Sociální sítě pod palbou: Dobrá pověst je důležitější než kdy dřív

Už zdaleka nejde jen o americkou záležitost – pověst, značka a dobře budovaná image je klíčová i pro technologické firmy v Evropě. A to čím dál více.

Sociální sítě pod palbou: Dobrá pověst je důležitější než kdy dřív


Přestože zatím nejsou čísla Facebooku nijak extra v ohrožení, obrovský mediální a regulatorní tlak nedokáže ani tento gigant vydržet příliš dlouho. Cambridge Analytica navíc nebyla ojedinělou události, ale pouze začátkem mnohem delší a propletenější aféry.

Zabývat se detaily je vcelku zbytečné: konkrétní chyby nejsou až tak důležité, jedná se spíše o střet světů. Spotřebitelé pomalu začínají opravdu chápat internet, jeho výhody, nevýhody, nástrahy a nebezpečí.

Ironicky v tomto výrazně pomohlo mnohými zavrhované GDPR. Legislativa EU s poněkud obskurním textem (který skutečně mohl lépe definovat veškeré náležitosti) ovšem nyní poslouží za vzor; vědí to nejen analytici z firem typu Canalys, ale i vládní úřady. První budou zřejmě následovat USA, ale nebudou ani zdaleka poslední.

Soukromí se stalo důležitou tematikou, kterou dříve jen lehce zastřešovala bezpečnost. Dnes jde o samostatnou položku v prioritách uživatelů i dodavatelů.

 

Na budování dobrého jména není nikdy pozdě

Velkým problémem Facebooku je střet mezi různými kulturami, v jehož středu se nachází. Více než 2 miliardy aktivních uživatelů představují obrovské množství lidí z celého světa s velmi rozdílnými názory, kteří vzájemně přichází do kontaktu.

A to se jim samozřejmě často nelíbí. Pravice a levice jsou možná zastaralé pojmy, nicméně politika rozděluje dále; zcela ideálně tento případ ilustrují americké volby. Demokratům se nelíbí, že se jim zobrazují v reklamách republikánské zpravodajské deníky a vice versa, obě strany obviňují Facebook z toho, že jejich názory marginalizuje, skrývá, anebo jim dokonce rovnou maže příspěvky.

Pravda pravděpodobně neleží ani na jedné straně, nýbrž na chybovosti algoritmů a na tom, že ne vždy jde vzhledem k nastavení zobrazovat relevantní obsah. O lidských chybách ani nemluvě, i zaměstnanci sociálního giganta jsou pouze lidé.

Je to ironie: pokud si chceme soukromí chránit, musíme se smířit s tím, že uvidíme reklamy, které nás nezajímají. Pokud totiž budou cílené, pak musí data někde získávat – z našich dat a uveřejněných informací.

Radno není podceňovat ani vliv, jaké mají sociální sítě na jejich správce. V září minulého roku se objevila zpráva o tom, že jedna ze správkyň obsahu Facebooku – lidí, kteří musí ručně schvalovat či blokovat příspěvky, o nichž algoritmus neumí nebo nechce sám rozhodnout – zažalovala Facebook za to, že jí její práce přivodila posttraumatický stresový syndrom, tzv. PTSD.

Zcela vážně.

O obhajobě Marka Zuckerberga přes americkým Kongresem, z něhož si polovina internetu utahovala, neboť Zuckerberg zde – řekněme si to na rovinu – vypadal a choval se jako android.

Všechny tyto případy, vždy notně medializované, a ještě mnohé další, výrazně poškozují image Facebooku. Jak se ukázalo třeba v nedávném výzkumu organizace Future of Humanity o umělé inteligenci, sociální síti lidé v USA důvěřují ještě méně, než místnímu governmentu (a to je co říct).

Pro budoucnost firmy je dobré mít propracovanou strategii na hašení případných mediálních katastrof a spoléhat se na dobře spravované, schopnými lidmi řízení PR oddělení. Podobná strategie by prospěla nejen Facebooku, ale třeba také Elonu Muskovi.

Úvodní foto: Fotolia © peshkova










Komentáře