Na jejich budoucnosti se aktivně pracuje, mj. jsme o ní také nedávno diskutovali s dalšími zástupci národních sítí pro výzkum a vzdělávání na odborné konferenci TNC 2011, kterou jsme hostili v Praze. Podle mě nadále platí některé zásadní výzvy kladené na výzkumné sítě, jako je náš Cesnet2, a to především nároky ze strany uživatelů – výzkumníků na špičkové různorodé služby, které nejsou ani nebudou k dispozici od jiných, tedy komerčních poskytovatelů (za rozumné ceny).
Změny v nedaleké budoucnosti lze ale předpokládat v požadavku na komplexní služby e-infrastruktury, takže se nebudou poskytovat pouze síťové služby. Komplexní služby budou určeny pro globální virtuální výzkumné komunity, přičemž je třeba jednotlivé skupiny uživatelů přísněji kategorizovat pro co nejlepší vyhovění jejich požadavkům. Výzkumné sítě se tak budou méně zaměřovat na dílčí služby a více na samotné uživatele.
Z hlediska konkrétních vznikajících požadavků v oblasti ICT je třeba počítat se spolehlivou správou rostoucích objemů dat i globálně distribuovaných úložných prostředků. Současně budou kladeny stále větší nároky na bezpečnost uživatelů, síťových prostředků – včetně přístupu nejen k výpočetním zařízením, ale i k připojeným přístrojům a prostředkům jiného typu, sloužícím přímo pro výzkumné účely – a dat, s ohledem na citlivost výzkumu a vývoje také na zabezpečení vzniklého duševního vlastnictví. Rovněž bude třeba důkladněji technicky umožnit mobilitu uživatelů výzkumných sítí na podporu distribuovanosti výzkumu při současném vysokém zabezpečení jejich přístupu k síti skutečně odkudkoli. Podle mého si výše uvedené nároky vyžádají celkovou rekonstrukci výzkumných sítí a výraznější spolupráci s poskytovateli dalších prvků e-infrastruktury, jako jsou grid, cloud, úložiště dat, supercomputing či technické prostředky pro spolupráci.
Komerční poskytovatelé totiž sami nemohou vyhovět neustále rostoucím požadavkům vědecké a akademické komunity, proto přítomnost výkonné a efektivní nekomerční organizace výhradně se zaměřující právě na poskytování vhodné infrastruktury – jako je náš Cesnet – bude vždy potřeba. Bude však třeba stále intenzivnější spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem v oblasti technického rozvoje.
S komplexností e-infrastruktur jako hybného nástroje vědy a vzdělávání roste také potřeba důkladněji vzdělávat uživatele, a to nejen současné, ale i nově vznikající komunity. Výzkumné sítě tak naplňují nejen úlohu podpory, ale spíše vzdělávacího střediska pro existující i nové komunity uživatelů. V neposlední řadě jsou sítě pro výzkum a vzdělávání vůdčím prostředím pro výzkum a vývoj technologií ICT, které se v našich sítích ověřují a přednostně nasazují a následně patentují.
Autor pracuje jako ředitel sdružení Cesnet.
Špičkové sítě pro výzkum a vzdělávání – nároky rostou
Výzkumné sítě jsou klíčovou součástí e-infrastruktury a nepředstavují jen fyzická síťová propojení, ale propojení lidského a znalostního potenciálu.
autor Jan Gruntorád | Internet a komunikace |
Související články
Výzkum: Největší bezpečnostní hrozbou pro firmy jsou vlastní zaměstnanci
Závěry nezávislého datamingového výzkumu společnosti Rexer Analytics uveřejnila firma SPSS
E-learningový portál pro vzdělávání zaměstnanců představil Langmaster
Výzkum: Jaký je vliv rizik na prosperitu firem?
Aktuální výzkum: Japonci kupují již téměř jen notebooky
Internet a komunikace
Google a Facebook začnou v Austrálii platit za zpravodajství
Android umožní naplánovat odeslání SMS
Podniky se na podporu bitcoinu nechystají, zjistil Gartner
Zabezpečení jako služba překonává prodeje bezpečnostního softwaru
Dvě třetiny e-mailů obsahují tzv. sledovací pixely

Komentáře