křemík

Dvě hlavní těžební společnosti v Severní Karolíně, které dodávají nejkvalitnější křemen na světě používaný k výrobě křemíkových čipů a další elektroniky, byly v důsledku hurikánu Helene uzavřeny. Jedna z nich byla znovu otevřena.

Kvantové počítače patří mezi technologie budoucnosti – a bohužel ještě dlouho budou.

Šifrování, jak ho známe dnes, nám zatím postačuje dobře – prolomit jej z běžného počítače, ale i klasického křemíkového superpočítače by trvalo neúnosně dlouho. Stojíme však na prahu změny, na rozcestí, z nějž musí nutně vzejít nový druh kryptografie, schopné přežít nesmírnou rychlost kvantových počítačů.

Analytici společnosti Gartner publikovali seznam deseti nejdůležitějších strategických technologií a trendů, které budou motorem digitálních inovací mezi lety 2018 a 2023.

Intel, který v poslední době notně pozměňuje svou obchodní strategii, věří, že princip přenosu dat pomocí měděných drátků je zastaralý; a to jak pro komunikaci uvnitř počítače, tak mezi nimi navzájem. Místo toho upírá svou pozornost na optickou komunikaci.

Vezměte atom antimonu, vystřelte jej za pomoci iontového paprsku do křemíkového substrátu – a jste na správné cestě k vybudování funkčního kvantového počítače. Alespoň tak to popisují výzkumníci v americké Národní laboratoři Sandia. Ti koncem května rozeslali oznámení, že tuto techniku použili s velmi nadějnými výsledky.

Výzkumníci na Stanford University přišli s novým způsobem, jak při použití arsenidu galia (či také arsenid gallitý) namísto křemíku levněji vyrábět kvalitnější procesory či solární panely.

Společnost IBM oznámila, že bude v příštích pěti letech investovat tři miliardy dolarů (asi 60 miliard Kč) do vývoje a výzkumu počítačového hardwaru a nových technologií.

Již řadu let se vědci snaží vylepšit stávající lithiové baterie tím, že by anodu namísto z uhlíku vyrobili z křemíku. Překážky stojící v cestě nové technologii se dají zvládnout.

Vědecký tým z IBM T. J. Watson Research Center, univerzity ETH (Curych) a Purdue University dokázal z uhlíkových nanotrubiček sestrojit nejmenší dosud známý funkční tranzistor.

Vědci Arizona State University připravili novou sloučeninu erbia, která má mít v řadě ohledů až neuvěřitelně výhodné vlastnosti: erbium chlorid silikát.

Švýcarští vědci vytvořili první počítačový čip vyrobený z molybdenu (MoS2), což je přirozeně se vyskytující minerál, který je považován za nízko-energetickou alternativu ke křemíku.

Elektrický proud mohou v tranzistorech přenášet i protony. Protonové tranzistory by jednou mohly být klíčovou součástí kyborgů, zajišťují totiž přímé rozhraní mezi elektronikou a biologickou tkání.

Vědci z univerzity ve Vanderbiltu přišli s novým způsobem jak vyrábět čipy a elektrické obvody. Křemík by mohl být nahrazen diamantem. Tato elektronika by se hodila především pro extrémní podmínky.

Společnosti 3M a IBM oznámily, že plánují společný vývoj lepidel, která bude možné používat ke spojování křemíkových polovodičů do pevně svázaných 3D struktur připomínajících mrakodrapy.

Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. (TSMC), největší světový kontraktační výrobce čipů, bude podle všeho prvním výrobcem, který na trh uvede trojdimenziální čipy, jež výrazně zvýší hustotu tranzistorů - prý až tisíckrát.

Objev supravodivosti u germania by mohl nejen změnit konstrukci budoucích počítačů a elektroniky, ale má i značný význam pro základní výzkum teoretických fyziků.

Jedná se o zatím nejmenší procesor s grafenovými tranzistory od IBM, který je výrazně rychlejší než jeho předchůdce.

I když loni bylo na poli kvantového počítání dosaženo řady pokroků, stále zůstává problém v tom, že dosáhnout kvantového propletení vyžaduje exotické podmínky a materiály. Novinka by mohla umožnit napojit kvantový počítač na už existující počítačovou architekturu (vstup, výstup, paměť...).

Vědci z Harvardovy univerzity přišli s myšlenkou použít led pro sestavení masky, přes kterou by se „vyřezala“ struktura čipu. Oproti dnes používaným metodám by nový postup měl umožňovat mj. sestavit požadovanou strukturu s větší přesností.

Výzkumníci z Case Western Reserve University navrhli novou architekturu elektromechanických počítačů, které by dokázaly fungovat na přivrácené straně Merkuru nebo v tryskovém motoru – tedy daleko mimo hranice možností současných tranzistorů.

Výzkumníci z Rise University vytvořili nové paměťové čipy jen z křemíku, které díky svému vysokému stupni miniaturizace rozšiřují limity Moorova zákona.

Společnost IBM oznámila, že vytvořila procesor na bázi grafenu, který je schopný pracovat na frekvenci 100 GHz, tedy čtyřikrát více, než tomu bylo u předchozího grafenového modelu.

Výzkumníci Státní univerzity v Severní Karolíně vytvořili nový materiál, který je schopný uložit až 1 TB dat v čipu o velikosti nehtu na prstu. Jedná se o padesátinásobnou kapacitu oproti dnešním nejlepším křemíkovým čipům.

Vědci z massachusettského technologického institutu (MIT) použili kombinaci křemíku a nitridu galia, tvrdého materiálu často používaného v diodách LED, na vytvoření hybridního mikročipu, který má být menší, rychlejší a efektivnější, než dnešní procesory.