Znalosti IT komunity přispívají k rozvoji open source technologií

V IT průmyslu probíhá stále bouřlivá diskuze o tom, zda vývoj technologií s otevřeným zdrojovým kódem skutečně podporuje, nebo naopak brzdí technologický výzkum a vývoj. Mnohé podniky se snaží zjistit, jestli jim řešení, která jsou založená na open source, poskytnou větší pružnost v tvorbě a adaptaci jejich IT infrastruktury podle požadovaných specifikací, nebo zda je to zavede zpět k nákupu komoditizovaného a standardizovaného softwaru, jenž postrádá řízený vývoj a zákaznickou podporu. Jak tedy rozhodnout, jestli je vhodnější proprietární řešení či open source? Nedílnou součástí proprietárních řešení je silná zákaznická podpora. Uzavřená povaha tohoto typu vývoje však může potlačovat inovace a působit značné prostoje při dokončování nových verzí technologie.

Naproti tomu open source podněcuje inovace a jednoznačně vede k flexibilitě a integraci s řešeními jiných výrobců a může také spojit výsledky společné práce podstatně většího počtu vývojářů, než je tomu v případě vývoje uzavřeného kódu. S použitím open source lze tak nové verze uvádět na trh mnohem rychleji, ať už přímo, nebo jako součást integrovaných řešení. Dalšími odlišnostmi jsou rozdíly v samotném řízení vývoje. Open source řešení je zcela transparentní, takže se jeho řízení redukuje na zajištění vývoje produktu v plánovaném směru a podle předem daných specifikací. Do celku je třeba začlenit mnoho příspěvků a proto se musí zajistit důsledný a pozorný dohled nad celým průběhem aktualizace. I pro proprietární řešení je velmi důležitý vývoj podle projektu, rovněž zde je tedy třeba zajistit pečlivý dozor, ale především z důvodu kontroly dodržování podmínek veřejné licence základního kódu použitého v jiných technologiích. Pokud by výrobce nedodržel podmínky licence, mohl být postižen velkými pokutami.

Open source je běžný – a velmi významný – přístup, používaný i nejúspěšnějšími výrobci. Zkracuje dobu pro uvedení výsledného produktu na trh a podporuje soutěžení mezi podniky o výraznou přidanou hodnotu pro zákazníky. To ústí ve velmi dobrý poměr cena/výkon. Může však vést také ke komoditizaci, která má tendenci vyvolávat agresivní soupeření mezi výrobci. Příkladem uveďme model Citrixu , jenž se odlišuje tím, že využívá open source pro vývoj některých ústředních technologií (v tomto případě hovoříme o hypervizoru), přičemž dovoluje různým výrobcům, aby tento software přidávali ke svým produktům a sami jej následně distribuovali. Např. z hlediska implementace na platformě hypervizoru je specifické řešení XenServer pro virtualizaci serverů, ale Xen pro své linuxové distribuce využívá také Novell či Red Hat.

Vyvstává tedy otázka budoucnosti vývoje open source softwaru. Z pohledu zákazníka přináší tato technologie podnikům nesporné výhody dokonce i tehdy, když je začleněna do jiných proprietárních řešení. Uvedená pozitiva vysoce převažují nad plusy systémů se zcela uzavřeným zdrojovým kódem. Podle mého názoru se bude popularita open source řešení zvyšovat, jelikož počet vývojářů přispívajících k univerzálně využitelným technologiím rapidně narůstá a podniky se ze svých nových systémů snaží dostat maximum inovací a interoperability.