Internet věcí jako most mezi provozními a informačními technologiemi

Internet věcí stírá rozdíly mezi tradičními řídícími systémy patřícími do světa provozních technologií a na byznys orientovanými informačními technologiemi.

Internet věcí jako most mezi provozními a informačními technologiemi


Brány IoT vytváří mosty mezi provozními a informačními systémy

Brány představují prostředníka mezi zařízeními a datovým centrem, případně cloudem. Agregují data z jednotlivých zařízení a před odesláním do datového centra je mohou ukládat do vyrovnávacích pamětí. Navíc umí do zařízení předávat řídící informace založené na otevřených standardech pro zasílání zpráv.

Brány IoT mohou dokonce ukládat i data vyžadovaná pro taktické analýzy nebo pro zajištění souladu s regulačními předpisy. Brány jsou také skvělým prostředkem pro zajištění přímých lokálních reakcí, tedy bez nutnosti komunikace s datovým centrem. Díky uvedeným vlastnostem lze brány bez problémů využívat přímo ve výrobních halách, vlakových nádražích nebo nemocnicích.

IoT brány jsou základními stavebními kameny konvergované architektury sdružující provozní i informační technologie a byly speciálně vyvinuté právě k překlenutí mezer mezi zařízeními v terénu i v centrálních ekonomických a průmyslových aplikacích. Brány sbírají data v reálném čase přímo v dané lokalitě a zajištují jejich počáteční zpracování.

Výrazně se tak podílí na optimalizaci výkonu celého řešení a aplikacím provozovaným v datových centrech a cloudech ulehčují jejich práci. Jinými slovy brány zavádí abstraktní vrstvu mezi zařízení a aplikace a zjednodušují tak vývoj IoT řešení. Díky oddělení zařízení od aplikačního zpracování umožňují brány rychlejší i snadnější přidávání nových koncových bodů.

Perfektním příkladem je průmyslový internet věcí (Industrial Internet of Things, IIoT): zde jsou brány skvělým prostředkem pro řešení komplikací spojených s různorodostí používaných komunikačních technologií a mohou poskytnout služby s přidanou hodnotou všude tam, kde dochází k interakci provozních a informačních technologií.

V těchto případech musí být data často konvertována mezi dvěma sběrnicovými rozhraními/protokoly – například mezi Modbus a TCP. Výhodou také je, že data mohou být agregována a k reportování událostí do řídící vrstvy tak může dojít až ve chvíli změny ve sledované veličině.

Dalším příkladem je stavebnictví – v této oblasti se využívají různorodé komunikační technologie, jako je komunikace prostřednictvím elektrických rozvodů, různých rádiových frekvencí, řady protokolů a také sběrnicových systémů. Shromážděná data pak mohou být přenášena prostřednictvím běžných počítačových sítí a současně mohou nést řadu doplňujících informací – z jakého senzoru pochází, v jaké místnosti jaké konkrétní budovy je tento senzor umístěný apod.

Tato data lze dále agregovat a vyhodnocovat, takže brána například může zaslat zprávu až ve chvíli, kdy dojde ke změně teploty apod. Důležité přitom je, aby systém umožňoval lokální reakce, a to jak z důvodu zkrácení reakční doby, tak i zajištění funkčnosti řešení pro případ přerušení komunikace s datovým centrem.

V neposlední řadě lze uvést i řešení z oblasti dopravy. Užitečný může být například přenos dat získaných z nákladního tahače, přívěsu a nákladu do vozidla a jejich následné spojení, opět s možností okamžité místní reakce v případě nestabilního připojení k datovému centru nebo jako vstupu pro řízení, které nelze díky heterogenním technologiím zajistit jedním nástrojem. Hierarchická architektura tedy umožňuje naplnit všechny zásadní požadavky na svět internetu věcí – škálovatelnost, dostupnost i bezpečnost. Počet bran v systému lze postupně zvyšovat a rozšiřování celého řešení tak může být efektivní i z pohledu nákladů.

S cílem zamezit existenci tzv. jediných bodů selhání mohou firmy využít redundanci jednotlivých komponent, a to na každé vrstvě. Výsledkem je pak zajištění dostupnosti služby v případě nefunkčnosti individuálních komponent. A zapomenout bychom neměli ani na důležitost implementace specifických bezpečnostních opatření, která budou pokrývat komplexní spektrum hrozeb a zranitelností – opět na všech využívaných vrstvách.

Díky postupnému sbližování provozního prostředí a podnikové informační architektury mohou firmy zlepšit svoji výkonnost a snížit celkové náklady na vlastnictví. Podmínkou optimálního sladění potřeb jednotlivých oddělení, činností a podnikových procesů je nicméně podrobná předběžná analýza a přesný návrh výsledného řešení. Nezapomínejme ani na to, že ve většině firem zodpovídají za provozní a informační technologie odlišné organizační jednotky – s různými cíli, rozpočty a strategiemi.



Úvodní foto: Fotolia © iconimage










Komentáře