikonku Nastavení zabezpečení a dále na položku Zásady veřejných účtů. Zde
klepněte pravým tlačítkem myši na položku Šifrování systému souborů a z
kontextového menu vyberte položku Vlastnosti. Tam odstraňte zatržítko u věty
Povolit šifrování souborů s použitím šifrovaného systému souborů (EFS).

Čas do kontroly stavu disku
Pokud Windows XP zjistí u některého z pevných disků problém, nabízí při
spouštění systému dobu 10 sekund, během nichž se máte rozhodnout, zda chcete
provést jeho kontrolu. Pokud se vám tento interval zdá příliš krátký, můžete
jej změnit příkazem:
chkntfs /T:
který zadáte do příkazového řádku.

Sbohem, nabídko Start
Chtěli byste mít na počítači Hlavní panel, na němž by bylo co nejvíce místa pro
různá tlačítka, ale tlačítko Start by tam být nemělo. Lze to zařídit
prostřednictvím freewarové utility Start Killer 2.3, kterou naleznete na našem
CD, popřípadě na internetové adrese http://www.tsoftcentral.com/startkiller.
Jedná se o soubor SKSETUP.EXE o velikosti 299 KB. Po spuštění utility tlačítko
Start zmizí a v pravé části Hlavního panelu se objeví ikonka programu. Pomocí
ní je možné program konfigurovat nebo ukončit. Nabídka Start však zůstává
nadále funkční - vyvoláte ji pomocí klávesové zkratky , popřípadě
přes klávesu .

Přejmenování více souborů najednou
Chtěli byste přejmenovat dvojici souborů se stejným jménem, ale s různými
příponami, například SOUBOR.JPG a SOUBOR.TXT. V příkazovém řádku můžete k
tomuto účelu použít příkaz:
ren SOUBOR.* NOVEJMENO.*
Všechny typy souborů se stejným jménem v dané složce pak obdrží stejné nové
jméno.

Správce úloh bez PID
Správce úloh ukazuje na záložce Procesy sloupeček s PID (Process ID). Windows
toto číslo přiřazují každému spuštěnému programu. Toto PID je na rozdíl od
názvu programu vždy jednoznačné, takže spustíte-li například Poznámkový blok
několikrát, nedá se podle PID daný program spolehlivě rozeznat. Takže pokud vás
příliš nezajímají běžící procesy ve Windows a tato informace pro vás není
důležitá, můžete tento sloupeček odstranit. Klepněte do menu Zobrazení/Vybrat
sloupce a odstraňte zatržítko před položkou PID.

Příliš rychlé spouštěcí menu
Pokud se vám zdá délka zobrazení možností výběru operačního systému v
bootovacím manažeru příliš krátká, jen velmi těžko se vám podaří vybrat ten
správný operační systém. Takže pokud jste zmeškali ten správný okamžik,
stiskněte klávesu , jakmile začne systém bootovat. Objeví se obrazovka s
rozšířenými možnostmi spuštění Windows. A právě v ní si můžete vybrat možnost
Návrat k výběru operačního systému, čímž se vrátíte do obvyklého spouštěcího
menu.

Znovu do modré
V závislosti na přednastavení systému se nemusí při zatuhnutí Windows XP
objevit žádná modrá obrazovka, nýbrž se systém může okamžitě restartovat, čímž
se ale komplikuje vyhledání chyby, která pád systému způsobila. A právě před
většími změnami byste měli v Ovládacích panelech deaktivovat možnost
Automaticky restartovat. Naleznete ji při poklepání na ikonu Systém na záložce
Upřesnit, pokud v poli Spuštění a zotavení systému klepnete na tlačítko
Nastavení. Modrá obrazovka obsahující chybové hlášení poslouží minimálně jako
záchytný bod pro vyhledání příčiny zatuhnutí systému.

Anonymní přihlášení
Pomocí instalačního CD s Windows 2000 se můžete přihlásit do Konzoly pro
zotavení do každého počítače, na němž jsou nainstalována Windows XP, aniž byste
znali heslo administrátora. Tento poměrně známý trik funguje dokonce i ve
Windows XP s nainstalovaným Service Packem 2 - ačkoliv to představuje poměrně
značné bezpečnostní riziko. Pokud chcete tento tip vyzkoušet, spusťte počítač s
Windows XP pomocí instalačního CD Windows 2000. V průvodních obrazovkách
postupně stiskněte klávesy a potom , čímž Konzolu pro zotavení spustíte.
Tam vyberte odpovídající instalaci Windows XP. Místo dotazu na heslo
administrátora se Windows 2000 naprosto hladce dostanou do instalace Windows XP.

Spouštěcí disketa systému MS-DOS
Spouštěcí disketu operačního systému MS-DOS můžete ve Windows XP vytvořit velmi
snadno tím, že klepnete pravým tlačítkem myši na ikonku disketové jednotky a z
kontextového menu vyberete příkaz Naformátovat. Nyní stačí zatrhnout položku
Vytvořit spouštěcí disketu MS-DOS a spustit formátování.

Ne pro všechny
Pokud při přesouvání nebo kopírování více souborů už některý z nich v cílové
složce existuje, dává vám systém možnost každý soubor postupně přepsat,
automaticky přepsat všechny nebo konečně existující soubor v cílové složce
ponechat. Pokud ale nechcete přepsat v cílové složce žádný z existujících
souborů, klepněte v dialogovém okně Nahradit soubory na tlačítko Ne se
stisknutou klávesou . Systém pak přeskočí kopírování či přesouvání
souborů se stejným jménem a zkopíruje nebo přesune pouze ty zbylé.

Adresa v Hlavním panelu
Panel Adresa z Průzkumníka můžete integrovat i do Hlavního panelu, a to tak, že
v něm klepnete pravým tlačítkem myši a z kontextového menu Panely nástrojů
vyberete položku Adresa. Abyste jej mohli bez problémů používat, nastavte mu
správnou velikost. Ve Windows XP je ale třeba předem zrušit položku Uzamknout
hlavní panel (nachází se rovněž v kontextovém menu Hlavního panelu).

Otevírací doba ve Windows
Jako administrátor můžete jednotlivým uživatelům vyhradit čas, kdy se mohou do
systému přihlásit. Jestliže kupříkladu chcete uživateli Martinovi dovolit
používat počítač pouze od pondělí do pátku od 9 do 18 hodin, klepněte na
nabídku Start/Spustit a do políčka Otevřít zadejte příkaz cmd. Otevře se
příkazový řádek, v němž zadejte příkaz:
net user Martin times: Po-Pá,9-18
Nyní bude možné se pod účtem Martin přihlásit jen v daném časovém intervalu.
Nastavené omezení se dá posléze zrušit příkazem:
net user Martin /times:all

Skryté automatické spouštění
Prostřednictvím utilit jako např. MSCONFIG.
EXE z Windows 98/ME a XP můžete zrušit automatické spouštění. Pokud chcete
zrušení automatického spouštění ve Windows ME a 2000 zabránit, spusťte Editor
registru a přesuňte se do klíče
Hkey_Local_Machine\Software\Microsoft\Windows\CurrentVersion\Run a v něm
vytvořte podklíč s libovolným jménem. V něm vytvořte řetězcovou hodnotu s
názvem aplikace a jako její údaj jí přiřaďte cestu ke spouštěcímu souboru. Při
příštím spuštění systému se tato aplikace rovněž spustí, ale MSCONFIG.EXE ji ve
svém seznamu spouštěných programů mít nebude.

Odstranění Koše
Ikonu Koš můžete ze své pracovní plochy odstranit. Klepněte do nabídky
Start/Spustit a do políčka Otevřít zadejte příkaz GPEDIT.MSC, čímž spustíte
editor pro správu skupin. V levé polovině okna postupně klepněte na položku
Konfigurace uživatele/Šablony pro správu/Plocha. V pravé polovině okna
poklepejte na položku Odebrat ikonu Koš z plochy a jako hodnotu jí přiřaďte
výraz Povoleno. Ikona Koše zmizí, jakmile klepnete na pracovní plochu a
aktualizujete ji stiskem klávesy .

Chyby Microsoftu, tentokrát z celosvětového hlediska

Společnost Microsoft nepřivádějí do nesnází zdaleka jen problémy se
zabezpečením jejich systémů. Nejrůznější sankce a protesty proti softwaru z
dílny Microsoftu se objevují už i vůči zdánlivě podružným chybám z hlediska
celosvětového:
1. Doposud asi nejdražší chyba se přihodila Microsoftu při lokalizaci Windows
95 pro indický subkontinent. Při výběru časového pásma nebyl Kašmír v
severozápadní Indii označen jako část Indie. Rozdělený Kašmír je od vyhlášení
nezávislosti na Pákistánu sporným územím. Indická vláda považovala barevné
odlišení této oblasti za neakceptovatelné a prodej Windows 95 v Indii zastavila.
2. Příručka Encarta 95 ukazovala mapu Turecka s oddělenou oblastí Kurdistánu.
Po protestech turecké vlády odstranil Microsoft Kurdistán ze všech map, což
zase připadalo jako provokace Kurdům.
3. Méně provokativním, zato ale kuriózním případem je obrázek planety Země v
multimediálním lexikonu Explorapedia 1.0, jehož autorem je rovněž Microsoft.
Obrázek zeměkoule ukazuje mimo jiné i planety, které se otáčejí špatným směrem.
Východ Slunce na západě má dokonce svůj vlastní článek v Microsoft Knowledge
Base, a to na internetové adrese
http://support.microsoft.com/default.aspx?scid=KB;EN-US; Q131109.