Jak fungují metropolitní datové sítě v Česku?

Zatímco většina měst u svých metropolitních datových sítí využívá zpravidla kombinaci vlastních a soukromých zdrojů, Brno se vydalo cestou jednotného vlastnictví města. Co je lepší přístup?

Jak fungují metropolitní datové sítě v Česku?


Poměrně standardním modelem v případě tuzemských měst je kombinace vlastních zdrojů sítí, případně využívání těch externích. Takový přístup je typický pro hlavní město.

„Praha pro zajištění výkonu správních činností nevyužívá vlastní optickou síť, ale provozuje WAN metropolitní síť formou pronajaté služby od společnosti TMCZ. Tato síť neposkytuje služby přímo obyvatelům, ale propojuje úřady městských částí a organizací zřízených městem. V součtu se jedná o zhruba 200 lokalit. WAN propojení lokalit je až na výjimky řešeno pouze externími zdroji,“ říká Tadeáš Provazník z Magistrátu města Prahy s tím, že veškerá vlastní optická vlákna města jsou v rukou většího množství městských organizací, například Technické správy komunikací či Dopravního podniku hlavního města Prahy.

Naopak v českém prostředí výjimečný přístup zvolila brněnská metropole, ve které je datová síť plně v majetku i provozu města.

„Brněnská datová síť zahrnuje přes 200 kilometrů optických kabelů, které spojují celé Brno, ať už se jedná o městské části, či městské firmy. Součástí sítě jsou rovněž dvě moderní datová centra. Co je však na brněnské datové síti unikátní, je, že celá patří kompletně městu a nejsou u ní na rozdíl od jiných velkých měst v Česku využívány externí zdroje,“ uvedl Pavel Rouček, generální ředitel Technických sítí Brno, které datovou síť spravují.

U Ostravy lze podobně jako u hlavního města pozorovat důraz na externí zdroje. Tamní datovou síť totiž vytvořila mezi roky 2016 a 2019 soukromá společnost Ovanet, která ji v současnosti také provozuje.

„Optická datová síť slouží pro komunikaci v rámci úřadů statutárního města, zejména pak magistrátu a úřadů jednotlivých 23 městských obvodů, a zřízených příspěvkových organizací. Tato síť je nyní dostačující,“ sdělil mluvčí ostravského magistrátu Petr Havránek.

Podle Miloslava Filky z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického existuje hned několik atributů, které předurčují, zda bude městská datová síť kvalitní.

„Vše záleží na položení kabelů či HDPE trubkách, což se Brnu podařilo. Díky tomu se mohly propojit městské části Statutárního města Brna. Díky spolupráci Ústavu výpočetní techniky a Vysokého učení technického byla svého času vytvořena síť propojující všechny vysoké školy v Brně“.

„To byla na svoji dobu a dodnes i nadále je unikátní,“ uvádí Filka s tím, že pokročilá řešení datových sítí lze nalézt i v dalších českých městech. „Praha má určitě své -- jednoznačná výhoda tu je v metru, kde je možné položit rychle mnoho propojovacích kabelů do jednotlivých čtvrtí. Výbornou datovou síť se mohou pochlubit také Pardubice,“ doplnil.

Největší tuzemská města se zároveň rozdílně stavějí k postupným modernizacím svých datových sítí. Zatímco například zástupci ostravského magistrátu možnosti dalšího rozvoje současné sítě nezmiňují, odlišný přístup aktuálně volí v hlavním městě.

„V současné době se připravuje nové koncepční řešení ve spolupráci s Operátorem ICT, které by v rámci následujících let mohlo výstavbu nových optických tras pro hlavní město zajistit,“ tvrdí Provazník.

Naopak v Brně došlo k výraznému vylepšení a posílení sítě poměrně nedávno – na přelomu loňského a letošního roku. „Brněnskou síť jsme rozšířili o druhé datové centrum v Novém Lískovci, které se postupně plní technologiemi. Brno tak získalo druhou, bezpečnou a geograficky oddělenou záložní lokalitu pro významnou část svých IT technologií,“ doplňuje Rouček.

Ačkoliv jsou v největších českých městech tamní datové sítě podle odborníků na vysoké úrovni, v globálním měřítku existují města, která chtějí s datovou infrastrukturou pracovat ještě progresivněji. „Uvést lze například Čínu, kde je tendence zavést optické vlákno až do bytu. Do toho se zapojují mobilní sítě,“ uvedl Filka.  Pro české prostředí do budoucna je pak největší výzvou, aby byly datové sítě více sdíleny a sdružovány.

Úvodní foto: Depositphotos - jamesteohart










Komentáře