ddos

Včerejší napadení serveru poslanecké sněmovny ukázalo nepřipravenost státní správy na útoky typu DDoS. Přitom proti nim existuje celkem jednoduchá ochrana.

Proč útočníci použili tak pokročilé a agresivní metody pro útok, který dočasně vyřadil z provozu několik webů (k čemuž by stačil i podstatně méně sofistikovaný postup DDoS)? Možná šlo o test a zkoušku, jak dlouho bude rtvat reakce.

Hackeři ze skupiny Anonymous, kteří útočili na weby komerčních společností jako Visa, MasterCard, PayPal, Amazon.com či Sony, na vládní weby a další atraktivní cíle, během několika předchozích dní skončili ve vězení.

Symantec představil výsledky zprávy Internet Security Threat Report s pořadovým číslem 16, podle které počet nových hrozeb v roce 2010 přesáhl číslo 286 milionů.

Píše se rok 2020. Ekonomicky i vojensky stále silnější Čína se rozhodla připojit připojit Singapur, který má tak následovat osud Hongkongu, Macaca a (mezitím rovněž obsazeného) Tchaj-wanu.

Kolik stojí kompromitovaný účet na Facebooku, kolik přístupové údaje k internetovému bankovnictví, za kolik lze objednat útok DDoS, koupit botnet nebo si objednat spamovou kampaň?

Biometrické čtečky by kromě otisku prstu mohly kontrolovat i jeho „živost“, tedy průtok krve. Bezpečnostní specialisté i správci IT mohou být sami ideálním terčem cílených útoků.

Špatné nasazení firewallů a systémů IPS (intrusion prevention systems, prevence vniknutí) výrazně zhoršuje dopad útoků DDoS. A to nejen na původní cíl útočníků.

Lidé, kteří si stáhli nástroj pro podporu útoků vedených proti webovým stránkám společností či osob vystupujících proti serveru WikiLeaks, jsou podle expertů snadno dohledatelní.

Budoucnost technologie CAPTCHA může být spojena s videem. Jak zabránit kompromitaci citlivých dat při kontrolách notebooků na letištích? PDF v rámci Adobe Readeru konečně poběží v sandboxu.

Oslava výročí 30 let od uvedení legendární počítačové hry Pac-Man, kterou si bylo možné zahrát na homepage Googlu, způsobila mezi uživateli Firefoxu falešné bezpečnostní poplachy.

Zbraně použitelné v kybernetické válce má nyní k dispozici především pět států – USA, Rusko, Francie, Izrael a Čína. Řada zemí nevyvíjí pouze obranné, ale také útočné zbraně, které mohou ohrozit cizí infrastrukturu.

Společnost McAfee vydala svoji pravidelnou Zprávu o hrozbách (Threats Report). Z údajů za 3. čtvrtletí letošního roku vyplývá, že v posledních 3 měsících vzrostl počet serverů, které nabízejí nelegální sdílení souborů chráněných autorskými právy.

Cena DDoS útoků na černém trhu poklesla. Příčiny jsou podle všeho čistě ekonomické: botnety jsou dnes všudypřítomné, ale zase neexistuje tolik způsobů, jak z nich jednoduše dostat peníze. Možné je rozesílání spamu, instalace dalšího malwaru – nebo právě zapojení ovládaných počítačů (zombií) právě do DDoS útoků.

Americká organizace US Cyber Consequences Unit uvádí, že loňský internetový útok proti Gruzii vedly ruské gangy s pomocí řady uživatelů Internetu z Ruska, kteří se k akci dobrovolně připojili.

Bezpečnostní specialisté zjistili, že hackeři využívají Twitter k distribuci instrukcí a ovládání sítě ovládnutých počítačů, známé též pod názvem botnet.

Jedním z nejkurióznějších incidentů na letošním DefConu byl pokus čtyř návštěvníků vydávajících se za jihokorejské žurnalisty získat přístup k citlivým informacím.

Současná politická situace v Íránu se projevuje i na Internetu.

Na konci minulého týdne došlo k Číně k masivnímu DDoS útoku proti jednomu z velkých místních registrátorů domén.

Služba může najít čím dál větší využití – k masivním útokům DDoS došlo v minulých letech v Gruzii, Estonsku, Litvě a Kyrgyzstánu. Stejně jak ale byly postiženy i jen jednotlivé instituce, např. CNN.

V loňském roce pokročil trend činící z Internetu jednu z frontových linií, kde se odehrávají mezistátní konflikty. Stále častější jsou masivní útoky DDoS směřované na cíle protivníka, servery politických institucí, ale třeba i weby médií.