Intel použil zcela jinou cestu než Brunswick či Delaware - centrálně spravované řešení. „Snažíme se v maximální možné míře nepoužívat žádanky o náhradu výdajů, protože je to otravné a drahé,“ uvádí Lisa Spelmanová, IT ředitelka klientských služeb v Intelu.
Dodává, že je to neekonomické z hlediska času, který stráví lidé zpracovávající žádanky, a také času těch, kdo je musí vyplnit.
„Když se podíváme na jednu z našich nejdůležitějších funkcí IT, věříme, že je to maximalizovat produktivitu firmy, takže pokud bychom zavedli pravidlo, že byste každý měsíc museli vyplňovat žádost o náhradu výdajů nebo něco sledovat, nebylo by to správně,“ vysvětluje Spelmanová.
Když zaměstnanci Intelu začnou využívat BYOD, přesunou se na podnikem financovaný mobilní tarif u jejich poskytovatele mobilních služeb – a o tento účet se stará sám Intel. Manažeři dostávají měsíčně oznámení, takže mohou kontrolovat výdaje podle svých zaměstnanců.
„Snažíme se směřovat k fiskální odpovědnosti s minimální možnou režií,“ uvádí Spelmanová.
Další výhodou tohoto přístupu je, že Intel může vyjednat zajímavé firemní slevy u operátorů. Mnoho podniků zaznamenalo při přechodu na BYOD nárůst měsíčních faktur za služby, protože náhrady za všechny (nebo téměř všechny) účty zaměstnanců byly dražší, jelikož jednotlivé platby již nebyly součástí vyjednaného výhodnějšího podnikového tarifu.
Intel patří mezi špičku, pokud jde o udržení pracovníků v rámci centrálně sjednaných mobilních tarifů. Společnosti začínají intenzivně jednat s operátory, aby získaly výhody pro své zaměstnance, kteří využívají BYOD, uvádí David Johnson, analytik Forresteru.
„Je to však stále jen na začátku a mnoho z nich stále ještě proplácí náhrady výdajů jednotlivým pracovníkům,“ vysvětluje Johnson.
Celkově však Intel nezaváděl BYOD jako způsob snížení nákladů. „Nepohlížíme na to jako na způsob úspory provozních výdajů, ale jako na nástroj zvýšení produktivity,“ dodává Spelmanová.
Další metody snižování nákladů
Dalším způsobem, jakým mohou některé firmy snížit náklady na BYOD, je volba částky, kterou jsou ochotné zaměstnancům vyplatit jako náhradu výdajů. V současné době je necelá tisícovka korun průměrnou částkou pro náhrady, kterou podniky svým zaměstnancům nabízejí, popisuje Park a dodává: „Před pár lety byl standardem dvojnásobek.“
„Když společnosti začaly zavádět BYOD, bylo to především z důvodu potřeby zbavit se správy zařízení.Po několika letech zkušeností, mezi které patří také zpracování žádanek o proplacení náhrad, kdy jsou celkové náklady významně vyšší než u podnikem vlastněných zařízení, musely začít zavádět úsporná opatření,“ tvrdí Park.
Pro správu nákladů BYOD začínají být k dispozici také nové služby. Například firma Cass Information Systems nabízí hromadné zpracování přímých plateb náhrad výdajů pro pracovníky.
Zaměstnanci každý měsíc vidí kredit pro tuto částku náhrady výdajů na svých účtech za mobilní telefon s řádkem informujícím, za kolik navíc jsou odpovědní sami.
Společnosti Visage a Concur zase mají společnou nabídku, která firmám umožňuje spravovat mobilní náklady. Tangoe a MindWireless jsou další podniky s produkty zaměřenými na usnadnění správy nákladů BYOD. (Žádný z těchto dodavatelů ale nedokázal poskytnout reference na zákazníky, kteří by byli ochotní hovořit o zkušenostech s využitím jejich služeb.)
Jakmile firma zavede systémy pro správu zařízení a administraci výdajů, objeví se pravděpodobně problémy. Když Intel představil svůj program BYOD, došlo ze strany zaměstnanců ke kladné odezvě.
Jakmile ale pracovníci zjistili, jak může při vykonávání práce vzrůst jejich produktivita pomocí telefonů, začali velmi brzy žádat o přístup k dalším aplikacím, vysvětluje Spelmanová.„Jeden den vás za to milují a potom začnou chtít víc a víc,“ uzavírá.
Tento příspěvek vyšel v Computerworldu 2/2015.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU