Jak virtuální realita mění podnikovou mobilitu

Rozšířená i virtuální realita neodvratně směřují do podnikové sféry a k mobilním implementacím. Úvahy nad správou těchto technologií tedy nejsou vůbec předčasné.

Jak virtuální realita mění podnikovou mobilitu


Dvě z nejžhavějších současných technologií – rozšířená realita (AR) a virtuální realita (VR) – budou mít podle oborových expertů pravděpodobně velký dopad na strategie podnikové mobility.

Nebude to hned, to je pravda. To však neznamená, že byste neměli být připraveni je zvládnout jako součást vaší správy podnikové mobility (EMM). Zábavné na stále se zrychlujícím technologickém pokroku je, že věci, které se jeden den objeví, se brzy poté stávají nástrojem pro každodenní použití – a vy musíte zajistit jejich správu.

Jednoho dne uvidíte, jak technologie AR a VR podporují lidi při práci na různorodých úkolech. AR a VR určitě nezůstanou v kanceláři a budou se používat v terénu.

AR a VR jsou související vizualizační technologie. Zatímco VR představuje kompletně digitální prostředí, AR uživateli zobrazuje digitální informace do obrazu skutečného fyzického světa. Technologie AR a VR mohou podporovat řadu použití v různých odvětvích, což bude vyvolávat růst poptávky.

„S případy podnikového využití AR a VR teprve začínáme,“ říká Bryan Taylor, ředitel výzkumu v Gartneru. „Většina současného zaměření se týká orientace na úkoly a přímý provoz. Od virtuálních setkání přes interaktivní design až po vizualizaci jakéhokoli typu vidíme, že příslib pro znalostní práci je obrovský.“

„Nejčastějšími případy použití jsou dnes oblasti pohlcujícího návrhu a ukázek, kde se používá digitální verze fyzické struktury či objektu, tak aby měl uživatel zážitek podobný realitě a vnímal návrh, budovu či objekt, jako by byly fyzické,“ uvádí Taylor.

Další je podpora pracovních postupů se zachováním volných rukou pro práci, kdy zaměstnanec vidí digitální informace zobrazované v pracovním prostředí, takže nemusí odcházet, aby získal údaje či pokyny, popisuje Taylor.

Mezi ranými uživateli této technologie jsou terénní pracovníci, uvádí Ramon Llamas, manažer výzkumu nositelné elektroniky a mobilních telefonů v IDC. „Namísto vracení se do provozovny pro příručky a plýtvání drahocenného času a zdrojů umožňují technologie AR a VR pracovníkům v terénu přístup k příručkám on-line, a mít přitom volné ruce k dokončení svých pracovních úkolů,“ vysvětluje. „To je možné již nyní.“

Mezi hlavní využití patří v blízké budoucnosti realistické trojrozměrné vykreslování, tvrdí Paul Jackson, hlavní analytik pro oblast médií a zábavy ve firmě Ovum. „Jak můžete očekávat, zahrnuje to tedy design, architekturu, zdravotnictví, komplexní finanční simulace a znázorňování dat,“ popisuje.

Dosavadní nepraktický hardware a náklady omezovaly mnoho z těchto aplikací na demonstrace a propagační akce „a na ty organizace, které neměly nouzi o peníze nebo potřebovaly používat inovace“, tvrdí Jackson.

Mezi obory s největší pravděpodobností využití AR a VR patří výroba, zdravotnictví, lékařský výzkum, automobilový průmysl, pojišťovnictví, doprava, energetika a služby, maloobchod, cestování a vzdělávání.

Technici z automobilového průmyslu mohou používat AR systém společnosti Bosch ke zvýraznění dílu, na kterém mají pracovat, přímo vůči obrazu skutečného motoru vyžadujícího opravu.

Výroba již využívá podporu uvolnění rukou v pracovních postupech, uvádí Taylor, a služby, naftařský a plynárenský průmysl i doprava to začínají používat také včetně pokynů od vzdálených expertů. Tyto případy použití rostou a budou se dále rozrůstat a vyvíjet, prohlašuje.

„Myslím, že zanedlouho bude obtížné najít obory, kde by se technologie AR a VR nevyužívaly intenzivně,“ tvrdí Taylor. „Například školení je společné pro všechna odvětví. A mnoho typů školení se promění“ právě díky AR a VR.

 

Problémy se zaváděním

Stejně jako u všech technologických nasazení mohou organizace očekávat, že budou čelit překážkám při implementaci a používání AR a VR. Jednou z nich je zjišťování, jak se tyto nové technologie začlení do existujících procesů.

„Pokud jde o zavádění, jsme stále ve vývojových fázích,“ popisuje Llamas. „Stále existuje mnoho společností narážejících na bariéru typu ‚nevíme, co ještě nevíme‘.“

Mezi otázky, na které potřebují najít odpověď, patří volba vhodných platforem, způsob jejich integrace s podpůrnými servery, do jakého hardwaru mají investovat nyní a v budoucnu, jaký software je k dispozici a nejvíce použitelný pro potřeby jejich společnosti, a jak zajistit integraci s podnikovou mobilitou, pokud vůbec.



Úvodní foto: Fotolia © Sergey Novikov



Vyšlo v Computerworldu 3/2018








Komentáře