U malých a středních firem bývají z historických důvodů (vlastní růst, zakládání poboček, změny zaměření, převzetí a fúze, přecházení mezi poskytovateli služeb) informační systémy roztříštěny do množství nezávislých řešení, která ošetřuje externí partner. Nepochybně je v tomto případě opodstatněná filozofie, že se nemá zasahovat do něčeho, co funguje, nicméně poslední léta – a to nezávisle na krizích – přinesla značnou koncentraci a konzumerizaci všech stránek ICT, což oslabilo závislost na konkrétních servisních partnerech. Možnost snížit provozní náklady může společnosti plně zaplatit změnu ERP.
Vždy se střetávaly dvě reality. Z jedné strany hranice je to snaha firem maximálně optimalizovat své fungování, na druhé straně je to potom realita implementace systémů ERP, které byly vždy nepochybně jedny z nejkomplikovanějších, časově i finančně nejnáročnějších zásahů do fungování společnosti.
Cloud je nepochybně novou příležitostí právě pro firmy, jak ERP implementovat méně bolestně, s menšími počátečními náklady, ale i snadnějším přechodem od existujících řešení. Cloud se může trochu zdát jako módní slovíčko. Součástí IT průmyslu však je již od 90. let – a to nejen formou služeb, kterou představuje, ale i svým označením, jež bylo dlouhou dobu zastrčené v textech odborných ročenek. Jeho „na vědomost vzetí“ přišlo až s prvními skutečně veřejně dostupnými službami, jako v roce 2002 až 2006 přepracovávaný koncept AWS (Amazon Web Service).
Software u provozovatele
V případě jednoho z cloudových obchodních modelů, SaaS (Software as a Service), je jako služba nabízený software. Poskytovatel cloudu nainstaluje a provozuje aplikační software na své infrastruktuře a uživatelé k němu přistupují pomocí klientů – což mohou být www prohlížeče, mobilní aplikace, tencí klienti, terminálové emulace atd. Důležité je, že uživatelé cloudu nespravují infrastrukturu a platformu, na které jejich aplikace běží. To eliminuje potřebu instalovat a provozovat řešení na vlastním hardwaru, ať už u sebe nebo v datovém centru třetí strany. Zásadním rozdílem cloudu proti jiným řešením je škálovatelnost, tedy schopnost beze změny architektury databází reagovat na stále se zvyšující nároky uživatelů.
Toho lze dosáhnout například klonováním úkolů do více virtuálních strojů podle narůstajících požadavků uživatelů. Vyvažování zátěže potom rozděluje práci mezi skupinou virtuálních strojů. Tento proces je transparentní pro koncového uživatele, který by měl vidět pouze jeden přístupový bod. Cenovým modelem SaaS aplikací je potom typický měsíční či roční paušál podle počtu licencí, v některých případech se naopak přidávánípracovních míst nabízí bezplatně a účtována je utilitizace prostředků provozovatele.
Ceníky podle utilitizace jsou typičtější pro IaaS (Infrastructure as a Service) a na rozdíl od ERP přímo vznikajícího pro cloud si lze představit scénář, kdy se společnosti vyplatí existující řešení beze změny virtualizovat a přesunout do cloudu. To znamená zbavení se závislosti na vlastním hardwarovém vybavení a jeho supportu, a přitom bez nutnosti uskutečňovat změny ve využívaném ERP. To za předpokladu, že se do něj bude přistupovat prostředky nabízenými příslušným virtualizačním řešením, které však zdaleka nebudou ideální. Je nutné to považovat za kompromisní provizorium, mimo jiné kvůli poplatkům za řadu dodatečných licencí v některých schématech vzdáleného přístupu.
Datové připojení
Provozování ERP jako SaaS přináší řadu změn v provozu podniku i v jeho závislostech. Klesají sice nároky kladné na vlastní infrastrukturu a související provozní náklady (včetně supportu), ale zcela kritická je spolehlivost datového připojení, které bude typicky mít nižší dostupnost než vlastní cloudové řešení. To stále ještě může být problém u středních a malých společností (SME – Small Medium Enterprises), zejména pokud mají z hlediska datové konektivity nevhodné umístění. Nicméně lze očekávat, že vzhledem k posunu řady pozic směrem k BYOD (Bring Your Own Device) se většina SME zásadnějšímu řešení své konektivity nevyhne.
Vlastní rychlost připojení není až tak klíčová v závislosti na typu cloudových klientů a způsobu práce s daty. Analýza dat uskutečněná na datech extrahovaných z cloudu do lokálního prostředku – pokud bude chybět adekvátní prostředek business intelligence v cloudovém řešení – bude vždy méně efektivní a zbytečně přetěžující přístupové prostředky.
Cloudová firemní řešení stále ještě narážejí na nepochybně částečně odůvodněnou nedůvěru ze strany zákazníků. Mezi potenciální problémy, na které musí poskytovatelé SaaS řešení reagovat, patří umístění dat a aplikací v jiném legálním prostoru, nabízené záruky (kde zejména ve veřejných cloudech jsou často „malým písmem“ prakticky anulovány).
Různé bezpečnostní kauzy, které se objevují, vedou k obavám zákazníka o data, která nejsou pod jeho fyzickou kontrolou. Koncový uživatel také nemívá pod dohledem vlastní implementaci, monitorování ERP řešení a míru jeho elastické škálovatelnosti (možnost pružně reagovat na zátěž alokací dalších prostředků) může posuzovat pouze nepřímo.
Měřítko efektivnosti přenesení ERP vně společnosti závisí na řadě faktorů, nejčastěji těch daných historicky. Jde o případy, kdy jednotlivá IT oddělení nebo individuální pracovníci budou jen těžko objektivní při svém rozhodování, protože půjde o kritickou změnu způsobu jejich fungování.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU