hacking

Pravděpodobnost útoků hackerů, kteří jsou stále častěji vybavení nástroji umělé inteligence, na aplikace prudce roste – útočníci totiž mají snadnější přístup k modifikaci kódu či k reverznímu inženýrství.

U ransomwarových útoků je průměrné požadované výkupné 250 tisíc dolarů, tedy téměř šest milionů korun, přičemž kyberzločinci zpravidla žádají o 10 % z obratu firmy, což obvykle zjistí z veřejně dostupných výročních zpráv firem. Tvrdí to nejnovější analýza společnosti ComSource.

Podle údajů Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) došlo v první polovině roku 2023 globálně ke 49 významným kybernetickým incidentům týkajícím se vládních institucí – to je meziročně o 11 % více. Zaznamenané útoky přitom postihly 27 zemí světa.

Bojíte se o data ve svém mobilním telefonu? Následující tipy vám ho pomohou lépe zabezpečit.

Ačkoliv se třem čtvrtinám českých zaměstnanců ještě nestalo, že by se jim někdo naboural do počítače, smartphonu nebo on-line účtu, neznamená to, že se tak nestane třeba hned zítra. Trvá to chvilku a mohou přijít o data, osobní identitu, stát se obětí šmírování kamerou, odposlouchávání, a v konečném důsledku může dojít k napadení firemní IT infrastruktury zaměstnavatele.

Nahlédněte do temného světa hackerů a zjistěte, jak dobře jste chráněni před kyberútoky. Během tří exkluzivních webinářů společnosti Sophos získáte potřebné znalosti a nástroje pro ochranu vašich citlivých dat a zařízení.

Ojedinělý škodlivý kód cílí na uživatele používající pirátské verze nástrojů pro profesionální úpravu zvuku. Bez ohledu na to, zda využívají operační systém Windows či macOS.

Kyberzločinci by mohli do deseti let ovlivňovat naši paměť prostřednictvím hacknutých mozkových implantátů.

Kód integrovaný v hardwaru má zranitelnosti a je těžké ho opravit. To z něj činí lákavý cíl pro hackery.

Populární technologie strojového učení a umělé inteligence už zdaleka nejsou pouze hříčkou inovátoru a nástrojem v rukách firem a start-upů. Blíží se doba, kdy je ve velkém začnou aktivně využívat i kybernetičtí zločinci a hackeři.

Může to trvat ještě několik let, ale hackeři nebudou muset být nutně pouze lidé. Umělá inteligence – technologie, která slibuje revoluci v oblasti kybernetického zabezpečení – by se totiž jednou mohla změnit v důmyslný hackovací nástroj.

Zajímá vás (ne)etický hacking? Zastavte se v ALEF Polygonu…

Po více než ročním vyšetřování uveřejnila společnost Kaspersky Lab výsledky svého šetření aktivit skupiny Lazarus. Jde o nechvalně známou hackerskou skupinu, která pravděpodobně stála za krádeží 81 milionů dolarů z Centrální bangladéšské banky v roce 2016.

Izraelští vývojáři přišli na způsob, jak hacknout počítač pomocí diody hard disku.

Co plánuje Trumpova administrativa provést s IT? Zdá se, že prozatím se zaměřuje na zlepšení kybernetické bezpečnosti vládních úřadů, ale také na zvýšení výdajů na sledovací prostředky a obcházení šifrování.

Dlouhé roky to byla nezpochybnitelná pravda informační bezpečnosti: dokumenty nemohou obsahovat viry, zavirovat lze pouze spustitelné soubory (maximálně boot sektory disket a disků). Historie nám ovšem už mnohokrát ukázala, že věčné pravdy jen málokdy platí věčně, a v počítačové bezpečnosti zvláště.

Možná je to zvláštní, ale u „počítačového zločinu“ se uvádí jako datum narození rok 1820. Ostatně primitivní (bráno dnešním pohledem, pochopitelně) počítací stroje tu byly už 3 500 let před naším letopočtem v Indii, Japonsku nebo Číně.