Umělá inteligence mění svět programování, který se vyvíjí již několik let. Mohl bych mluvit o tom, jak vznikající praxe používání programátorů řízených umělou inteligencí zvyšuje rychlost a snižuje náklady, ale jsou tu i některé nevýhody, které mnozí nevidí.
Využíváte už některé z inovativních metod šifrování?
Otázka opět nezní „Můžeme?“. Je to otázka „Měli bychom?“. Projděme si několik základních obav.
Co AI neumí
Programátoři řízeni umělou inteligencí se učí z existujících úložišť kódu. Často potřebují více kontextuální porozumění generovanému kódu. Vytvářejí kód, který funguje, ale může potřebovat pomoc při jeho pochopení nebo údržbě. To brání vývojářům v kontrole nad jejich softwarem a často způsobuje chyby při opravách nebo změnách aplikací.
Vygenerovaný kód navíc musí splňovat stylové konvence nebo osvědčené postupy a obsahovat vhodné ošetření chyb. To může ztížit ladění, údržbu a spolupráci.
Nezapomeňte, že generování kódu řízené umělou inteligencí se zaměřuje na učení se z existujících vzorů kódu s cílem generovat čistý nový kód. Generátoři kódu s umělou inteligencí mají k vývoji přístup „opice vidí, opice dělá“, zatímco přístupy ke kódování se učí z obrovského množství kódu používaného jako trénovací data.
Tento přístup je užitečný pro opakující se nebo standardní úlohy, což je většina činností vývojářů, ale podniky mohou vyžadovat více kreativity a inovace pro složité nebo jedinečné problémy. Používání generativního kódu umělé inteligence může omezit potenciál pro novátorská řešení a bránit vývoji skutečně inovativních aplikací.
Nejsem si jistý, jestli jste se tam podívali, ale inovace chybí. Zdá se, že vytváříme stále stejné věci.
Největší obavy mám z toho, že kód by mohl být efektivnější a optimalizovaný pro platformu, na které je aplikace nasazena. Chce to rozumné inženýrské postupy, abychom pochopili, jak optimalizovat procesory, paměť a správu úložišť.
Myslím, že mnoho lidí vygeneruje a nasadí aplikaci, aniž by pochopili, jak by mohla optimálněji využívat zdroje. Nakonec nám vznikají aplikace, jejichž provoz je dražší a mají mnohem větší uhlíkovou stopu.
Škoda je, že ve většině případů mnohým stačí, že aplikace funguje. Aplikace fungují roky, plýtvají velkým množstvím peněz a nevrací podniku optimální hodnotu. „No jo,“ říkají si lidé, „vždyť to přece funguje, ne?“.
Dalším děsivým aspektem vývoje založeného na umělé inteligenci je, že mnoho bezpečnostních chyb zůstává v aplikaci a zůstávají nepovšimnuty až do pitvy po narušení. K jejich odhalení a opravě opět potřebujeme lidské inženýrství, i když některé užitečné skenovací nástroje řízené umělou inteligencí mohou být praktické.
Sečteno a podtrženo
Odstraněním člověka z procesu vývoje, o což se snaží mnoho organizací, obětujeme porozumění potřebné k vytváření praktických aplikací. Vhodnou odpovědí je najít rovnováhu mezi hodnotou umělé inteligence z hlediska rychlosti a nákladů a skutečností, že je stále třeba zapojit mnoho lidských dovedností. Obávám se, že to nepochopíme, dokud nebude příliš pozdě.
Computerworld si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným měsíčníkem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.
Obsah Computerworldu je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU